Epilog
Moretti, Franco: Grafy, mapy, stromy

Epilog

14. Morettiho kniha přichází s mnoha fascinujícími podněty a tyto mé poznámky a úvahy jsou míněny jako odkaz těm, kteří stejně jako já nejsou odborníky v dané oblasti, a přesto chtějí reagovat na vznesené výzvy. V tomto duchu bych chtěl svou úvahu uzavřít.

14. Morettiho kniha přichází s mnoha fascinujícími podněty a tyto mé poznámky a úvahy jsou míněny jako odkaz těm, kteří stejně jako já nejsou odborníky v dané oblasti, a přesto chtějí reagovat na vznesené výzvy. V tomto duchu bych chtěl svou úvahu uzavřít. Fylogenetické stromy, které zachycují přírodní evoluci, předpokládají absenci i přítomnost: absenci účinku přírodního výběru a přítomnost mutace, migrace a náhodného genetického driftu. Důvodem absence účinku přirozeného výběru není jeho nedostatečná váha, ale skutečnost, že se týž účinek může projevit i mnohými jinými způsoby a může spočívat jak v divergenci, tak v konvergenci jednotlivých větví stromu. V natolik nejednoznačné a nepředvídatelné situaci je lepší předpokládat, že přírodní výběr nemá žádný účinek, a poté tuto hypotézu na základě statistiky buď potvrdit, či vyvrátit. Naproti tomu všechny stromy v této knize, které ilustrují evoluci různých literárních forem, v podstatě činí z kulturního výběru – v podobě přežití nebo zániku jedné formy na rozdíl od jiné – hlavního hybatele vývoje. Tento odlišný přístup pravděpodobně zodpovídá jiné otázky. Studenta přírodní evoluce zajímá hlavně kořen stromu (tedy období původu) a pro odvození tohoto původu je přímé uvažování o přírodním výběru břemenem, které je nutné obejít, a to studiem účinku mnoha genů, jejichž relativní váha je zanedbatelná, neboť divergence a konvergence se vzájemně vyruší. Student literární evoluce se naopak nezajímá tolik o kořen stromu (protože ten vychází z dobře zmapované historické epochy), jako spíše o jeho křivky, jeho proměny. V tom má více společného spíše se studiem genu, jehož schopnosti filtrování pomocí přírodního výběru a zvláštní povaze jeho mutací se snažíme porozumět. Teprve dnes, kdy již známe lidský genom a můžeme využívat velmi výkonné technologie molekulární biologie, se možnost zmapovat historii všech mutací v genu napříč jeho (a naším) vývojem nemusí jevit jako iluzorní. V širším pohledu pro mě Morettiho hypotézy představují podnět k tříbení nástrojů čtení naší evoluce a byl bych rád, aby totéž znamenaly i pro ostatní čtenáře.

Celá ukázka ve formátu pdf

Kupte si knihu:

podpoříte provoz našich stránek

Ukázka

Spisovatel:

Kniha:

Franco Moretti: Grafy, mapy, stromy. Abstraktní modely literární historie. Přel. Olga Čaplyginová, Karolinum, Praha, 2014, 121 s.

Zařazení článku:

literární věda

Jazyk:

Země:

Diskuze

Vložit nový příspěvek do diskuse