Nizozemsky psaná literatura v roce 2020

Nizozemsky psaná literatura v roce 2020

přehled beletrie zahraniční

Co je za námi a co před námi: přehled literárních událostí v nizozemské jazykové oblasti za uplynulý rok doplňuje souhrn údajů o nizozemsky psané literatuře u nás. České nakladatele by mohly zajímat informace o podpoře překladů ze strany NLF a FL, dychtivým čtenářům předkládáme seznam přeložených titulů za minulý rok a plánovaná vydání i literární události v roce 2020, při nichž se u nás představili nizozemští a vlámští autoři.

Nizozemsky psaná literatura v roce 2020

V roce 2020 si nizozemští čtenáři ještě víc než dřív uvědomili význam místních knihkupectví a podporovali je nákupem přímo v nich (na úkor velkých řetězců). Čtenáři oceňují skutečnost, že jim takové knihkupectví osobním kontaktem a širším sortimentem umožňuje objevovat i jiné, nevšednější knihy než ty, které figurují v žebříčcích nejprodávanějších titulů. Až do poloviny prosince mohla nizozemská knihkupectví (stejně jako ostatní obchody) za striktních hygienických opatření fungovat víceméně normálně. Přesto od prosincového vyhlášení „tvrdého“ lockdownu utrpěli knihkupci za rok 2020 jedenáctiprocentní ztrátu. Ne každý zákazník si totiž uvědomoval, že zavřený obchod nepřestal fungovat on-line – přitom mnozí knihkupci už v průběhu roku investovali do založení nebo zlepšení svého internetového obchodu. Od ledna 2021 vyhlásila nadace Kolektivní propagace nizozemské knihy (CPNB) kampaň pod heslem „Podporuji svého knihkupce“ (Ik steun mijn boekhandel), a obrat se díky tomu o něco zvýšil. Do mírného uvolnění v únoru 2021, které umožnilo, aby si zákazníci vyzvedávali knížky v knihkupectví osobně (a o pár týdnů později jim dalo i možnost „objednat se“ za přísných podmínek do obchodu na určitou hodinu a vybrat si zboží na místě), rozváželi knihkupci více než měsíc – mnohdy s pomocí dobrovolníků – knižní zásilky osobně na kole.

Výročí, úmrtí
K 10. výročí úmrtí Harryho Mulische (1927–2010, č. Atentát, Dvě ženy, Procedura, Siegfried, Objevení nebe), jednoho z „velké trojky“ nizozemské literatury 20. století (kromě něj ji tvoří W. F. Hermans a Gerard Reve), vyšla kniha dopisů, které dostával od své matky Alice Schwarz, s názvem Zo’n genie ben je nu ook weer niet (Tak velký génius nejsi). Známý herec Gijs Scholtema van Aschat při té příležitosti načetl Mulischův román Objevení nebe (De ontdekking van de hemel). Na webu haagského Literárního muzea je dostupná virtuální prohlídka Mulischovy pracovny.

K 25. výročí úmrtí výrazného publicisty a „mistra interview“ Ischy Meijera (1943–1995) byla uvedena čtyřdílná televizní série podle autobiografického románu Connie Palmenové (1955, č. Přátelství) s dvojznačným titulem I. M. (iniciály Ischy Meijera a zároveň zkratka „in memoriam“), v němž autorka zpracovává jejich vztah, zakončený Meijerovým předčasným úmrtím. Kritika vyzdvihovala herecké výkony ústřední dvojice, všestranného herce a básníka (v letech 2011–2013 nizozemského zemského básníka) Ramseyho Nasra (1974) a originální písničkářky, interpretky francouzských šansonů a herečky Wende Snijdersové (1978).

Třicet let uplynulo od úmrtí publicistky a spisovatelky Renate Rubinsteinové (1929–1990, č. Už se stalo). Při té příležitosti byly vydány dva výbory z její písemné pozůstalosti: tematicky pestřejší Bange mensen stellen geen vragen (Bojácní lidé nekladou otázky) sestavila Ronit Palache, dědicové vybrali z jejího díla texty o lásce a vztazích pod titulem Een man voor de zomer (Muž na léto).

V červenci zemřel J. M. A. Biesheuvel (1939–2020), jehož pozici v povídkovém žánru dokládá skutečnost, že nizozemská literární cena věnovaná povídkové tvorbě (založená 2015) nese jeho jméno. Biesheuvel se celý život potýkal s bipolární poruchou, což vedlo k tomu, že od roku 1990 jeho literární činnost polevila. Nicméně získal za své dílo v roce 2008 významnou Cenu P. C. Hoofta a byl nositelem dvou královských vyznamenání.

V dubnu zemřel publicista a novinář Alexander Münninghoff (1944–2020), úzce spjatý s nizozemskými slavistickými kruhy. S barvitými osudy jeho rodiny s kořeny v Pobaltí se v jeho životopisné knize Pokračovatel rodu (De stamhouder) mohli seznámit i čeští čtenáři.

Literární festivaly a další události
Na přelomu ledna a února, v předvečer vypuknutí pandemie, se konal každoroční Týden poezie, tentokrát na téma „Budoucnost je teď“. Prémii s názvem Nu (Teď) pro toho, kdo v tomto týdnu nakoupí poezii minimálně za 12,50 €, tvoří sbírka veršů deseti mladých nizozemských a vlámských básníků, kteří už mají debut za sebou, ale stojí na počátku básnické dráhy. Novým nizozemským zemským básníkem na období 2019–2021 byl zvolen Frís píšící frísky i nizozemsky Tsead Bruinja (1974). V Belgii došlo v roce 2020 v této funkci ke „střídání stráží“: novým belgickým zemským básníkem se na dvouleté období stal frankofonní Belgičan Carl Norac (1960).

Téma každoročního březnového Týdne knihy Rebellen en dwarsdenkers (Rebelové a svéhlaví myslitelé) inspirovalo Annejet van der Zijl (1962, č. Sonny Boy) k napsání prémie Leon en Juliette (Leon a Juliette), milostného příběhu Nizozemce a černošské otrokyně v první polovině 19. století v americkém Charlestonu. Jak je u van der Zijlové obvyklé, zpracovává příběh čtivou formou, ale zároveň i historicky věrně. Literární festival, který navzdory názvu ve skutečnosti trvá skoro měsíc, začal 6. března tradičním Knižním plesem, avšak někteří účastníci v dalších dnech psali na sociálních sítích o tom, že mají příznaky chřipky (zdrojem mohl být kabaretiér, jemuž tehdy čerstvě zřízená covidová informační linka jedné amsterodamské nemocnice telefonicky potvrdila, že „to“ zřejmě má). Od 12. března vláda vyhlásila první vlnu epidemických opatření a zakázala mj. veřejné akce s více než stovkou účastníků. Knižní ples se tedy konal na poslední chvíli, ale další průběh festivalu, jako např. cestování vlakem zdarma v neděli 15. března pro ty, kdo u sebe mají knižní prémii, nebo četná vystoupení Annejet van der Zijlové i dalších spisovatelů, už byla zrušena.

Říjnová dětská varianta Týdne knihy proběhla na téma historie. Prémii s názvem De diamant van Banjarmasin (Banjarmasinský diamant) napsal Arend van Dam (1953), proslavený především knížkami pro děti s historickou tematikou. Ilustrovala ji Anne Stalinski (1989, vlastním jménem Staal). Van Dam tentokrát vypráví osm příběhů dávných i současných obyvatel Nizozemska (počínaje svým vlastním), přičemž v některých z nich vychází z ustálených nizozemských úsloví obsahujících jméno historické postavy, které časem zevšeobecnělo. Tradiční předávání Ceny Zlatého pisátka (Gouden Griffel) pro nejlepší dětskou knihu roku během Dětského knižního plesu, jímž Týden dětské knihy vrcholí, proběhlo tentokrát vzhledem k pandemii on-line. Cenu získala Bette Westera (1958) za knížku veršů Uit elkaar (Rozchod), v níž společně s ilustrátorkou Sylvií Weve (1954) odlehčenou a útěšnou formou pojednává závažné téma rozvodu rodičů.

Průřez literárními cenami
Dvě hlavní ceny odměňující dosavadní dílo jsou P. C. Hooft Prijs a Constantijn Huygensprijs. Laureátem první z nich, udělované střídavě za prózu, esejistiku a poezii, se stal nizozemský básník Alfred Schaffer (1973), po matce původem z karibského ostrova Aruba. Huygensovu cenu získal Guus Kuijer (1942, č. Všehokniha, Polča), laureát významné mezinárodní ceny Astrid Lindgren Memorial Award a četných dalších nizozemských i zahraničních ocenění za knížky pro děti.

Nositelkou Velké básnické ceny (De Grote Poëzieprijs), nejvýznamnějšího nizozemského ocenění pro poezii, dříve udělovaného během lednového Týdne poezie, se v březnu stala nizozemská spisovatelka a básnířka Vrouwkje Tuinman (1974) za sbírku Lijfrente (Doživotní renta). Vlámskou básnickou Cenu Hermana De Conincka získala nizozemská básnířka Eva Gerlach (1948) za sbírku Oog (Oko).

V přímém televizním přenosu se udělují dvě knihkupecké ceny (Libris a Boekenbon Literatuurprijs), ale vyhlašuje se tak i čtenářská cena NS Publieksprijs, sponzorovaná Nizozemskými železnicemi. Jarní Libris získal nizozemský spisovatel žijící už léta ve Švédsku Sander Kollaard (1961) za novelu Uit het leven van een hond (Ze života psa). Popisuje v ní jeden den ze života – nejen psa, ale i jeho pána: šestapadesátiletého Henka, ošetřovatele z JIPky. Je to den, který Henkovi přinese pár okamžiků skutečného lidského kontaktu a přesvědčení, že i když je za zenitem, neznamená to, že už nemá nic hezkého před sebou. Aktualita z března 2021: tento román ocenili i nizozemští a vlámští středoškoláci udělením ceny Inktaap; vítěze studenti vybírají z laureátů významných literárních cen za uplynulý rok.

Podzimní Boekenbon Literatuurprijs (dříve AKO, ECI, Bookspot, od roku 2020 Boekenbon) v hodnotě 50 tisíc eur je navzdory častým změnám sponzorů v posledních letech stále ještě největší literární cena nizozemské jazykové oblasti v hodnotě 50 tisíc eur a vítěze vybírá z beletrie i literatury faktu. V roce 2020 připadla Oekovi de Jong (1952) za objemný román Zwarte schuur (Černá stodola), příběh malíře celoživotně zápolícího s nevyjasněnou nehodou, jejímž svědkem byl jako čtrnáctiletý a která skončila smrtí dívky.

Čtenářská NS Publieksprijs sestavuje nominace podle nejprodávanějších titulů. Vítězem se stal bestseller mladého publicisty Rutgera Bregmana (1988) De meeste mensen deugen (v doslovném překladu Většina lidí je slušná, slovensky Ĺudskosť, český překlad připravuje Argo). Jeho povzbudivé poselství o tom, že lidé nejsou od přírody špatní, padlo v současných obtížných časech na úrodnou půdu.

Udělení ceny BNG Bank Literatuurprijs (pro autory do 40 let, kterým se zatím nepodařilo doopravdy prorazit) bylo za rok 2020 kvůli pandemii odloženo na neurčito.

Z debutantských cen, které zachycují nová jména na literární scéně, zbyla po zániku ANV Debutantenprijs (sponzor se v roce 2019 stáhl) vlámská Cena Bronzové sovy (Bronzen Uil) za nejlepší nizozemsky psaný debut. Připadla nizozemské publicistce Machteld Siegmannové (1974) za román De kaalvreter (Ohlodávač), v němž se vrací do druhé světové války k osudům židovského dítěte, které si po celý další život nese psychické následky ukrývání v selské rodině a ztráty vlastních rodičů, obětí holokaustu.

Historická odnož knihkupecké ceny Libris odměnila Pietera van Osse (1971) za knihu Liever dier dan mens (Radši zvíře než člověk). Je to skutečný příběh dívky z varšavské ortodoxní židovské rodiny, jíž se podařilo přežít válku v rodině fanatického nacisty, protože své okolí přesvědčila, že je Němka z východního Pruska. Malá Rivka Kizel alias Anni Gmitruk nakonec zakotvila v nizozemském Amstelveenu, kde žije dodnes.

Cena Zlaté oprátky (Gouden strop) hodnotí původní nizozemské knihy detektivního žánru. V roce 2020 porota ocenila knihu Russisch voor beginners (Ruština pro začátečníky), kterou napsal belgický středoškolský nizozemštinář Dominique Biebau (1977). Spíš než klasická detektivka je to příběh milostného trojúhelníku spojeného s jeskyňářskou výpravou do Ruska.

Z nových knih
V roce 2020 přišla s novým titulem řada nizozemských i vlámských autorů, kteří se českým čtenářům představili už dříve.

Ke složité tematice kolaborace vlámských nacionalistů s nacisty za druhé světové války se vrátil Erwin Mortier (1965) a Stefan Hertmans (1951). Mortier napsal novelu De onbevlekte (Neposkvrněný), což je pokračování jeho literárního debutu z roku 1999 s názvem Marcel (č. 2013). Po více než dvaceti letech autor přehodnocuje portrét prastrýce Marcela, který padl na východní frontě v uniformě vlámské legie Waffen SS, a snaží se k němu proniknout jako k člověku. Hertmans sepisuje v románu De opgang (Vzestup) historii vlámského esesmana Willema Verhulsta, jehož dům v Gentu autor shodou okolností od konce 70. let obýval. Kombinací dokumentárního a beletristického přístupu, známou i z jeho úspěšného románu Válka a terpentýn (Oorlog en terpentijn, č. 2020), poukazuje na propojení někdejších vlámských nacistických kolaborantů se současnými nacionalisty sdruženými v krajně pravicové straně Vlaams Belang (Vlámský zájem).

Psychické poruchy a deprese hrají roli v nových románech Lize Spitové (1988, č. Tání), Esther Gerritsenové (1972, č. Žízeň) nebo Gerbranda Bakkera (1962, č. Nahoře je ticho). Vlámka Spitová vypráví v románu Ik ben er niet (Nejsem tady) příběh mladé dvojice, v jejímž vztahu hraje stále významnější roli skutečnost, že se u muže projevuje bipolární porucha. Gerritsenová napsala pod názvem De terugkeer (Návrat) příběh s kriminální zápletkou: sourozenci Max a Jennie, jejichž těžce depresivní otec spáchal o dvacet let dřív sebevraždu, začnou zpětně pátrat po skutečné příčině jeho smrti a noří se stále hlouběji do minulosti. Gerbrand Bakker trpí sám depresí, a tak se od psaní románů v posledních letech přiklonil k autobiografickým příběhům deníkového charakteru, v nichž popisuje své stavy a sexuální život. Jeho nejnovější titul Knecht (Sluha) je volným pokračováním deníku Jasper en zijn knecht (Jasper a jeho sluha) z roku 2016, přičemž Jasper byl autorův mezitím pošlý pes.

Rodaan Al Galidi (asi 1971, č. Autista a poštovní holub), nizozemský laureát Ceny EU pro literaturu 2011, pokračuje ve svém novém románu Holland (Holandsko) v autobiografickém líčení života běžence z Iráku v Nizozemsku. Čtenářskou popularitu mu zajišťuje humorný pohled na složitou situaci.

Další čtenářsky úspěšný příběh historické postavy z uměleckého prostředí si do bibliografie připsal Arthur Japin (1956, č. Nádherná vada, Černoch s bílým srdcem) románem Mrs. Degas o milostném příběhu francouzského malíře Edgara Degase (český překlad se připravuje v nakladatelství Argo).

Z autorů, kteří se ještě v českém překladu nepředstavili, vzbudil nadšené recenzentské reakce Jeroen Brouwers (1940) románem Cliënt E. Busken (Klient E. Busken). Vnitřní monolog starého a nemohoucího obyvatele pečovatelského domu, který přestal komunikovat s okolím, potvrzuje pověst Brouwerse jako rozhněvaného hlasu nizozemské literatury, jemuž ani pokročilý věk neubral na zápalu a průraznosti a už vůbec ne na literárním mistrovství. Podobně sžíravým tónem píše Pieter Waterdrinker (1961) o nepokrytém cynismu současného světa, jak ho v Amsterodamu vnímá syn lotyšských přistěhovalců Ruben Ivanovič Katz. Čtenářsky velmi úspěšný román má výmluvný název De rat van Amsterdam (Amsterodamská krysa).

Z literatury faktu zaujal Vlám David Van Reybrouck (1971) monumentálním dílem Revolusi (indonéské slovo pro revoluci) s podtitulem Indonésie a vznik nového světa. Po inventuře koloniálního řádění Belgičanů v Kongu s názvem Congo: de geschiedenis (Kongo: historie) z roku 2010 uplatnil teď stejnou metodu, totiž rozsáhlé rozhovory s dosud žijícími pamětníky dávných událostí, tentokrát k zaznamenání historie nizozemského kolonialismu a indonéského boje za nezávislost.

Zahraniční úspěchy
Literární rok 2020 byl ve znamení mezinárodního úspěchu Marieke Lucase Rijneveld (1991): jako první z nizozemsky píšících autorů získala společně se svou anglickou překladatelkou Michele Hutchison cenu International Bookerprize. Čtvrt roku po srpnovém udělení ceny za román De avond is ongemak (The Discomfort of Evening, č. překlad se chystá v nakl. Argo) omráčila recenzenty románem Mijn lieve gunsteling (Můj milý oblíbenec), další autobiograficky laděnou variací na příběh existenciální a sexuální i genderové rozháranosti dorůstající dívky z uzavřeného venkovského společenství ortodoxních protestantů. Ještě větší působivost, než má ověnčený titul, přičítají kritici tomu, že vypravěčem toho románu se místo farmářské dcery stal zvěrolékař, který se do ní ve stylu Nabokovovy Lolity zamiluje. Černočerná beznaděj vypravěčky prvního románu se tímto odstupem trochu vyvažuje. Autorčin hvězdný status v současném literárním světě stvrdila v březnu 2021 i překladatelská zakázka nakladatelství Meulenhoff na verše momentálně neméně hvězdné americké básnířky Amandy Gorman (1998), která však způsobila v kruzích nizozemských černošských aktivistů vlnu odporu, protože v jejich očích dostala bílá a genderově nebinární básnířka přednost před černými básnířkami, které navíc – stejně jako Gorman – tvoří deklamativní poezii. Aféra po několika dnech skončila tím, že se Rijneveld překladu vzdala.

Literární provoz
Vzhledem k pandemii byla v roce 2020 zvlášť důležitá podpora nizozemských spisovatelů a překladatelů z nizozemštiny i do nizozemštiny ze strany Nizozemského literárního fondu (NLF). Už koncem března fond oznámil, jak se nová situace projeví v jeho činnosti: kromě provozních záležitostí i v tom, že při projednávání žádostí o grant bude NLF brát ohled na nové specifické podmínky žadatelů (tj. že bude benevolentnější). Na webu zveřejnil odkazy na další možnosti podpory pro autory (často osoby samostatně výdělečně činné) a výzvu, aby se ti, kdo se ocitnou ve finanční tísni, na fond obrátili. V květnu následovala konkrétní mimořádná podpora, která souvisela s tím, že ministryně kultury získala pro svůj sektor 30 milionů eur navíc. Nizozemští autoři a překladatelé si ve dvou kolech mohli do konce roku 2020 zažádat o podporu ve výši 2500 eur na projekty k propagaci své práce. Nizozemští i zahraniční nakladatelé si do 1. července 2021 můžou kromě standardních překladatelských grantů výjimečně zažádat o příspěvek až 1500 eur na produkční náklady. Zahraniční překladatelé z nizozemštiny dostali možnost vydělat si 500 eur za překladový úryvek v rozsahu 3000 slov, rozšířenější možnost (1500 eur za 6000 slov, propagační materiál a nabídku nejméně třem nakladatelům) jim NLF poskytuje i v roce 2021. V únoru 2021vyhlásil NLF finanční podporu organizátorům autorských čtení a dalších vystoupení spisovatelů on-line, aby se tím tento zdroj příjmů pro autory oživil.

Podpora nizozemsky psané literatury v cizině
Oba literární fondy, nizozemský NLF a vlámský FL, jsou už léta zárukou profesionality a účinného pronikání nizozemsky psané literatury do ciziny. Fondy také dbají na kvalitu překladů a ve spolupráci s odborným střediskem ELV (Expertisecentrum Literair Vertalen) pečují o profesionální růst literárních překladatelů z nizozemštiny, a to formou dílen, kurzů, mentorátů, pobytů v překladatelských domech v Amsterodamu a v Antverpách atd. (i když provoz těchto dvou domů byl v době pandemie silně omezen). FL každoročně vyhlašuje projekt věnovaný překladu úryvků z vlámské literatury s cílem motivovat (i finančně) překladatele k propagaci vybraného autora a prosazování titulů k vydání nakladatelům ve vlastní zemi. Fondy používají společnou databázi ověřených překladatelů, jejichž práci dotují (téměř) bez výhrad. U neznámých překladatelů musí nakladatel počítat s tím, že fondy nejprve nechají práci odborně posoudit a o udělení grantu rozhodnou až podle výsledku. Překlad se může protáhnout také tím, že fond určí překladateli zkušeného mentora. Překladatel se na seznam NLF a FL může dostat předložením ukázky své práce, ještě než se pokusí získat zakázku od nakladatele. Bližší informace zde.

Nizozemsky psaná literatura v českém překladu
V překladech se začíná rýsovat trend k převaze čtenářsky méně náročných knih nad hodnotnější literaturou. Z celkem sedmnácti titulů na našem seznamu se z posledně jmenované kategorie v uplynulém roce představili českým čtenářům pouze tři Vlámové: Christophe Van Gerrewey (Abys věděla, přel. Adéla Elbel), Stefan Hertmans (Válka a terpentýn, přel. Veronika ter Harmsel Havlíková) a Tom Lanoye (Třetí svatba, přel. Radka Smejkalová). V žánru populárního čtiva vyšel další titul autora s pseudonymem Hendrik Groen (Malé překvapení, přel. Pavla van Dam Marková), tentokrát příběh, který předchází již vydaným deníkům Hendrika Groena. Vedle toho čeští nakladatelé projevují neutuchující zájem o tematiku druhé světové války a holokaustu – ať už v podobě autentických vzpomínek (Eddy de Wind: Konečná stanice Osvětim, přel. Ruben Pellar), zbeletrizovaných historických příběhů (Wilma Geldofová: Zabít není snadné, přel. Jana Červenková, Lenka Strnadová – v nizozemštině je tato kniha určena pro děti a mládež), či literatury faktu (Arthur Brand: Hitlerovy ztracené sochy, přel. Jana Lekkerkerker). Spadají sem i literární pokusy Anne Frankové (Povídky a příhody ze zadního domu, přel. Magda de Bruin Hüblová). Série podobných titulů se chystá i v roce 2021. Zájem o literaturu faktu a tzv. egodokumenty stvrzují i další čtyři tituly: historie chirurgie vyprávěná prostřednictvím příběhů různých známých osobností, kterou napsal chirurg Arnold van de Laar s názvem Pod kudlu! (přel. Petra Schürová) nebo čtenářsky mimořádně úspěšný příběh studentky, která přes doučování dětí pronikne do uzavřeného společenství ortodoxních židů v Antverpách, s názvem Mazl tov (přel. Radka Smejkalová). Podle vlastních zážitků ho zaznamenala vlámská autorka Margot Vanderstraeten. Chystá se nejen druhý díl, ale i jeho český překlad. Tematický i žánrový pelmel završuje publikace Anity de Nennie: Když ty nejsi ty. Jak a proč přenášíme na druhé svoje pocity a dílo světoznámého fotbalisty Johana Cruijffa s názvem Totální fotbal podle Johana Cruijffa – obě knihy v překladu Mileny Novákové. Z dětské literatury tentokrát kromě tří obrázkových knížek Vláma Lea Timmerse vyšla kniha Nizozemce Marca ter Horsta Palmy na severním pólu (il. Wendy Panders, přel. Jana van Luxemburg), která přístupnou formou seznamuje děti s problematikou klimatických změn. Původně polské komiksové nakladatelství Centrala uvedlo na pulty českých knihkupectví mladého vlámského autora Bena Gijsemanse (1989) a jeho šest let starý komiksový debut Hubert (přel. Lenka Sovová).

Internetové odkazy:
Nadace CPNB (Kolektivní propagace nizozemské knihy – v niz.)
Knižní trh v roce 2020 – přehled
fundovaný recenzní web (v niz.) De Reactor
autoři a tituly doporučovaní v roce 2020 (beletrie, non-fiction, pro děti) Nizozemským literárním fondem a nadací Flanders Literature (bližší informace v angličtině)
podmínky grantu NLF
zvláštní opatření během pandemie
podmínky grantu FL

Přehled titulů za rok 2020 – nizozemsky psaná literatura v češtině
Beletrie:
Christophe Van Gerrewey
: Abys věděla (Op de hoogte), přel. Adéla Elbel, Větrné mlýny, Brno 2019 (v prodeji 2020)
Stefan Hertmans: Válka a terpentýn (Oorlog en terpentijn), přel. Veronika ter Harmsel Havlíková, Argo, Praha 2020
Tom Lanoye: Třetí svatba (Het derde huwelijk), přel. Radka Smejkalová, Argo, Praha 2020
Wilma Geldofová: Zabít není snadné (Het meisje met de vlechtjes), přel. Jana Červenková, Lenka Strnadová, Albatros Media / XYZ, Praha 2020
Hendrik Groen: Malé překvapení (Een kleine verrassing), přel. Pavla van Dam Marková, Albratros Media / XYZ, Praha 2020

Literatura faktu, egodokumenty:
Anne Franková
: Povídky a příhody ze zadního domu (Verhaaltjes en gebeurtenissen uit het Achterhuis / Cady’s leven), přel. Magda de Bruin Hüblová, Triáda, Praha 2020
Arnold van de Laar: Pod kudlu! (Onder het mes), přel. Petra Schürová, Dobrovský, Praha 2020
Margot Vanderstraeten: Mazl tov (Mazzel Tov), přel. Radka Smejkalová, Garamond, Praha 2020
Eddy de Wind: Konečná stanice Osvětim (Eindstation Auschwitz), přel. Ruben Pellar, Leda, Voznice 2020
Anita de Nennie: Když ty nejsi ty. Jak a proč přenášíme na druhé svoje pocity (Inzicht in overdracht en tegenoverdracht), přel. Milena Nováková, Portál, Praha 2020
Johan Cruijff: Totální fotbal podle Johana Cruijffa (Mijn voetbal), přel. Milena Nováková, Grada, Praha 2020
Arthur Brand: Hitlerovy ztracené sochy (De paarden van Hitler: Hoe de kunstdetective zijn sensationele ontdekking deed en wereldnieuws werd), přel. Jana Lekkerkerker, Albatros Media / CPress, Praha 2020

Pro děti:
Marc ter Horst
: Palmy na severním pólu (Palmen op de Noordpool), il. Wendy Panders, přel. Jana van Luxemburg, Host, Brno 2020
Leo Timmers: Vrána (Kraai), přel. ?, Daruso Consulting, Wassenaar 2020
Leo Timmers: Kdepak je drak? (Waar is de draak?), přel. ?, Daruso Consulting, Wassenaar 2020
Leo Timmers: Opičák na útěku (Aap op straat), přel. ?, Daruso Consulting, Wassenaar 2020

Komiks:
Ben Gijsemans
: Hubert, přel. Lenka Sovová, Centrala, Poznań, 2020

Rozhlas:
Anne Franková
: Povídky a příhody ze zadního domu (přel. Magda de Bruin Hüblová), od 31. srpna do 4. září 2020 v rámci programu Dopolední čtení na ČRo3 Vltava v podání Denisy Lickové.
Johan Fabricius: Tajný deník čínské císařovny (přel. Olga Krijtová), Radiotéka, účinkují Jaroslava Adamová, Hana Maciuchová, Miroslav Středa, Petr Svoboda, Soběslav Sejk

Připravuje se v roce 2021 (podle databáze překladů NLF):
Kasper van Beek
: Amnézie (Vogelvrij), přel. Anna Krýsová, Knihy Dobrovský Vendeta, Praha 2021
Jochem Myjer: Chuchvalci (De Gorgels), přel. Jana Lekkerkerker, il. Rick de Haas, Albatros Media / CPress, Praha 2021
Dick Walda: Trumpetista v Osvětimi: vzpomínky Lexe van Werena (Trompettist in Auschwitz), přel. Jana Lekkerkerker, Albatros Media / CPress
Roxane van Iperenová: Sestry z Osvětimi (’t Hooge Nest), přel. Jitka Ondryášová (z angl.), Euromedia / Brána
Eva Meijerová: Ptačí domek (Het vogelhuis), přel. Veronika ter Harmsel Havlíková, Host
Jaap Robben: Letní srst (Zomervacht), přel. Veronika ter Harmsel Havlíková, Albatros Media / Vyšehrad
Ilja Leonard Pfeijffer: Grandhotel Evropa (Grand Hotel Europa), přel. Radka Smejkalová, Host
Selma van de Perre: (Mijn naam is Selma), přel. Magda de Bruin Hüblová, Euromedia / Brána
Marieke Lucas Rijneveld: (De avond is ongemak), přel. Veronika ter Harmsel Havlíková, Argo
Stefan Hertmans: (De bekeerlinge), přel. Radka Smejkalová, Garamond
Rutger Bregman: (De meeste mensen deugen), přel. Veronika Horáčková, Argo
Arthur Japin: (Mrs. Degas), přel. Radka Smejkalová, Argo
Leo Timmers: (Een huis voor Harry), přel.?, Daruso Consulting, Wassenaar (dětská)
Leo Timmers: (Diepzeedokter Diederik), přel.?, Daruso Consulting, Wassenaar (dětská)
Edward van de Vendel: (Toen kwam Sam), přel. Radka Smejkalová, Petrkov (dětská)
Edward van de Vendel: (De raadsels van Sam), přel. Radka Smejkalová, Petrkov (dětská)
Frenk Meeuwsen: (Zen zonder meester), přel. Lenka Sovová, Centrala, Poznań (komiks)

Tradiční Noc literatury se má konat 22. září 2021 v Praze 4 a na dalších místech v ČR. Vlámské spisovatele bude zastupovat Tom Lanoye a jeho román Třetí svatba (přel. Radka Smejkalová), o nizozemské účasti zatím není nic známo.

 

© Magda de Bruin Hüblová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 287x

Inzerce
Inzerce
Inzerce