Rebel
Faldbakken, Matias

Rebel

Spisovatel, výtvarník a fotograf Matias Faldbakken se v mnohém vymyká současné norské literatuře, a to jak stylem psaní, tak šíří uměleckého záběru. Zatímco ve výtvarných dílech dává nový rozměr obyčejným předmětům, v literárních textech přetváří tradiční žánry, vyprávěcí postupy i motivy.

Spisovatel a výtvarník Matias Faldbakken (nar. 1973) se řadí mezi plodné a uznávané norské autory. K literární dráze ho předurčil rodokmen, jeho otec je dosud žijící klasik norské literatury Knut Faldbakken (nar. 1941). Jeho dva dystopické romány Bídné roky (Uår, 1974–76) a Adamův deník (Adams dagbok, 1978) byly v 80. letech 20. století přeloženy do češtiny. I ostatní členové rodiny působí v umělecké sféře. Matka Gro Skålveitová pracuje jako výtvarnice a bratr Stefan Faldbakken je filmový režisér. Bratři vyrůstali v otcově rodném městě Hamaru ležícím ve středním Norsku nedaleko Lillehammeru. V letech 1994–98 vystudoval Matias Faldbakken v Bergenu západonorskou akademii umění (Vestlandets kunstakademi), přičemž velký význam pro něj měla roční stáž ve Frankfurtu nad Mohanem.

Matias Faldbakken se věnuje především výtvarnému umění, psaní má spíše jako koníček. Přesto bývá společně s Tore RenbergemJohanem Harstadem řazen mezi nejvýznačnější norské literární talenty počátku 21. století. Ve své výtvarné tvorbě využívá rozličných technik od fotografie přes video a malbu až po koláž. Angažuje se v činnostech norských galerií moderního umění, podílel se například na založení sekce současného umění v galerii v Bergenu. Faldbakken žije a pracuje v Oslo, ale svá díla vystavuje po celém světě a o jeho úspěchu na domácím i mezinárodním poli svědčí desítky uspořádaných výstav.

Na spisovatelskou dráhu se Matias Faldbakken vydal na začátku nového tisíciletí. Debutoval v roce 2001 románem The Cocka Hola Company. Jedná se o první díl trilogie Skandinavisk misantropi (Skandinávská misantropie) vydané pod záměrně matoucím, arabsky znějícím pseudonymem Abo Rasul. Trilogie karikuje skandinávskou společnost a mimo Norsko vzbudila značný ohlas především v Německu. Kromě němčiny byla trilogie přeložena i do ruštiny, finštiny a dánštiny. Díky úspěchu prvního dílu trilogie obdržel Faldbakken v roce 2002 Bjørnsonovo stipendium. Trilogii dále tvoří knihy Macht und Rebel (2002) a Unfun (2008).

Faldbakkenovo dílo kompletuje povídková sbírka Snort Stories (2005) a nové zpracování divadelní hry Domeček pro panenky slavného norského dramatika Henrika Ibsena. Toto nové zpracování vyšlo pod názvem Kaldt produkt (Studený produkt, 2006) v nakladatelství Kagge Forlag. Stalo se tak u příležitosti stého výročí Ibsenovy smrti. V Norsku vyvolalo drama nebývalý zájem. Na divadelním jevišti byla hra pod taktovkou německého režiséra Matthiase Huhna uvedena v roce 2007 v divadle Torshovteateret v Oslo. Faldbakkenova přímočarost až neomalenost, provokující ironie a vyhraněný jazykový styl jsou zřejmě hlavními důvody, proč jsou jeho díla přijímána rozporuplně, ale s velkým ohlasem.

V roce 2017 vydal Faldbakken novelu Restaurant The Hills (česky 2018) o smyšlené restauraci, v níž se zastavil čas. Z perspektivy bezejmenného číšníka se v ní seznamujeme s chodem podniku, jeho historií, kolegy i se stálými hosty. Dva roky poté následoval další netradiční román Je nás pět (Vi er fem, norsky 2020, česky 2022) odehrávající se na současném norském venkově, kde se v jedné truhlářské dílně podaří vdechnout život zvláštní hmotě. Ta zprvu lidem pomáhá, ale brzy se její síla začne obracet proti nim. Prozatím poslední autorův titul Stakkar (Chudák, norsky 2022) si opět hraje se žánry i motivy: jde o jazykově vybroušenou bajku o dospívání.

Portrét

Spisovatel:

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

Redakce,

Dobrý den, děkujeme za upozornění, při přechodu na nový web asi vypadl z článku úvodní odstavec s informací o otci autora, k němuž patří i dvě jmenované knihy. Chybu opravíme.

zcr,

(Asi nějaký renonc při editaci článku - něco vypadlo? Bídné roky a Adamův deník jsou díla Knuta Faldbakkena, který ale v článku není vůbec zmíněn, hádám Matiasův otec?)