Oldřiška Čtvrtníčková

Makedonské kulturní sdružení Blesok (Blesk), které vydává stejnojmenný časopis (www.blesok.com.mk) a vytvořilo první makedonskou internetovou knihovnu (www.e-books.com.mk), přichází v novém roce s novým nápadem. Hodlá vytvořit internetové stránky jednotlivých makedonských spisovatelů a sdružit je pod společnou hlavičkou projektu Bazalt.

11. prosince 2004 zemřela Jadranka Vladovová, spisovatelka, překladatelka, redaktorka, profesorka literatury, žena plná životní energie a empatie. Svůj život věnovala literatuře – sama je autorkou mnoha nezapomenutelných knih pro děti a dospělé a svými vnímavými postřehy dokázala zpřístupnit literární díla jiných svým studentům i čtenářům bez filologického vzdělání.

Tanja Uroševićová (1936) není v kultuře neznámým jménem, přestože román Akvamarín (Akvamarin, Magor, Skopje 2004) je její prvotinou. Pracuje jako redaktorka kulturní rubriky makedonského Rádia Skopje, kde připravuje tzv. Třetí program, vysílání věnované umění a vědě, převážně literatuře a jazyku.

Lidija Dimkovská (1971, Skopje) je profesí literární komparatistka, studovala ve Skopji a v Bukurešti. Nyní žije v Lublani a věnuje se překládání z rumunštiny a slovinštiny do makedonštiny. Je také redaktorkou rubriky Poezie elektronického literárního časopisu Blesok.

Tanja Uroševićová nepatří k nejsilnější generaci současné makedonské prózy svým věkem, ani chutí vymýšlet nevídané provokativní formy a témata. Napsala příběh, který v ní zřejmě uzrál za léta, kdy převáděla do své řeči velká vyprávění ruské literatury.

Časopis Blesk s číslem 36 (květen – červen 2004) vychází po krátké odmlce v podobě, v jaké jej známe už od roku 1998. Dvě jazykové verze, anglická a makedonská, obsahují ve čtyřech rubrikách (literatura, galerie, zvuk, divadlo) 14 původních příspěvků.

Zbraně. To jsou pušky, revolvery, granáty, nože, nanejvýš snad vidle. Uplatní se v balkánském muzeu zbraní badatel, který se zabývá výzkumem a někdy také sběrem facek? Ovšem, je přijat hned po vědci, jehož specializací se stalo sbírání nadávek a sprostých slov. Muzeum zbraní z Románu o zbraních Ermise Lafazanovského (Magor, Skopje 2003) se totiž zabývá archivací „nekonvenčních zbraní“.

Přesýpací hodiny jsou sedmou Isakovského knihou, tento autor od roku 1991 vydal román Dopisy (Pisma, 1991), básnické sbírky Černé slunce (Crno sonce, 1992), Vulkán – Země (Vulkan – Zemja, 1996), Nebe (Nebo, 1996; elektronické vydání: http://www.blesok.com.mk/nebo) a povídkové soubory Exploze, těhotná luna, erupce (Eksplozii, trudna mesečina, erupcii, 1993), Bluesová budka (Bluz govornica, 2001).

Letošní cenu Svazu spisovatelů Makedonie za nejlepší prozaické dílo získal Dragi Michajlovski za román Mnichova smrt (Smrtta na dijakot, Skopje 2002). Dragi Michajlovski začal publikovat ve druhé polovině osmdesátých let a dosud vydal čtyři sbírky povídek. Michajlovski je anglista, překládá do makedonštiny Shakespeara, Miltona, Wilda a také moderní anglickou literaturu.

Největšího úspěchu dosáhl Venko Andonovski svým (zatím) posledním románem Pupek světa (Papokot na svetot, Skopje 2000). Román se stal v Makedonii bestsellerem a nyní získal po řadě domácích ocenění také velmi významnou literární cenu Balkanika.