Letošní Cenu Severské rady za literaturu získal román Láŋtdievvá/Planterhaug norského spisovatele sámského původu Sigbjørna Skådena. Porota vyzdvihla jeho jazykovou a formální originalitu i schopnost propojovat rodinnou historii s temnou kapitolou norské asimilační politiky. Také cenu za literaturu pro děti a mládež získává norská autorka, a to Hilde Hagerup za román Du eneste (Ty jediná), vyprávějící příběh lásky dvou mladých žen za druhé světové války.

Letošní ročník Cen Severské rady byl pro Norsko výjimečný: vůbec poprvé od založení ocenění v roce 1962 pocházejí totiž všichni laureáti z jediné země, a to právě z Norska. Kromě dvou literárních kategorií bodoval film Citová hodnota režiséra Joachima Triera. Hudební ocenění připadlo skladbě Elja Kristine Tjøgersenové a Benedicte Maursethové, která propojuje současnou hudbu s norskou lidovou tradicí. Americký Kronos Quartet v ní hraje na speciálně vyrobené hardangerské housle, violu a violoncello s rezonančními strunami. Dílo inspirované náhorní plošinou Hardangervidda zároveň upozorňuje na křehkost tamního ekosystému a úbytek živočišných druhů. Cenu za životní prostředí obdržela organizace Miljøagentene, která zapojuje děti a mladé lidi do ochrany klimatu a přírody. Severská rada u příležitosti této neobvyklé souhry všech cen směřujících do jedné severské země zdůraznila, že jednotlivé poroty rozhodují nezávisle na sobě. Ocenění budou slavnostně předána na konci října v Helsinkách v rámci zasedání Severské rady a každý z laureátů získá finanční odměnu ve výši 300 000 dánských korun.

Sámský hlas v současné severské literatuře

Sigbjørn Skåden (nar. 1976) patří k autorům, kteří ve své tvorbě propojují sámskou kulturní zkušenost se současnými literárními postupy. Debutoval v roce 2004 básnickou sbírkou Skuovvadeddjiid gonagas (Král ševců), za niž byl nominován na Cenu Severské rady za literaturu. Vedle poezie píše romány i knihy pro děti. Jeho tvorba se opakovaně vrací k otázkám identity, kulturní paměti a důsledků asimilační politiky, která po generace zasahovala do života Sámů.

Oceněný román Láŋtdievvá/Planterhaug vyšel v roce 2025 souběžně ve dvou jazykových verzích, sámské a norské. Obě napsal sám autor. Jejich dvojí podoba není jen otázkou překladu, protože jazyk a jeho různé vrstvy tvoří důležitou součást samotného vyprávění. Ústřední postavou je kriminalista John Edgar Huuva, který přijíždí z Osla do malé sámské vesnice Planterhaug vyšetřovat smrt starého Nilsena. (V této osadě na severu Norska blízko Tromsø se narodil sám autor.) Zpočátku zdánlivě prostý případ se postupně proměňuje v pátrání po minulosti vesnice i po vlastní rodinné historii. Huuva zjišťuje, že za tím, co se zdá být zřejmé, se skrývá řada nevyřčených skutečností. Vyšetřování ho přivádí k bolestným důsledkům norvegizace – politiky, jejímž cílem bylo asimilovat sámské obyvatelstvo a potlačit jeho jazyk i kulturní identitu.

Ačkoli je text celkově poznamenán těžkou a ponurou atmosférou, je bohatý na nečekané zvraty. Tato nepředvídatelnost žene čtenáře vpřed při hledání odpovědí nejen na to, kdo je vrahem, ale také na to, co vesnice skrývá. Detektivní zápletkou prostupují mytické postavy a symboly, ale také blízkost přírody i osobitý humor. Právě tuto mnohovrstevnatost porota zdůraznila. Román podle ní vyniká mimořádnou jazykovou a formální originalitou a propojuje rodinnou historii s otázkami sámské identity v současném Norsku. Norská verze navíc střídá několik jazykových vrstev – sámštinu, nynorsk a bokmål. Jejich soužití i vzájemný odstup odrážejí vztahy mezi obyvateli a mocenské poměry, které formovaly minulost vesnice.

Cena Severské rady se dílu napsanému v sámštině vrací po pětatřiceti letech. Předchozím laureátem z tohoto jazykového prostředí byl Nils-Aslak Valkeapää, oceněný v roce 1991 za dílo Beaivi, Áhčážan (Slunce, můj otec). Jeho kniha propojovala poezii, dokumentární materiál a osobitou interpretaci sámské kultury. Skådenův román na tuto tradici navazuje a prostřednictvím detektivního příběhu, jazykové hry a mytologických motivů zkoumá, co znamená být Sámem v současném světě.

Příběh lásky na pozadí války

Cenu Severské rady za literaturu pro děti a mládež získala Hilde Hagerup (nar. 1976) za román Du eneste. Historien om Gunvor Hofmo og Ruth Maier (Ty jediná. Příběh Gunvor Hofmo a Ruth Maierové). Kniha vychází ze skutečných událostí a vypráví o vztahu dvou mladých žen v Norsku za druhé světové války. Devatenáctiletá Gunvor Hofmo se v roce 1940 setkává s židovskou uprchlicí z Vídně Ruth Maierovou. Mezi ženami vzniká hluboké citové pouto, avšak nacistická okupace a pronásledování Židů nekompromisně zasahují do jejich života. Ruth byla v listopadu 1942 deportována do Osvětimi, kde zemřela.

Hilde Hagerupová se tvorbě pro děti a mladé čtenáře věnuje dlouhodobě a její oceněná kniha již získala i hlavní norskou cenu Brageprisen. Autorka v ní propojuje intimní příběh první lásky s historickou zkušeností pronásledování a ztráty. Román se však zároveň zabývá tématy, která jsou věčně aktuální – láska a identita, xenofobie či válka. Jeho nadčasový jazyk zpřístupňuje příběh širokému publiku. Vypravěčský hlas je dle vyjádření poroty střízlivý a jasný, ale přesto empatický a něžný.