Klíč k otevřenému
Kreidl, Margret: Schlüssel zum Offenen

Klíč k otevřenému

Nejnovější básnická sbírka Margret Kreidl, nazvaná Schlüssel zum Offenen, zahrnuje 107 akrostichů vystavěných na hláskovém schématu německého slova Gedicht.

Autorka své básně představila pražskému publiku na podzim loňského roku a při té příležitosti vznikly také překlady Michaely Jacobsenové, které níže publikujeme. Poslechnout si básně lze v autorském přednesu pro „Adventní kalendář Literárního domu v Salcburku“ nebo ve výběru poroty, která upozorňuje na to nejlepší z německy psané poezie uplynulého roku „Lyrik-Empfehlungen 2022“.

 

Květy, kručinkové květy,
okno zachytí světlo,
temnota nemá rám,
v pokoji hnízdí hadi
a Chima Sunada štětcem kreslí do vzduchu,
jasná čerň, vůně vyhynulých květin,
tuš krápe na podlahu, já bdím.

Žirafy pobrukují nocí.
Jistěže, je to samozřejmé. Ty
také sepisuješ komentář.
Rychlostí větru stoupá nálož viru.
Corona srazila Bonda na kolena.
Rukavice jdou na odbyt jako nikdy.
Všichni nosí roušky, ty kroutíš krkem.

Štěstí znamená, že
najdeš skulinu,
která tě pevně obemkne,
v níž budeš konečně sám
svým šéfem, který si vyhoví
ohledně práce doma a zprávy online
běží, běží, běží, zatímco tráva raší.

Báseň: znovu se dostaví sen,
pocit otevřenosti, otvoru,
jehož základ je temný.
Přeškrtnu slovo báseň a dosadím slovo
kód. Klíč k otevřenu: hortenzie nebo
hortenzie, která marnotratně
vyraší ve snu: Ach, má ztracená modři!

Navrstvené linie, smáznuté skvrny,
už pučí věta: lístky a kvítka
popisují mé smíšené pocity.
Já jako listoví: bázeň a úchvat.
Chryzantémy jsou zlatisté prosby:
Máš i ty tajemství květů?
Tak se mnou sdílej, jak vzkvétá krize.

Výhonky pazochů stíní révu. Včera
z Měsíce spadl reflektor auta.
Fragment je tím zářícím jádrem, kolem nějž
kroužím. Víno je na tom s latinou slušně.
Carpe diem píše spořič obrazovky,
přestaň psát, na smutek máš dnes
volno, plakat se vyplatí.

Guma stéká a nalévá se,
na prsou ti roste růže,
náprsenka není košile,
šiju dál. Maso leží
v celofánu na posteli,
steak z kýty, sůl, příze.
Prostřený stůl, jmenuje se Stefan.

Klidně si vyjdi, Alexa praví, dům neuteče.
K záhonům to zas tak daleko není.
Liják znamená instalaci vlhka.
Potím se nocí a potím se mlhou.
Asfalt je cool a vedro neodvádí.
Ploty tu pípají a koberce
z kaluží, na jednom vzlétám.

Ukázka

Spisovatel:

Kniha:

Margret Kreidl: Schlüssel zum Offenen. Gedichte. Edition Korrespondenzen, Wien, 2021, 114 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Témata článku:

Diskuze

Vložit nový příspěvek do diskuse