Americká beletrie po roce 2010

Americká beletrie po roce 2010

studie beletrie zahraniční

Jak se dnes píše „za velkou louží“? Před rokem jsme si dali za cíl hlouběji prozkoumat nejnovější trendy v beletrii Spojených států, a to především na základě knih, jež v současnosti vycházejí v českém jazyce.

Americká beletrie po roce 2010

Jak se dnes píše „za velkou louží“? Před rokem jsme si dali za cíl hlouběji prozkoumat nejnovější trendy v beletrii Spojených států, a to především na základě knih, jež v současnosti vycházejí v českém jazyce. Naše pole působnosti bylo tedy do určité míry omezené, ale věříme, že i tak přinášíme vypovídající zjištění. I přes nástup nově vzniklých literárních odnoží či žánrů sociálněkritického zaměření (literatura po 11. září, literatura po finanční krizi) se američtí autoři soustředí především na dramata soukromá, což však v řadě případů nevylučuje významné postavení obecnějších společenských témat v příslušných dílech.

Sex, politika a rodina
Jak pro britský Independent napsala Lesley McDowell, jestliže Britové jsou posedlí třídním postavením, americkou obsesí je rodina. A právě na pozadí rodinného prostředí s jeho specifickými problémy, otázkami a tlaky američtí spisovatelé často rozehrávají obecnější témata, která tak získávají na hmatatelnosti. Román Michaela Chabona Telegraph Avenue, kde je velmi výrazný motiv otcovství a rodičovství, se nejen na příkladu soužití bělošské a černošské rodiny věnuje tématu rasismu. Hlavního hrdinu „špinavě realistického“ románu Kanada Richarda Forda fatálně determinoval rozpad jeho rodinného zázemí poté, co se jeho rodiče pokusili vyloupit banku a šli za to do vězení. Podobně je tomu s Annie z románu Jako voda Wallyho Lamba, která traumatickou zkušenost ze své původní rodiny přenesla do vlastní, poznamenané navíc jejím rozhodnutím vstoupit do homosexuálního svazku. V The Privileges Jonathana Deea zase nalézáme propracovanou fresku rodiny „everymana“ finanční krize, investičního makléře Adama Moreyho.

Jsou nejsoučasnější americké romány političtější než dříve? Zřejmě ano, protože beletristická díla inspirovaná 11. zářím, finanční krizí, případně situací na Blízkém východě (Kapitoil Teddyho Wayna) jsou implicitně politická. V Bleeding Edge Thomase Pynchona lze mimo jiné najít otevřenou kritiku neoliberalismu a jeho „vývozu“ do zemí třetího světa. Objevují se i knihy mimo zmíněné proudy, v nichž je politická situace jedním z vedlejších témat. Tyler ze Sněhové královny Michaela Cunninghama zažívá trpké zklamání po nástupu George Bushe ml. do druhého funkčního období a o pár let později se již rovnou smiřuje se Sarah Palinovou v roli viceprezidentky. Naděje spojené s Barackem Obamou i následnou částečnou deziluzi vyjadřují některé postavy z románu Jako Voda. Zajímavé je, že politika proniká i do klasických superhrdinských komiksů. Jak v recenzi Supermana Nespoutaného napsal Boris Hokr, „v době války proti terorismu je pro superhrdinský komiks vlastně logické, že se pokusí vystavět příběh o tom, nakolik je reálné založit vlastní hodnoty a čest na vztahu k jednomu státu a jeho cílům“.

Ve Spojených státech se hojně skloňuje také „sexual politics“ – postavení žen a mužů ve společnosti –, přičemž se ukazuje, že sexuální a genderová identita či feminismus jsou v současné americké beletrii velmi častá témata. Homosexualita hraje důležitou roli nejenom v textech autorů této orientace (např. Michaela Cunninghama nebo Adama Hasletta, autora Union Atlantic), ale i v řadě dalších: v již zmíněných románech Telegraph Avenue a Jako voda nebo v knihách V jedné osobě Johna Irvinga a 12 kmenů Hatiiných afroamerické autorky Ayany Mathisové. Co se postavení žen týče, vcelku neotřele je pojato v románech, jejichž hrdinky mají „nejlepší léta“ za sebou a vyrovnávají se s (ne)naplněním svých kariérních a vztahových ambicí. Zátiší s kousky chleba od Anny Quindlenové vyznívá umírněně optimisticky, Žena z horního patra Claire Messudové podstatně trpčeji. Hrdinka Tampy Alissy Nuttingové je naopak zosobněním těch nejpovrchnějších mladých Američanek. V tomto románu o nymfomanické pedofilce si autorka rovněž pohrává s genderovými stereotypy.

11. září a finanční krize
I po roce 2010 vycházejí v USA romány dotýkající se útoků na Světové obchodní centrum. Může přitom jít i o díla, jež by bylo možno označit za „romány před 11. zářím“. Kapitoil Teddyho Wayna se nostalgicky vrací do roku 1999 a k „problému roku 2000“ (Y2K). Hlavní hrdina pracuje v jedné z budov Dvojčat a program na předvídání cen ropy, který navrhne, zase předznamenává, že strašákem č. 1 západního světa se brzy stane Blízký východ. V Bleeding Edge Thomase Pynchona se 11. září odehraje zhruba v polovině knihy, a než k tomu dojde, buduje autor úspěšně melancholickou atmosféru přelomu milénia, spojenou s prasknutím takzvané internetové bubliny.

Mezi romány věnovanými finanční krizi se najdou myšlenkově pronikavá díla, jako je Hologram pro krále Davea Eggerse, či strhující rodinné portréty jako The Privileges Jonathana Deea.Union Atlantic Adam Haslett skvěle popisuje machinace a pohyby na finančních trzích, ale jeho vykreslení vnitřního světa postav pokulhává. Finanční životy básníků Jesse Waltera představují knihu s nevyužitým potenciálem. Slibný příběh na pozadí finanční krize o novináři, který si založí blog s ekonomickými zprávami ve verších, se postupně zvrhne v obehranou historku o slušňákovi v existenční nouzi, který začne prodávat drogy (viz film Bílá vdova nebo televizní seriál Perníkový táta). Na atraktivním tématu finanční krize pak vyloženě parazituje Pád vzhůru Garyho van Haase, plytké podobenství o burzovním makléři, který jednoho dne o všechno přišel a poté daleko více nabyl. Tematika finanční krize se nevyhýbá ani dětským knihám. Matka hlavního hrdiny knihy Stephana Pastise Timmy Nezdárek: Koukej, co jsi provedl přišla o práci i byt, v důsledku čehož se Timmy takřka neprodyšně uzavírá do vlastního světa.

Nové technologie
Nepřetržitý rozvoj digitálních technologií a online světa se u části knih, kterým jsme se uplynulý rok věnovali, promítá do stylistické i tematické roviny, přičemž příklady toho druhého bývají zajímavější. Herman WoukZákonodárci a Maria SempleováKde se touláš, Bernadetto! poskládali své romány z různých útržkovitých textových útvarů. Woukův román by přitom bylo možno označit přímo za epistolární román současnosti – tvoří ho sms zprávy, e-maily, přepisy skypových hovorů a podobně. Sempleová pak podobné „žánry“ kombinuje i s fakturami nebo policejními záznamy.

Nonstop knihkupectví pana Penumbry Robina Sloana dochází ke konfrontaci digitálních technologií a papírových knih a významnou úlohu v románu dostává zaměstnankyně společnosti Google. Alissa Nuttingová v Tampě ironicky glosuje úlohu médií v dnešním světě. Nástup digitálních technologií skvěle tematizuje Thomas Pynchon ve svém Bleeding Edge: tento klasik postmoderní literatury vytváří v románu virtuální realitu, která se stává jakýmsi protějškem skutečného New Yorku.

Od Aljašky přes Floridu až do Severní Koreje
V USA přirozeně stále vznikají nová díla vycházející z bohaté tradice americké regionální literatury. Zpravidla v nich nezanedbatelnou roli hraje vykreslení místní přírody, případně historie a kultury. Všechny zde uvedené knihy však čistě lokální záběr přesahují. David Vann ve svém Srubu zavádí čtenáře na Aljašku, jejíž podnebí mrazí půdu i lidské charaktery. Do prostředí nové Anglie je pevně vrostlé dílo Marilynne Robinsonové, včetně nejnovějšího románu Lila, i romány jejího žáka Paula Hardinga, jemuž loni v češtině vyšla kniha s názvem Enon. Na tradici jižanské literatury navazuje v románu Swamplandie z prostředí floridského zábavního parku s krokodýly Karen Russellová.

Etnická pestrost Spojených států má za následek také neustávající proud literatury diasporické, jejímiž příklady mohou být povídkový soubor autora s portorikánskými kořeny Junota Díaze A v tu chvíli je po lásce nebo román Chtělo by to nový jména od autorky No Violet Bulawayo původem ze Zimbabwe. Pozastavme se rovněž nad tím, že o Spojených státech leccos vypovídají i díla amerických autorů, která se neodehrávají na území USA. Román, jehož děj se z části odvíjí ve Vietnamu, The Lotus and the Storm americké spisovatelky vietnamského původu Lan Cao, zpracovává válku ve Vietnamu (pro západní čtenáře nezvykle) coby trauma vietnamské, nikoli americké. Pozoruhodný román Syn správce sirotčince Adama Johnsona se téměř celý odehrává v Severní Koreji, zemi, která nejen v pojetí lidské individuality (v románu hojně tematizovaném) představuje v podstatě antitezi Spojených států.

Americké minority
V debutovém románu afroamerické autorky Ayany Mathisové Dvanáct kmenů Hattiných je patrný častý zvyk utlačovaných skupin obyvatel identifikovat se s jinými podobnými skupinami. Název knihy jednak odkazuje ke dvanácti kmenům Jákobovým, z nichž vzešel Izrael, a jednak je sám postaven do ironického světla obsahem románu, v kterém nevystupuje žádný Jákob, nýbrž matka dvanácti dětí Hattie. V knize se tak zrcadlí postavení Židů, amerických černochů a žen – a dokonce i homosexuálů, vezmeme-li v úvahu také příběh jednoho z Hattiných synů.

Ve dvou nedávno česky vydaných knihách Američanů židovského původu shodou okolností přímo či nepřímo vystupuje jakožto neustále přítomný groteskní přízrak holokaustu postava Anny Frankové. Hrdinové titulní povídky výboru Nathana Englandera O čem mluvíme, když mluvíme o Anne Frankové hrají hru „na Anne Frankovou“ a uvažují, jestli by jeden druhého ukryli před nacistickým pronásledováním. Hlavní hrdina Naděje: Tragédie Shaloma Auslandera, jehož v USA narozená matka je posedlá holokaustem, se nastěhuje do domu, kde na půdě nepřebývá nikdo jiný než Anna Franková.

První dámy amerického thrilleru
Pokud jde o lehčí žánry, rádi bychom upozornili na jeden poměrně čerstvý zajímavý trend v americké beletrii, který prostřednictvím překladů proniká i do českého prostředí. Jedná se o mladší autorky píšící propracované thrillery, jež snesou srovnání s krásnou literaturou. Nejznámější z nich je Gillian Flynnová, autorka Zmizelé, podle které loni David Fincher natočil úspěšný film. Dále mezi ně patří Caroline Kepnesová, jejíž Ty připomene Talentovaného pana Ripleyho Patricie Highsmithové. Hlavní hrdina knihy vraždí, aby získal ženu, do níž je zamilován.

Staří klasici, mladí novici
Stále vycházejí nová díla zasloužilých autorů, jako jsou Thomas Pynchon, John Irving i Herman Wouk. Prvním dvěma se daří držet prst na tepu doby, a aniž by se odchylovali od svého stylu, věnují se (v Bleeding Edge a V jedné osobě) těm nejsoučasnějším tématům. Z nových jmen na poli americké beletrie se vyplatí upozornit na třicátníky Karen Russellovou a Kristophera Jansmu, jimž dosud v češtině vyšlo po jednom debutovém románu. Russellová je nadaná stylistka s bohatou obrazotvorností a Jansma, jak lze usuzovat z jeho metatextové Neměnnosti leopardích skvrn, by v americké beletrii mohl být do budoucna posilou proudu experimentální prózy.

Jansma zatím knižně vydal pouze zmíněný román, ale Russellová je autorkou několika povídkových sbírek a pozoruhodné novely s prvky sci-fi s názvem Sleep Donation (Dárcovství spánku), která by si též zasloužila překlad do češtiny. Z dosud nepřeložených knih, jimž jsme se v uplynulém roce věnovali, jsou pak jasnými adepty na překlad skvělé romány The Lotus and the Storm od Lan Cao a The Privileges Jonathana Deea.

Americký sen a velký americký román
Téma amerického snu, víra, že vlastní pílí a šikovností může člověk dosáhnout čehokoli, co si zamane (zejména zbohatnout), se v nejlepších literárních dílech posledních desetiletí objevovalo především v kritickém světle. V nejnovějších knihách, které zde představujeme, ho pak nalézáme velmi zřídka. Například u Jesse Waltera, který z amerického snu (i jeho zpochybnění) učinil jedno z hlavních témat svých Nádherných trosek. Čistý motiv amerického snu se paradoxně objevuje v již zmíněné dětské knize o Timmym Nezdárkovi, chlapci, jehož matka byla postižena finanční krizí. Hlavní hrdina v závěru dostane klišovité poučení o tom, že hlavní je v životě mít svůj sen, a také šek od „Fondu mladých podnikatelů“. Skoro by se chtělo poznamenat, že v pokrizových letech mají američtí autoři pocit, že ideologii amerického snu mohu bez výhrad přijmout leda děti.

Kritik Lawrence Buell napsal knihu The Dream of the Great American Novel (Sen o velkém americkém románu), v níž se konceptu „velkého amerického románu“ věnuje s občasným blahosklonným úsměškem. Jeho skepse je pochopitelná: jedná se o ideu 19. století spojenou s přesvědčením, že by spisovatelé měli být schopni zachytit jedinečnou „americkou zkušenost“ a „amerického člověka“. Ambici napsat „velký americký román“ lze také chápat jako bláhovou touhu napsat všechno nebo to hlavní o USA v určitém čase, což v 21. století, době všeobecně přijímané mnohosti pravd a úhlů pohledu, může působit omšele a směšně. Není však důvod, aby proto američtí spisovatelé rezignovali na snahu sdělit cosi o americké společnosti jako celku. Jedním z děl, která jsou dnes nejčastěji označována za „velký americký román“, je Svoboda Jonathana Franzena. Nálepka by se dala přiřknout i česky nedávno vydanému románu Jako voda Wallyho Lamba – kořeny příběhu vrůstají hluboko do minulosti, hlavní hrdinové jsou rozeseti v patchworku několika států a kniha se zaobírá tématy, jež dnes Američany velmi pálí; od válečných konfliktů, v nichž je jejich země zapojena, po homosexuální manželství.

 Projekt podpořilo Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze.

© Johana Labanczová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1281x

Inzerce
Inzerce