Ulice norského hlavního města vypadaly po druhé světové válce o poznání chudší než dnes. Norský autor Lars Saabye Christensen zavádí čtenáře do doby bez ropného bohatství i technologických vymožeností a ve svém osudovém Oslu rozehrává další z nenápadných příběhů obyčejných lidí.

Představuji si těch pár českých studentů norštiny, kterým se podařilo vyjet do Norska v polovině 80. let, kdy tam poprvé vyšel dnes už legendární román Beatles. Jaké to bylo, když se jim Christensenova bichle dostala do rukou?

Román Beatles vypráví na téměř šesti stech stranách životní osudy čtyř přátel narozených na počátku padesátých let v Oslo, kniha začíná nástupem beatlemánie v roce 1965 a končí v roce 1972 s prvním „ne“, které dají Norové vstupu do Evropské unie. Vyprávění rámcuje diskografie legendární skupiny, názvy desek v titulu kapitol předznamenávají i nová životní období hrdinů.

U nás již známý norský autor Lars Saabye Christensen vydal roku 1984 úspěšný román Beatles. Sleduje v něm osudy čtyř kamarádů mezi lety 1965-1972. Milují Beatles a identifikují se s nimi. Beatles je román o přátelství.

Jak už v Norsku všichni vědí, Christensen s oblibou obléká své mužské postavy do více či méně autobiografického oděvu, staví je doprostřed krajiny svého srdce – do čtvrtí hlavního města, které stejně jako on vykazují známky středního věku – a nechává vyniknout jejich rysům nezakořeněných, beznadějných, osamělých, zakomplexovaných a za chimérami se pachtících outsiderů. V románu Model ale tohle všechno chybí.

Vůbec poprvé se českému čtenáři do rukou dostává kniha předního norského vypravěče Larse Saabye Christensena. Poloviční bratr je norským bestsellerem, který byl v roce 2002 oceněn Severskou cenou za literaturu.

Málokdy se v Norsku stává, aby měla kniha domácího autora tak pozoruhodný úspěch jako Christensenův poslední román. V případě úspěchu však nastává s železnou pravidelností stejná situace: čtenáři ji kupují (a snad i čtou), vydavatelé vydávají a kritici se dělí na dva nerozlučné tábory.