Zatímco jiní dopravci v takových chvílích možná sází na balenou vodu a bagety zdarma, České dráhy přišly se zcela novou krizovou strategií a počínaly si s neobvyklou jasnozřivostí. Nevím, jaké studenty nafasovali jiní cestující, třeba ti fotbaloví nebo hokejoví fanoušci tam vzadu – ti dostali nejspíš studenty Policejní akademie. My měli vyloženě štěstí. Přidělili nám studenta AVU. I se skicářem. Než ho vytáhl, velice dlouho si prohlížel jakousi medaili – reliéf šaškovské či keltské tváře nebo antropomorfizovaného brouka se svěšenými tykadly, prohlížel si ho s tak zaujatým zalíbením, že bylo jasné, čí dílo to je. Medailista, napadlo mě. Když broučího muže obřadně uložil do velkých zelených průhledných desek, vytáhl z batohu skicář. A pustil se do kreslení. 

Pokukovala jsem po jeho pokukování a zanedlouho mi bylo jasné, koho se to snaží vystihnout. Zase mého muže. Za poslední měsíc to byl jeho druhý portrétista, stejně jako druhá srážka vlaku „s osobou“. Jak souvisí sebevrazi s portrétisty? Portrétování každopádně spojuje, stejně jako sebevrazi pod koly vlaku. I když vlastně netušíme, zda ti lidé byli sebevrazi. Za jakých okolností se pod vlaky ocitli. Co je tam vehnalo. Kdy to byl záměr a kdy nehoda? Netušíme o nich vůbec nic. Víme jen to, že České dráhy ještě před pár lety po pozůstalých sebevrahů požadovaly náhradu škod místo toho, aby v tichém oddílu nebo v dětském kině zastaveného vlaku uspořádaly mši za právě odklízeného.

Kluk byl z Květína, jmenoval se Ondra a studoval sochařství v ateliéru Lukáše Rittsteina. Prvním rokem. Batoh měl naditý rýžovým nákypem, makovým závinem a polívkama. Byl skvěle vyzbrojen na celý týden strávený v ateliéru, na celý týden portrétování a modelování s minimem odbíhání. A byl tím pádem vyzbrojen i na týden strávený v odstaveném vlaku. Měl závin, měl nákyp, měl polívky, měl silné paže a jemnou holčičí tvář, měl čelenku do vlasů a neodolatelný úsměv, kterému stárnoucí ženy sedící naproti velice snadno podlehnou. Jen nový skicář neměl! Vráťovým portrétem (torzo až po počítač na klíně, zarostlá tvář, mírně vyklenuté bříško v námořnickém tričku) dokončil skicář plný dalších portrétů, stránkových komiksů, černobílých i v barvě, skicář plný lidských hlav a lidských těl, črtaných obvykle podle živých modelů. V jakém stavu asi našli „osobu“ po srážce s vlakem? Co by portrétista mohl portrétovat, kdyby se vmísil mezi policisty, hasiče a koronery? 

Portrétem mého muže Ondra skicář dokončil. Nezbyla mu žádná volná stránka. Můj malý notes na poznámky by mu nepomohl. Zaklapl skicář a rozhlédl se, jako by se probudil ze sna. Pak jsme si povídali.