Jeden z nejvýznamnějších autorů evropského modernismu James Joyce napsal kratičký příběh O kočkách a Kodani pro svého jediného vnuka Stephena a poslal mu ho poštou z cesty do Dánska. Knižně však toto pozoruhodné vyprávění poprvé vyšlo až v roce 2012 ‒ poté co byl dopis Stephenovi objeven v archivu curyšské Nadace Jamese Joyce.

Nejvýraznějším rysem prvních tří povídek Dubliňanů je rozpůlený narativní subjekt, v němž se dospělý spisovatel střetává s dětskou postavou, z jejíž osobní perspektivy se snaží podat jeho osobní příběh, ovšem v jazyce, který téměř neustále avizuje svou zkušenou cizost, svou dospělost a obývání prostor dětství obvykle nepřístupných.

Pro Štepána Dedala, jako ostatně pro Joycea samotného, napsat „sebe, jak se jmenuje a kde je“, znamenalo začít s tím, co je bezprostřední, konkrétní, elementární („Základní školu“ Joyceův originál označuje starobylým „Class of Elements“), a odtud pokračovat snahou o obsáhnutí „světa“ a „vesmíru“.

Portrét umělce v jinošských letech zachycuje procesy tohoto několikerého joyceovského odpadlictví, nebo alespoň jeho základní výchozí rysy. Jeho první variantou je povídka či spíše esej o mladém rouhači, který hříchem realizuje svůj tvořivý instinkt; dvaadvacetiletému Joyceovi ji odmítl otisknout dublinský časopis...