Německá literatura v roce 2016

Německá literatura v roce 2016

studie beletrie zahraniční

Bodo Kirchhoff získal Německou knižní cenu, Guntram Vesper zase Cenu Lipského knižního veletrhu. Uplynulý rok německé literatury nicméně nepatřil pouze jim. Následující shrnutí včetně krátkých anotací doplňuje a rozšiřuje bilanci prezentovanou 8. prosince 2016 v pražském Goethe-Institutu.

Německá literatura v roce 2016

Při příležitosti autorského čtení letošního laureáta Německé knižní ceny Boda Kirchhoffa (nar. 1948) v pražském Goethe-Institutu dorazil do české metropole i německý literární kritik Christoph Schröder. Ten před samotnou diskusí s autorem v krátkosti shrnul německou knižní produkci za rok 2016. Vyzdvihl zejména vzmach autobiografické tvorby, ale též nové tituly od autorů s „migračním pozadím“ či tendenci úspěšných dramatiků pouštět se do psaní románů. Tento článek se v návaznosti na Schröderovu bilanci ohlíží za uplynulou knižní sezónou v Německu1, rekapituluje nejdůležitější literární události roku a v krátkosti představuje též tituly uvedené na českém trhu.

Objevy a znovuobjevy
Každý knižní rok se nese ve znamení horečného hledání nových talentů, ale také více či méně očekávaných návratů. Zatímco u žijících autorů se s novými tituly jednou za pár let tak nějak předem počítá a o své místo na slunci musejí bojovat, návraty takříkajíc ze záhrobí, tedy takové, které lze jen stěží předvídat, vzbuzují poprask bezmála automaticky. A nesejde ani tolik na tom, zda jde o nálezy dosud nepublikovaných rukopisů, reedice dávno pozapomenutých literárních skvostů nebo jen znovuobjevení některých jmen při příležitosti významných výročí.

Stěží mohl kdokoliv očekávat třeba to, že se o nový titul rozroste rozsáhlá bibliografie velikána poválečné německé literatury Siegfrieda Lenze (1926–2014). Der Überläufer (Přeběhlík) je Lenzův druhý román, z počátku 50. let, který však nakladatel na návrh tehdejšího lektora mladému spisovateli vrátil k přepracování. Lenz nebyl o nutnosti navrhovaných tendenčních změn přesvědčen, manuskript odložil na neurčito a na pozapomenutý rukopis narazili během třídění prozaikovy pozůstalosti až badatelé v Německém literárním archivu. Nakladatelství Hoffmann und Campe, které před půlstoletím text odmítlo, jej nyní s velkou pompou vydalo. A podle všeho udělalo dobře, neboť recenzenti si nemohou Lenzovu pozdní novinku vynachválit. Ústřední postavou příběhu je voják wehrmachtu Walter Proska, který během návratu z dovolené neplánovaně uvízne u jednotky umístěné v bažinaté, komáry zamořené krajině na ukrajinsko-běloruském pomezí. Nesmyslnost druhé světové války zobrazuje Lenz na stísněné ploše tábora a vetkává ji podle recenzentů i do místy až absurdních dialogů.

To meziválečný prozaik a za nacismu představitel takzvané vnitřní emigrace Hans Fallada (1893–1947) zažívá dlouhodobější comeback. Po vydání nezkrácené verze jeho úspěšného válečného románu Každý umírá sám (Jeder stirbt für sich allein, pův. 1947, nezkr. 2011, česky poprvé 1954 pod názvem I ve smrti sami, v novém překladu 2012) o manželské dvojici, která se v nacistickém Německu formou vzkazů na drobných lístcích marně snaží aktivovat protirežimní odboj, se loni čtenáři dočkali i necenzurované verze jeho nejúspěšnějšího titulu Občánku, a co teď? (Kleiner Mann, was nun?, pův. 1932, č. 1933 a v novém překladu 1973). Ten mapuje těžkosti obyčejného německého páru na počátku 30. let, tedy v období hospodářské krize. Navíc zájem o Falladovu tvorbu nově přiživují i filmové kruhy: švýcarský režisér Vincent Perez v únoru na Berlinale představil adaptaci zmiňovaného románu Každý umírá sám. Škraloupem snad může být jen skutečnost, že sklidil převážně rozporuplné až vyloženě negativní kritiky, jimž nezabránilo ani hvězdné mezinárodní obsazení filmu v čele s Brendanem Gleesonem a Emmou Thompsonovou v rolích pronásledovaných „odbojářů“. Jedna adaptace příběhu přitom vznikla už v 70. letech.

Vedle literárních exhumací však došlo i na úplné nováčky. O bezesporu nejdiskutovanější debut roku se postaral absolvent seminářů tvůrčího psaní na univerzitě v Hildesheimu Philipp Winkler (nar. 1986). Čtenáře totiž v románu Hool zavádí do drsného prostředí severoněmeckých hooligans, kteří se v beletrii objevují jen vzácně. Recenzenti přiznali Winklerově prvotině nekompromisnost, vítanou dávku humoru, a především jemnocit, s nímž autor pohlíží na svět rváčů a společenských vyděděnců. Tato kombinace mu vynesla ocenění pro nejlepší debutový román roku, jakož i nominaci na Německou knižní cenu.

Jednou z tendencí, které Christoph Schröder během pražské bilance nastínil, je nakukování hned několika tradičních dramatiků do hájemství prózy. Rozruch vzbudil zejména prozaický debut jednoho z nejúspěšnějších německých dramatiků současnosti Rolanda Schimmelpfenniga (nar. 1967). Román s neobvykle dlouhým názvem An einem klaren, eiskalten Januarmorgen zu Beginn des 21. Jahrhunderts (Jednoho jasného, mrazivého lednového rána na počátku 21. století) vyšel už na jaře a ocitl se tak v nominaci na Cenu Lipského knižního veletrhu. Titul je řetězcem miniatur ze života několika Berlíňanů a stylisticky se s využitím bezmála holých, nepříliš rozvitých vět pokouší dosáhnout mrazivé stručnosti. Ani ta, ani vylíčení chladu v mezilidských vztazích však nepřinutilo německou kritickou obec, aby se pro tento román bezvýhradně nadchla.

První románový zářez si připsal i dramatik Nis-Momme Stockmann (nar. 1981), jehož sedmisetstránkový svazek Der Fuchs (Liška), taktéž nominovaný na lipskou knižní cenu, zahajuje obraz potopy biblických rozměrů. Samotný román je podle kritiků komplexní spletí řady dějových linek, labyrintem, při jehož průchodu se čtenář seznamuje s mnoha podivíny a bůžky, kteří tak nějak trefně doplňují atmosféru blížící se apokalypsy.

Autobiografické projekty
Druhým současným fenoménem jsou knižní projekty autobiografické povahy, které navíc často získávají podobu celých cyklů. Jako příklad německý publicista uvedl humorně laděnou románovou sérii divadelního herce a nově i prozaika Joachima Meyerhoffa (nar. 1967), z níž česky vyšel svazek Kdy bude konečně zase všechno takové, jaké to nikdy nebylo (2013, č. 2015, překlad Michaela Škultéty). Nejnovější přírůstek se jmenuje Ach, diese Lücke, diese entsetzliche Lücke (Ach, tahle mezera, tahle strašná mezera) a vyšel už na počátku loňské zimy. Kvůli nastaveným pravidlům však do širšího výběru titulů na Německou knižní cenu pronikl až na podzim a dostal se tak zpětně i do hledáčku čtenářů a kritikova přehledu.

Do podobného a údajně i podobně rozsáhlého projektu se už před časem pustil hesenský rodák Andreas Maier (nar. 1967). Jeho sága Ortsumgehung (Místní obchvat) by měla po dokončení čítat jedenáct svazků. Zatím je jich na trhu pět, z nichž ten poslední – Der Kreis (Kruh) – se věnuje období autorova dětství a puberty. V češtině je k dispozici první díl nazvaný Pokoj (2010, č. 2013, překlad Milan Tvrdík).

Spíše jednorázovou povahu naopak mají další životopisné či alespoň autobiograficky orientované tituly. Thomas Melle (nar. 1975) hledá v próze Die Welt im Rücken (Svět v zádech) cesty, jak nejlépe zachytit a čtenáři přiblížit maniodepresivní psychózu, kterou zatím ve třech postupně sílících vlnách prošel. André Kubiczek (nar. 1969) v románu Skizze eines Sommers (Skica jednoho léta) načrtává obraz východoněmeckých prázdnin svého šestnáctiletého hrdiny Reného a jeho přátel. Obě knihy byly nominovány na Německou knižní cenu.

Cizí jazyky, cizí kultury
Rok 2015 byl rokem rozhořčených diskusí nad přílivem uprchlíků, a tak není divu, že v jarních edičních plánech upoutal značnou pozornost nejnovější román původem iráckého prozaika Abbase Khidera (nar. 1973) lakonicky nazvaný Ohrfeige (Facka). Příběh iráckého běžence Karima Mensyho a jeho zdánlivě nekonečného čekání na vyřízení víza byl chápán jako bezprostřední komentář k takzvané uprchlické krizi, ve skutečnosti je však spíše dalším dílkem skládačky, kterou Khider svými dosavadními texty postupně sestavuje. Děj zachycující Karimův příchod do Německa se totiž neodehrává v bezprostřední současnosti, nýbrž na přelomu milénia, popisuje situaci za autorovy emigrace do Německa.

Nebyl to však Khiderův román, na který se Schröder rozhodl v Praze upozornit, nýbrž tituly trojice dosud nepříliš známých tvůrců. Shida Bazyarová (nar. 1988) se narodila v Německu do rodiny Íránců uprchnuvších na konci 80. let do Německa. Do debutu Nachts ist es leise in Teheran (Noci jsou v Teheránu tiché), jehož děj se rozpíná přes čtyři desetiletí, zapracovala právě i zkušenost života v rodině politických uprchlíků. Rasha Khayatová (nar. 1978) vyrůstala v Saúdské Arábii a v Německu a mezi obě země rozdělila děj románu Weil wir längst woanders sind (Neboť jsme už dávno někde jinde). Liberální muslimka Layla se v něm k překvapení všech včetně bratra Basila rozhodne vrátit do vlasti a provdat za Saúda – nikoliv z lásky, ale z principu. Do třetice byl zmíněn Senthuran Varatharajah (nar. 1984), spisovatel s tamilskými předky. I jeho rodina unikla v 80. letech z vřavy občanské války na Srí Lance do Německa, a tak je logicky i jeho prvotina Vor der Zunahme der Zeichen (Před nárůstem znaků) příběhem o životě migranta. Autor mu vtiskl netradiční podobu románu v dopisech, respektive románu ve vzkazech na sociální síti.

Spisovatele s „migračním pozadím“ reprezentují v tomto přehledu také dva v mezičase už etablovaní a uznávaní německy píšící prozaici – Saša Stanišić (nar. 1978) a Terézia Mora (nar. 1971). Oba autoři nakladatelství Luchterhand se prezentovali kratšími prózami. Stanišićovu povídkovému souboru Fallensteller (Stavitel pastí) vévodí titulní povídka, v níž se rodák z bosenského Višegradu vrací do prostředí fiktivní vesničky Fürstenfelde z románu Noc před oslavou (2014, č. 2016, překlad Tomáš Dimter). Zbývající texty často s notnou dávkou humoru zachycují střípky ze života nejrůznějších osob: dvojice na cestě napříč Evropou, rádoby kouzelníka, jemuž však shromážděná rodina nevěnuje pozornost, či obchodníka, který má v Brazílii dohlédnout na prodej pivovaru, na letišti ale omylem nastoupí do špatného auta.

Terézia Mora pochází z maďarsko-rakouského pohraničí, od počátku 90. let však žije v Berlíně, kde také vystudovala. Živí se překládáním maďarské literatury do němčiny a tvorbou vlastních textů. O tom, že úspěšně, svědčí i Německá knižní cena z roku 2013 za román Das Ungeheuer (Netvor). Po jejím obdržení se autorka nechala slyšet, že se k ústřední postavě IT specialisty Dariuse Koppa, s nímž se čtenáři seznámili už v předchozím titulu Der einzige Mann auf dem Kontinent (Jediný muž na kontinentu, 2009), co nevidět vrátí. Nakonec však před uzavřením plánované trilogie dala přednost sestavení povídkového sborníku Die Liebe unter Alliens (Láska mezi vetřelci). Texty v něm shromážděné podle kritiků nabízejí trpký vhled do soudobých lidských životů – rozpadající se vztahy, krádež, lidská lhostejnost, ale také strach žít, to jsou jen některé svízele, které jednotlivé autorčiny postavy souží.

Literární stálice
Kromě výše zmíněných autorek a autorů se přirozeně o slovo přihlásila i řada stálic německé literární scény, jejichž tvorbu zčásti znají i tuzemští čtenáři. Zdánlivě na pomezí autobiografické prózy se pohybuje monumentální novinka pražského rodáka Maxima Billera (nar. 1960). Naznačoval by to alespoň její provokativní název Biografie (Životopis) a skutečnost, že jedna z postav až nápadně připomíná Billera samotného. Solomon Karubiner je stejně jako jeho tvůrce skandály proslulý spisovatel původem z Prahy, který společně s rodiči, ruskými Židy, v 70. letech odešel do Německa. Druhým protagonistou devítisetstránkového opusu je Solomonův nejlepší přítel Noah Forlani, milionářský synek, jehož podle všeho v Súdánu unesli islamisté. A nebylo by radno zapomenout ani na příbuzné a přátele obou mužů, kteří Billerův kritiky spíše zdrženlivě přijatý spletenec z minulosti a současnosti doplňují.

Přední příčky nejprodávanějších titulů okupovala novinka Juli Zehové (nar. 1974), společenský román Unterleuten (volněji Lidičkov). Vystudovaná právnička, která si u českých čtenářů udělala jméno především titulem Hráčský instinkt (2004, č. 2006, překlad Jana Zoubková), v románu zobrazuje střet dvou světů. Starousedlíci i noví obyvatelé vesničky Unterleuten kdesi v Braniborsku se musejí popasovat s možností, že v blízkosti obce vyroste větrný park. Ne všem se však rušivý element v krajině zamlouvá. Záměr tak logicky mezi obyvatele vnese neklid, který vede nejen ke vzniku nových konfliktů, ale též k rozdmýchání dávných křivd.

Ani Michaela Kumpfmüllera (nar. 1961) není třeba v tuzemsku sáhodlouze představovat, neboť Nádheru života (2011, č. 2012, překlad Věra Koubová), románové zpracování Kafkova posledního milostného vzplanutí k vychovatelce Doře Diamantové, přijel před časem do Prahy představit osobně. V novince Die Erziehung des Mannes (Výchova muže) se Kumpfmüller navrací do současnosti a na příkladu skladatele Georga zkoumá jednotlivé fasety soudobého mužství.

Rok 2016 byl však i rokem autorek ve středních letech, jimž se zpravidla tolik mediální pozornosti nedostává. Tentokrát tomu bylo jinak a minimálně o novinkách Katji Lange-Müllerové (nar. 1951) a Sibylle Lewitscharoffové (nar. 1954) se hojně diskutovalo. V obou případech kritika zůstala rozpolcená. Švábská rodačka Lewitscharoffová ve svém „románu-eseji“ Das Pfingstwunder (Zázrak letnic) uspořádala v Římě konferenci k Danteho Božské komedii. Během ní však dochází, jak tomu v autorčině díle bývá častěji, k prolnutí reality se surreálnem. Diskutující učenci se totiž dočkají doslova nanebevstoupení, přikovaný k zemskému povrchu zůstává jen autorčin vypravěč, německý romanista Gottfried Elsheimer. Na tom, zda je román povedenou satirou akademického světa, nebo naopak nepříliš pozoruhodnou reflexí Dantovy tvorby, se kritikové nedokázali shodnout.

Protagonistkou nové prózy Lange-Müllerové Drehtür (Otočné dveře) je postarší zdravotní sestra Asta Arnoldová, která se po více než dvou desetiletích působení v nejrůznějších mezinárodních humanitárních organizacích nedobrovolně vrací do Německa. Zatímco poblíž otočných dveří mnichovského letiště kouří jednu cigaretu za druhou a přemítá, jak naloží se zbytkem svého života, vybavují se jí vzpomínky a obličeje dávných známostí a přátel. Recenzenti sice bezpečně rozpoznali autorčin typický vyprávěcí mód, ne všichni však byli uspokojeni zvolenou formou. Více než plnohodnotný román totiž podle nich Drehtür připomíná sbírku nepříliš věrohodně poslepovaných příběhů a anekdot. Na nový text přitom autorčini čtenáři museli čekat dlouhých devět let. Naposledy publikovala roku 2007 román Zlé ovce (č. 2009, překlad Petr Štědroň).

Německá literatura v tuzemsku
Na tuzemské milovníky německé literatury, kteří nemají možnost či sami nechtějí číst texty v originále, rozhodně neudeřily těžké časy, třebaže překladů do češtiny by i vzhledem k pestrosti současné německé beletrie mohlo být výrazně více. Na knihkupeckých pultech se například už na jaře objevil román Koncert bez básníka (Konzert ohne Dichter, 2015, překlad Tomáš Dimter) Klause Modicka (nar. 1951), v němž autor slavného básníka Rainera Mariu Rilka vykresluje očima jeho přítele, malíře a architekta Heinricha Vogelera. Modick, který titul uvedl na pražském veletrhu Svět knihy, o knize hovořil i se serverem iLiteratura.

Zatímco němečtí čtenáři se už nořili do nových příběhů Saši Stanišiće ve sbírce Fallensteller, čeští si, taktéž díky Tomáši Dimterovi, mohli vychutnávat autorovo jazykové mistrovství ve vesnickém románu Noc před oslavou (Vor dem Fest, 2014). Z pohledu obyvatel fiktivní braniborské vesničky Fürstenfelde v něm Stanišić zachycuje jedinou noc bezprostředně před svátkem sv. Anny a dění doplňuje humornými zápisky z místní kroniky. I bosenský rodák během návštěvy Prahy okomentoval pro iLiteraturu (nejen) vznik svého druhého románu.

V překladu Petra Štědroně se na trhu objevil debutový román oceňované povídkářky Judith Hermannové (nar. 1970). V tajuplně nazvané knize Počátek veškeré lásky (Aller Liebe Anfang, 2014) ústřední hrdinku, ošetřovatelku Stellu, neustále nahání stalker ze sousedství, který má přesně zmapované, kdy její manžel Jason není doma. Taktéž prvotinou je Rus je ten, který miluje břízy (Der Russe ist einer, der Birken liebt, 2012, překlad Tereza Semotamová) původem ázerbájdžánské prozaičky Olgy Grjasnovy (nar. 1984), příběh s autobiografickými prvky, jenž líčí životní pasti mladé ázerbajdžánské Židovky Máši.

Milovníky memoárové literatury by mohl oslovit životopis prozaika Petera Härtlinga (nar. 1933), který část dětství prožil i v Olomouci. Jeho „vzpomínky“ Učit se žít (Leben lernen. Erinnerungen, 2003) přeložila olomoucká germanistka Ingeborg Fiala-Fürstová v rámci víceletého akademického projektu mapujícího německy psanou literaturu z Moravy. Výstupem téhož snažení je i Antologie německé moravské literatury sestavená taktéž olomouckými germanisty.

Produkci z řad bestselerů reprezentoval prozaický debut Starý kraj (Altes Land, 2015, překlad Viktorie Hanišová) novinářky Dörte Hansenové (nar. 1964). Při příležitosti konání Mistrovství Evropy ve fotbale se na trhu objevil útlý „fotbalový“ text Thomase Brussiga (nar. 1964) Sudí Hotový (Schiedsrichter Fertig, 2007, překlad Tomáš Kafka). A v sekci literatury pro mládež bodoval další román z dílny populárního spisovatele Kaie Meyera (nar. 1969); Stránky světa (Die Seiten der Welt, 2014, překlad Tereza Pecáková) jsou prvním dílem stejnojmenné fantasy trilogie, kterou autor nyní v originále zkompletoval. Komiksové a hudební fandy pak potěšil Reinhard Kleist (nar. 1970), respektive jeho grafický román Johnny Cash – I see a darkness (2006, překlad Alena Pokorná).

Kdo před současnou produkcí upřednostňuje spíše léty prověřenou kvalitu, také snad neměl pocit, že by jej tuzemská nakladatelství zanedbávala. Z klasiků se připomněl Thomas Mann, jehož Kouzelný vrch (Der Zauberberg, 1924) vyšel v novém překladu Vratislava Jiljího Slezáka pod názvem Čarovná hora. Objevily se ale též reedice starších překladů Franze Werfela (Jeremjáš: Slyšte hlas), Gustava Meyrinka (Golem) či Ericha Marii Remarqua (Nebe nezná vyvolených a další). A zubu času odolává i svazek německého romantika E. T. A. Hoffmanna Noční kousky. 1816/1817. Inspirováno Callotem (překlad Veronika Pragerová, Marie Krappmanová a Hanuš Karlach). Na sklonku roku dále vyšel průřez poezií německého modernisty Stefana Georga Slovo/Das Wort (překlad Radek Malý) a polici s literárněvědnými tituly obohatil český překlad prvního svazku rozsáhlé kafkovské biografie Reinera Stacha nazvaný Kafka - Rané roky (překlad Vratislav Slezák).

Německá literatura naživo
Živo bylo přirozeně i přímo na jednotlivých diskusních pódiích, o což se staral zejména kulturní program Goethe-Institutu. Kromě výše zmíněných Modicka a Stanišiće do Prahy zavítal například východoberlínský rodák Jochen Schmidt (nar. 1970). Server iLiteratura při té příležitosti nabídl ukázku z jeho nejnovějšího románu Der Wächter von Pankow (Hlídač Pankowa, 2015).

V rámci cyklu pořadů o českém a německém básnictví Tady a teď se v Praze představili též básnířka a prozaička Dagmar Leupoldová (nar. 1955), dále čerstvý držitel Büchnerovy ceny Marcel Beyer (nar. 1965), s nímž na iLiteratuře vyšel rozsáhlý rozhovor, či o generaci mladší lyrické hlasy Steffen Popp (nar. 1978) a Ann Cottenová (nar. 1982). A celou sezónu pomyslně zakončilo již zmíněné autorské čtení aktuálního držitele Německé knižní ceny Boda Kirchhoffa, který představil vítěznou novelu Widerfahrnis (Příhoda).

Německá literatura v roce 2016, zdá se, neměla tak silný politický náboj, o němž se v kulturních rubrikách tištěných periodik hovořilo o rok dříve. Současně se ani žádná novinka nedostala do trháku a neopanovala celou knižní sezónu, jako tomu bylo třeba v roce 2014 v případě Krusoa Lutze Seilera (nar. 1963). Rok tak literární scéna našich západních sousedů uzavírá obrazně řečeno s vyrovnaným rozpočtem. Ten následující by měl přinést mimo jiné novinky Jochena Schmidta, Christopha Heina (nar. 1944) či zasloužilého veterána Martina Walsera (nar. 1927). V českém překladu se chystají válečný román Zemřít na jaře Ralfa Rothmanna (nar. 1953) či sonda do života mladé Berlíňanky Superpozice Kat Kaufmannové (nar. 1981).

Výše neuvedené německé beletristické novinky (výběr)
Bjerg, Bov: Die Modernisierung meiner Mutter
Brandt, Matthias: Raumpatrouille
Braun, Volker: Handbibliothek der Unbehausten
Delius, Friedrich Christian: Die Liebesgeschichtenerzählerin
Doma, Akos: Der Weg der Wünsche
Dorn, Thea: Die Unglückseligen
Duve, Karen: Macht
Elke, Erb: Gedichte und Kommentare
Falkner, Gerhard: Apollokalypse
Genazino, Wilhelm: Außer uns spricht niemand über uns
Grünbein, Durs: Die Jahre im Zoo
Händler, Ernst-Wilhelm: München
Hagena, Katharina: Das Geräusch des Lichts
Hahn, Anna Katharina: Das Kleid meiner Mutter
Hein, Christoph: Glückskind mit Vater
Hein, Jakob: Kaltes Wasser
Hermann, Judith: Letti Park
Jirgl, Reinhard: Oben das Feuer, unten der Berg
Kapitelman, Dmitrij: Das Lächeln meines unsichtbaren Vaters
Kehlmann, Daniel: Du hättest gehen sollen
Kermani, Navid: Sozusagen Paris
Kopetzky, Steffen: Risiko
Kronauer, Brigitte: Der Scheik von Aachen
Leupold, Dagmar: Die Witwen
Martynova, Olga: Der Engelherd
Meinecke, Thomas: Selbst
Mosebach, Martin: Mogador
Ortheil, Hanns-Josef: Was ich liebe und was nicht
Poschmann, Marion: Mondbetrachtung in mondloser Nacht
Rammstedt, Tilman: Morgen mehr
Ruge, Eugen: Follower
Scheuermann, Silke: Wovon wir lebten
Schmidt, Kathrin: Kapoks Schwestern
Stadler, Arnold: Rauschzeit
Steinaecker, Thomas von: Die Verteidigung des Paradieses
Strauß, Botho: Oniritti Höhlenbilder
Strubel, Antje Rávic: In den Wäldern des menschlichen Herzens
Strunk, Heinz: Der goldene Handschuh
Stuckrad-Barre, Benjamin von: Panikherz
Treichel, Hans-Ulrich: Tagesanbruch
Vesper, Guntram: Frohburg
Wagner, David: Ein Zimmer im Hotel
Wagner, Jan: Selbstporträt mit Bienenschwarm
Walser, Martin: Ein sterbender Mann
Wells, Benedict: Vom Ende der Einsamkeit

Pravidelný knižní servis Goethe-Institutu „Knihy, o nichž se mluví“

Německy psané knihy v českém překladu

 

1. Článek se věnuje německým autorům, případně autorům žijícím v Německu a tvořícím v němčině. Rakouské literární produkci se jako již tradičně bude věnovat samostatný článek.zpět 

 

 

© Jakub Ehrenberger
foto © Petra Gass / Börsenverein des deutschen Buchhandels

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3685x

Inzerce
Inzerce