CRISPR a budoucnost genetiky
Isaacson, Walter: Prolomený kód života

CRISPR a budoucnost genetiky

Zevrubně vylíčený a mimořádně čtivý příběh jednoho z nejrevolučnějších objevů biologie za posledních několik desetiletí i všech badatelů, kteří se o něj zasloužili. Hlavní hvězdou knihy je však americká biochemička Jennifer Doudnaová, která za tento mimořádný počin získala v roce 2020 Nobelovu cenu.

Když se před asi deseti lety začalo mluvit o nové metodě úpravy genů známé pod zkratkou CRISPR-Cas9, patrně málokoho napadlo, o jak revoluční záležitost nakonec půjde. Díky možnosti poměrně snadno a na rozdíl od starších editačních technik i velmi přesně manipulovat s genetickou informací libovolného organismu se zkratka CRISPR začala skloňovat v souvislosti s řadou oborů a především s medicínou. Její potenciál je však mnohem větší a přínosy mohou být obrovské. Stejně jako u jiných zásadních vědeckých průlomů, jež mají ambice dramaticky změnit život mnoha lidí a potenciál ovlivnit celou společnost, se i s CRISPRem pojí různá rizika, která by veškeré přínosy mohla zcela zastínit.

Genetické nůžky
Co ale CRISPR vůbec je? Kdo stál za jeho objevem a úpravou, tak aby byl použitelný u lidí? Co všechno by dokázal v blízké budoucnosti vyřešit a co by se při jeho neuváženém používání mohlo pokazit? To všechno a mnohem víc ve své obsáhlé knize Prolomený kód života rozebírá americký novinář a spisovatel Walter Isaacson, kterého čeští čtenáři dobře znají například díky obsáhlým životopisům Steva Jobse (Steve Jobs, Práh, 2011), Leonarda da Vinciho (Leonardo da Vinci, Práh, 2018) nebo Alberta Einsteina (Einstein. Jeho život a vesmír, Paseka, 2018). I Prolomený kód života je de facto životopisem a jeho ústřední postavou je americká biochemička Jennifer Doudnaová (nar. 1964), která v příběhu CRISPRu sehrála jednu z hlavních rolí a zaslouženě si za své úspěchy odnesla nejvyšší vědecké ocenění. Isaacson se však nesoustřeďuje jen na jednu klíčovou postavu: historii CRISPRu vykresluje z více perspektiv a ukazuje, že průlomové objevy a inovace mají málokdy jen jednoho jednoznačného hrdinu. Realita často bývá daleko spletitější.

Kniha, doprovozená předmluvou od českého badatele Martina Jínka, který v době objevu CRISPRu působil v laboratoři Doudnaové a podílel se na něm, je rozdělena do devíti částí (závěrečná je však především o pandemii covidu-19), dále rozčleněných do několika desítek kratších kapitol. Klasické životopisné části o dětství, studiu, osobním i profesním životě Doudnaové prokládá autor odbornějšími pasážemi, jež pozvolna, ale důkladně seznamují s dějinami genetického výzkumu (objev struktury DNA, Projekt lidského genomu), metodami editování genů či jeho uplatněním v medicíně (genové terapie) a znalostmi, které se čtenáři budou hodit, aby docenil, v čem je CRISPR vlastně tak úžasný a přelomový (co je to RNA, jaké funkce plní, co jsou to geny, jak se kopírují apod.). Kniha by se v podstatě dala rozdělit na dvě části. Ta první popisuje objev CRISPRu coby součásti imunitního systému prokaryotických organismů (bakterií a archeí), odhalení, jak vlastně funguje, pochopení, že může představovat nesmírně efektivní nástroj pro úpravu genů, a konečně mimořádně napínavý závod o přizpůsobení CRISPRu, aby se dal použít u eukaryotických buněk (tedy například u člověka), které mají odlišnou stavbu než ty prokaryotické.

Druhá část by se dala v jistém smyslu označit jako postCRISPRová, neboť se věnuje době, kdy už se vědci s CRISPRem naučili celkem obstojně zacházet, a vyvstala tak potřeba rozhodnout, co s ním, respektive jak jeho bezprecedentní možnosti zkrotit a k jakým účelům jej využívat. Vynořily se zásadní bezpečnostní, etické i morální otázky, například kdy je přípustné manipulovat s lidským genomem, kdo by o tom měl rozhodovat, kde je hranice mezi léčbou a bezdůvodným vylepšováním genomu člověka, jak zabránit tomu, aby CRISPR vedl k dalšímu rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými, a jak zamezit zneužívání této technologie, což bude vzhledem k její relativní jednoduchosti nesmírně složité. Že je nebezpečí nevhodného použití CRISPRu zcela reálnou hrozbou, se koneckonců ukázalo už před několika lety, když se mladý ambiciózní čínský vědec Che Ťien-kchuej rozhodl bez ohledu na názor odborné veřejnosti (i zákony vlastní země) upravit tímto nástrojem geny dvou uměle počatých dětí, aby získaly odolnost vůči viru HIV. Nejenže byl Che úspěšný patrně jen zčásti, ale z vědeckého světa se mu místo chvály dostalo spíše silného pokárání a za svůj čin nakonec zaplatil i vězením. Navzdory vší snaze ale bude podobným pokusům těžké předcházet. Existuje navíc i početná skupina dobrodruhů, kteří takové experimenty vítají a vyzývají k nim.

Pod pokličkou vědy
Jednou z velkých předností Isaacsonovy knihy je, že čtenáři umožňuje poměrně detailně nahlédnout do fungování vědy. Nejenže na příkladu CRISPRu dokládá, jak důležitý je základní vědecký výzkum (jakkoli nepodstatně se zprvu může jevit to, co zkoumá), ale ukazuje také, jak se dosažené poznatky přenášejí do praxe, jak probíhá patentové řízení a co všechno při něm hraje roli, jak klíčová je ve vědě spolupráce i soutěživost nebo jak zásadní jsou pro vědce osobní setkání na různých konferencích (ne, opravdu nejde jen o to opít se za peníze daňových poplatníků). Dalším hodnotným aspektem Prolomeného kódu je důraz na plastické vykreslení probíraných událostí. Isaacson objev CRISPRu nepopisuje jen z pohledu Doudnaové, ale během přípravy knihy hovořil i s většinou ostatních aktérů a přibližuje jejich úhel pohledu na celý příběh. Prostor tak vedle mnoha jiných dostává třeba Emmanuelle Charpentierová, která v roce 2020 získala s Doudnovou Nobelovu cenu za chemii, nebo čínsko-americký biochemik Feng Zhang, jenž v podstatě v téže době dosáhl toho co Doudnaová (jak alespoň tvrdil), což vedlo k řadě patentových sporů i zlé krvi mezi některými vědci. (A to je další věc, kterou Isaacson bez obalu ukazuje: i vědci jsou lidé se všemi ctnostmi i slabostmi, jež se s naším druhem pojí.) Obzvlášť zajímavý je pak autorův rozhovor s Jamesem Watsonem, vynikajícím vědcem, který se do dějin biologie nesmazatelně zapsal jako jeden z objevitelů dvoušroubovicové struktury DNA, ale v posledních letech se kvůli řadě kontroverzních, až rasistických výroků stal personou non grata. V jeho případě se ve zcela krystalické formě odhaluje dilema, jak jednat s člověkem, který ve svém oboru dosáhl monumentálního úspěchu důležitého pro celé lidstvo, ale jehož názory jsou pomýlené nebo rovnou zcestné.

Prolomený kód je precizně zpracovanou a mimořádně čtivou biografií jednoho z nejvýznamnějších vědeckých objevů posledních let i ženy, která se o něj velkou měrou zasloužila, byť ji lze označit spíše za vítězku závodu, neboť kdyby průlomu nedosáhla ona, učinil by jej v řádu týdnů jiný vědec. CRISPR je totiž jedním z ukázkových příkladů objevu, na nějž vlivem různých okolností v určitém okamžiku zkrátka uzrál čas, a bylo jen otázkou, kdo se k němu dopracuje jako první.

Ačkoli svazek pojednává i o tématech, která leckdy přesahují středoškolské učivo, je napsaný natolik lehkým a srozumitelným stylem, že bude přístupný v podstatě komukoli, kdo se o CRISPRu a jeho možnostech i rizicích bude chtít dozvědět trochu víc. Návdavkem si čtenář odnese i řadu biologických znalostí či postřehů z dějin genetiky. V českém jazyce se každopádně jedná o zcela jedinečný zdroj těchto informací. Jedinou podmínkou je snad ochota vynaložit vzhledem k nemalému rozsahu trochu více času. Ani to však nebude závažnější problém, neboť kniha místy působí skoro jako román a doslova nutí pokračovat v četbě. Nechybí emoce, dobrodružství, lidské osudy a hlavně fascinující příběh s mnoha zvraty, přesahem i happy endem v podobě Nobelovy ceny. Jedinou výtkou snad může být trochu nepochopitelná absence věcného rejstříku, a čtenáři tak při dohledávání různých událostí nezbyde než se orientovat jen podle toho jmenného. To je ovšem spíše detail, který na kvalitách knihy příliš nemění.

Kupte si knihu:

podpoříte provoz našich stránek

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Walter Isaacson: Prolomený kód života. Jennifer Doudnaová, genetické inženýrství a budoucnost lidstva. Přel. Tomáš Jeník, Práh, 2020, 568 s.

Zařazení článku:

přírodní vědy

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

80%

Diskuze

Vložit nový příspěvek do diskuse