Hlasování hřivnou je nejlepší způsob podpory
Strongovskyj, Illja

Hlasování hřivnou je nejlepší způsob podpory

V rozhovoru s jedním z nejzajímavějších básníků tzv. pokolení 2000 Illjou Strongovským (publikuje pod jménem strongovskyj) jsme si o poezii povídali paradoxně nejméně. Místo toho jsme otevřeně diskutovali o problémech, kterým čelí překladatelé a knižní grafici v současném ukrajinském vydavatelském procesu.

V rozhovoru s jedním z nejzajímavějších básníků tzv. pokolení 2000 Illjou Strongovským (publikuje pod jménem strongovskyj) jsme si o poezii povídali paradoxně nejméně. Místo toho jsme otevřeně diskutovali o problémech, kterým čelí překladatelé a knižní grafici v současném ukrajinském vydavatelském procesu.

Vasyl Karpjuk: Illjo, aktivně se účastníš ukrajinského literárního procesu a arénou se ti stal internet. Nejčastěji vystupuješ s kritikou práce nakladatelství, a to jako překladatel i grafik. Ale do literatury jsi vstoupil coby básník. Jak se nyní definuješ?
strongovskyj: Jsem knižní grafik s bohatou literární minulostí. To je zřejmě moje nejpřesnější současná definice. Stále píši, ale prozatím texty nehodlám publikovat. Nepřestal jsem ani překládat, ale kvůli situaci, která panuje v nakladatelstvích, mé překlady nevycházejí. Snad se letos situace změní.

Vasyl Karpjuk: Které tvé překlady čekají na publikování? Na co se můžeme těšit?
strongovskyj: Přišel jsem o harddisk, kde jsem měl přeloženo několik knih, zvláště Fantastického pana Lišáka Roalda Dahla a Strach a hnus v Las Vegas H. S. Thompsona. Pokud se nepodaří disk zrestaurovat, budu muset knihy přeložit znovu. Co se týče těch, které plánuji vydat, jsou minimálně dvě: dětská a biografická, ale konkrétně o nich mluvit nemohu. Ještě pracuji na Amerických bozích Neila Gaimana, ale to je kniha, která má přes 700 stran, takže nemám představu, kdo by to mohl vydat.

Vasyl Karpjuk: Jak bys okomentoval situaci překladové literatury, zvláště co se týče literatury překládané přes ruštinu?
strongovskyj: Problém s překládáním na Ukrajině je v podstatě jen jeden a řešení je také jen jedno. Překladatelům se neplatí. Jakmile se jim začne platit, okamžitě se objeví kvalitní překlady. Dříve tento názor v odborných kruzích kritizovali, ale nedovedli nabídnout alternativu. Dokud budou nakladatelé platit za stránku 5 hřiven (cca 12,50 korun – pozn. překl.), tak se bude překládat přes ruštinu. Nebezpečí překladu přes další jazyk nespočívá jen v tom, že se konzument přesvědčuje o tom, že ukrajinský překlad v podstatě není kvalitní, ale i v tom, že z trhu mizí odborníci. Profesionálové nebudou nikdy pracovat za takový pakatel, takže nebudou pracovat vůbec. V současné době se náš trh zaplňuje gastarbeitery překladu, kteří neumějí ani jazyk originálu, ani jazyk překladu, a dokonce už ani jazyk, přes který překládají. To je daleko nebezpečnější tendence než překlad přes ruštinu či polštinu – už totiž nepřekládají lidé, ale překladače. Nechala se nachytat i kvalitní nakladatelství, třeba Tempora s překladem knihy Jonathana Hilla History of Christianity.

Vasyl Karpjuk: Je vidět, že pro tebe jako překladatele je to bolestivá otázka. Jak jsi hledal nakladatele pro své překlady ty sám? Jsi spokojený s odměnou, kterou jsi za překlady dostal?
strongovskyj: Vždy je šance na lepší podmínky. Všechny strany na knižním trhu moje názory znají, takže mi nezbývá než čekat na reakce. Ale nedělám si iluze, nakladatelé se nebaví s těmi, kdo se jim pokusí předložit vlastní podmínky.

Vasyl Karpjuk: V jednom textu jsi napsal, že někteří nakladatelé, pobouřeni tvými výtkami, ti navrhovali, aby sis založil vlastní nakladatelství. Jaké by mělo být?
strongovskyj: Myslím, že lepší než snažit se o velký náklad je vydávat kvalitní knihy v omezeném množství. To, co se na západě nazývá deluxe edition (u nás většinou bibliofilie – pozn. překl.), a ne to, co například Oleksandr Krasovyckyj (majitel charkovského nakladatelství Folio – pozn. překl.) považuje za „roskošnuju knigu“. Vydávat 500 číslovaných kusů v ceně do 500 hřiven – na kvalitním papíře, v plátěných deskách a s barevnými ilustracemi, v autorském písmu. A hlavně se všechna ta krása má prodávat za symbolickou cenu ve všech ukrajinských obchodech s elektronickými knihami. Samozřejmě, že si lidé takovou knihu hned zkopírují. Ale vše hovoří pro knihu: papírový náklad se určitě prodá a elektronický si pořídí ti, kteří si nebudou moci dovolit luxusní vydání. Vydával bych světovou klasiku v opravdových překladech, grafické romány, knihy o designu a experimentální literaturu – vše ve vyšší cenové hladině.

Vasyl Karpjuk: Dotkněme se grafiky. Jsou na Ukrajině grafici nebo nakladatelství, jejichž produkce se dle tebe pohybuje na odpovídající úrovni?
strongovskyj: Jsou. I grafici, i nakladatelství, i možnost vydávat knihy na nejvyšší světové úrovni. Mohu jmenovat například nakladatelství A-BA-BA-HA-LA-MA-HA, Staroho Leva, Urbino, Tempora, Akta, Navčalna knyha Bohdan, Lileja-NV… Ale i tato nakladatelství se přes veškerou snahu dopouštějí chyb. Například v A-BA-BA-HA-LA-MA-HA jsem zatím nenarazil na jedinou knihu, která by měla v pořádku technickou stránku. Navčalna knyha Bohdan se zase ukázalo být neseriózní vydavatelství v přístupu k autorům. Máme i taková nakladatelství krásné literatury, která neustále soupeří o pomyslné anticeny – na prvním místě bych jmenoval Vydavnyctvo Županskoho, druhé místo zaujímá Piramida. Hlavním problémem s obecně nízkou úrovní našich knih jsou sami nakladatelé, kteří nepatří mezi lidi vysoké kulturní úrovně. Samozřejmě nevidí důvod platit za něco, čemu nerozumějí. Místo toho se jim naopak daří velice úspěšně přesvědčovat všechny, kdo na knihách pracují až do jejich vydání, že kniha musí – MUSÍ – být ošklivá. Oleksandr Krasovyckyj to říká přímo: „Evidentně jste nepochopil, že tato nádherná grafika knih Folio přesně odráží moji pozici – aby se knihy prodávaly.“ Čím méně financí se do produktu vloží, o to více se na něm musí vydělat, to je veškerá motivace. A ceny knih u nás nejsou nejmenší. (Průměrná cena beletristické knihy se na Ukrajině nyní pohybuje kolem 40–60 hřiven za 150–200 stránkovou knihu, což je cca 100–150 korun. Vzhledem k průměrným platům na Ukrajině jde o cenu srovnatelnou s cenami knih u nás, často však vyšší. Pozn. překl.)

Vasyl Karpjuk: Jaké evidentní chyby bys mohl u kandidátů na anticeny uvést, aby mohli nezasvěcení pochopit grafickou stránku věci?
strongovskyj: Chyby pozná i nezasvěcený: nekvalitní papír a vazba – lepidlo je na první pohled vidět. Pak je to neexistence redakce a korektury – pokud redaktoři ještě tu a tam zbyli, pak práci korektorů už nechce platit nikdo. A na dalším místě nelze opomenout používání nelicencovaných písem a do očí bijící nevkus v grafice.

Vasyl Karpjuk: Pravidelně vystupuješ s kritikou a jmenuješ konkrétní nakladatelství. Neměl jsi kvůli tomu nějaké nepříjemnosti?
strongovskyj: Jaké by u nás asi tak mohly nastat nepříjemnosti? O mně se zase regulérně vyslovují zmínění nakladatelé s tím, že, hele, v sadu našich obdivovatelů se objevilo shnilý jabko. Nezdravíme se. Nespolupracujeme, i když je náš trh knižní grafiky velmi malý a každý klient se cení.

Vasyl Karpjuk: Podívejme se na tvoji vlastní grafickou práci: v čem spočívá její kvalita a specifičnost (pokud to lze vyjádřit slovy)? Můžeš říci, že jsi vytvořil autorský styl?
strongovskyj: Nemohu považovat za autorský styl přísné dodržování legality zdrojů. Každá kniha je specifická. Ke každé knize lze přistupovat z nejrůznějších stran a pokaždé to bude obdivuhodná práce. To mě myslím odlišuje od těch, kdo v současné době pracují na ukrajinském trhu knižní grafiky. Řekněme, že ať bude dělat cokoli například Hryc Erde nebo Olena Rubanovska, vždy bude už zdálky jasné, čí je to styl. Rozmanitější přístup má třeba studio Agrafka. Já zatím asi nemám takové práce, které by jasně ukazovaly na můj rukopis.

Vasyl Karpjuk: Děkuji za vyčerpávající odpovědi. Co bys na závěr popřál čtenářům?
strongovskyj: Nehledě na cokoli, čtěte dál. Ale plaťte jen za to, co je hodno vašich peněz. Hlasování hřivnou je nejlepší způsob, jak podpořit to, co za to stojí.

 

Rozhovor

Spisovatel:

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuze

Vložit nový příspěvek do diskuse