Celý příběh má výrazně autobiografické ladění. Márton Gerlóczy putuje časem, který v době psaní románu obnáší všehovšudy dvacet let jeho věku, aby čtenářům ukázal, jak působí silná a z perspektivy společenského soužití nepoddajná osobnost na své okolí.

Márton Gerlóczy svou nejnovější knihou uskutečňuje neobyčejně bravurní kousek: předkládá nám dobrodružnou literaturu, námořní cestopis – pojatý po maďarsku. Bratrstvo svobodných je dobrodružný román v nejušlechtilejším smyslu slova. Je to knížka, která nejen vykresluje, jak je člověk schopen se měnit, ale tuto schopnost povyšuje na své ústřední téma.

Když Kadri dorazila domů, Valdemars byl dávno hotov s psaním, seděl v houpacím křesle a poslouchal svůj oblíbený klavírní koncert, který se, jak plynula léta, stal věrným průvodcem jeho filozofie nehybnosti. - Kachna se peče, slunéčko připéká - přivítal Kadri.

Mladý maďarský spisovatel Márton Gerlóczy v Čekárně hledá odpověď na to, zdali má vnitřní svoboda a nezávislost vůbec nějaký smysl, zda vůbec stojí za to každý den usilovat o bytí v podobě suverénní osobnosti, když nakonec na všechny lidi bez výjimky čeká tentýž společný osud, smrt.

K tomu roku se váže můj jedinej významnej, červeným písmem vyvedenej záznam v žákovský, odborně: pochvala. Prvním pololetím jsem plynule navázal na ostatní – dvojkou z chování i odpovídající sbírkou dostatečnejch...