Magdaléna Vitásková

Nikoliv nadarmo se v islámské mystice adept cesty nazývá muríd – doslova „ten, který něco chce“. A nechce toho málo. Touží po tom nejzazším a zároveň nejbližším, vždyť putování za Bohem se často ztotožňuje s cestou do vlastního nitra. „Ten kdo najde sebe sama, ten najde i svého Pána,“ praví slavná súfijská moudrost. Nástrah je ale mnoho.

Středověký muslimský vzdělanec Ibn Fadlán nebyl dobrodruh ani cestovatel, přesto se stal předlohou hollywoodského hrdiny. Jeho barvité zápisky z cest jsou dodnes nejcennějším zdrojem zpráv o kočovných obyvatelích euroasijských stepí.

Dvě bezejmenné palestinské dívky, drásavý psí štěkot a život v nepřekročitelných hranicích. Román Podružný detail je tenká kniha s dlouhým dozvukem, která se snaží popsat něco nepopsatelného bez jediné emoce navíc. Nechce se zalíbit, ale zarýt se pod kůži a zůstat tam.

Hrdinství může mít mnoho podob: někdo zakládá školy, jiný léčí nemocné, další cestuje napříč kontinenty jen s deníkem a otevřenou myslí. Hrdinové Orientu učí děti, že skutečná velikost se nemusí měřit počtem dobytých měst, ale odvahou přemýšlet jinak. A také ukazují oblast Blízkého východu jako pradávnou křižovatku kultur a vědění, z kterých čerpala i Evropa.

Daniela Spenser rekonstruuje příběh vlastní rodiny v kontextu dvacátého století s výjimečnou badatelskou střízlivostí, která přináší mnohovrstevnatý pohled na dějiny Československa. Jak se mohou přenášet zkušenosti mezi generacemi v podmínkách holocaustu, exilu a ideologické deziluze?

Dybuk je postava z židovského folklóru. Zbloudilá duše, která posedne živého a nechá ho stát na půl cesty. Co když si každý neseme svého dybuka? Osvobozených nevěst je v Jehošuově románu víc, než se na první pohled zdá.

Ačkoli středověký súfijský mistr Qušajrí napsal své monumentální encyklopedické dílo na začátku 11. století, jeho výklady se dnes hemží YouTube i sociální sítě. Mystická cesta totiž dodnes neodmyslitelně patří k islámu a kráčet po ní může každý, ať už ve století jedenáctém nebo jednadvacátém.

My lidé rádi posloucháme příběhy. Poučíme se z nich ale někdy? Kontroverzní dílo egyptského spisovatele Nagíba Mahfúze málem stálo autora život. Nyní vychází v brilantním českém překladu, který podtrhuje jeho nadčasovost. Protože snaha získat zpátky ztracený ráj tu byla, je a bude.

Muhammad Ibn Battúta by v dnešní době nejspíše dominoval sociálním sítím – jeho zážitky by plnily feedy a příběhy z různých koutů světa by mu přinesly miliony sledujících. Nejen proto je jeho cestopis i v současném světě fascinujícím čtením. Revidované vydání nabízí čtenářům barvitý a živý příběh jednoho z největších cestovatelů všech dob.

V autorově rodné zemi se kniha rychle dostala na první místo v žebříčku bestsellerů a sklidila několik prestižních arabských i mezinárodních ocenění, např. Cenu Bášira Híla za arabský román.