29. a 30. března proběhnou dvě setkání s básníkem Krzysztofem Siwczykem, představitelem hlavní role ve filmu Wojaczek Lecha J. Majewského o prokletém básníkovi Rafału Wojaczkovi, který bude promítán na letošním Febiofestu.

Autorský večer Krzysztofa Siwczyka – 29. 3. v 19.30, Literární kavárna Fra
Polsky a česky čtou autor a básník Petr Borkovec. Ukázky z filmu Wojaczek.

Lech J. Majewski: Wojaczek – 30. 3. ve 20.15 na MFF Febiofest
Projekce v rámci retrospektivy polského režiséra Lecha J. Majewského.

Wojaczek (1999)
režie: Lech J. Majewski
scénář: Lech J. Majewski, Maciej Melecki
kamera: Adam Sikora
střih: Eliot Ems
hudba: Jan A. P. Kaczmarek
hrají: Krzysztof Siwczyk, Dominika Ostałowska, Andrzej Mastalerz, Elżbieta Okupska

Portrét „prokletého básníka“ Rafała Wojaczka není klasickým biografickým filmem, ale spíše experimentální sondou do psychiky geniálního umělce. Majewski se soustředil zejména na poslední období jeho života, zakončené tragickou smrtí. Wojaczkův mýtus je plný skandálů a historek, které skládají obraz jeho komplikované osobnosti. Hlavní roli ztvárnil neherec, mladý polský básník Krzysztof Siwczyk, nominovaný za svůj výkon na Evropskou filmovou cenu Felix. Syrový černobílý snímek skvěle odráží tísnivou atmosféru 60. let v komunistickém Polsku.

Ceny:
Zlatí lvi, nejlepší režisér, Festival polských hraných filmů v Gdyni, Gdaňsku
Nejlepší nezávislý evropský film roku, Mezinárodní federace filmových klubů
Zlatý klíč, Artfilmfest, Trenčianské Teplice
Cena Dona Quijota, Festival nezávislých filmů, Barcelona

„Přijetí filmu Majewského v Evropě dokázalo, že nemusíte vědět o existenci Wojaczka, nemusíte chápat reálie komunistického Polska, a stejně snímek oceníte – a možná z něj budete dokonce nadšení. Komorní film o polském básníkovi vypráví univerzální příběh prokletého, zoufalého umělce, představuje citlivou vizi tragického osudu outsidera. (…) Výkon Krzysztofa Siwczyka zasáhl západní filmové kritiky svou originalitou, ačkoli on sám zdůrazňuje, že nikdy hercem nebyl a nebude, hrát neuměl a stále neumí a role básníka z Mikołowa je zásluhou režiséra, který Wojaczka z Siwczyka stvořil jako sochař. Není nakonec důležité, jestli jeho výkon byl vědomý, podstatný je výsledek, který na plátně funguje. Možná, že by básník z Glivic nebyl při jiné příležitosti přesvědčivým hercem, ale jeho vtělení do Rafała Wojaczka s hereckou neohrabaností, vlastními emocemi a povrchností představuje neuvěřitelně silný zážitek.”
Julia Michałowska, Kwartalnik Filmowy