Ženy činu
Krásné, cudné, chytré, ale zároveň průbojné, nekompromisní a občas chladnokrevné – žen je v bibli sice mnohem méně než mužů, o to víc pozornosti si ale žádají. Jejich role může být na první pohled malá až nepatrná, mívá ale nedozírné důsledky…
Biblické ženy – při pokusu o jejich vyjmenování většině vytane na paměti několik výrazných hrdinek, notoricky známých z filmů, pohádek, slavných budov a obrazů. Bible jich zná ale mnohem víc. Některým věnuje jen pár slov, jiné ani nemají jméno. Přesto je tu něco, co ony ženy dělá výjimečnými, obdivuhodnými, inspirativními a nadčasovými. Kniha Hebrejky v českém prostředí poprvé představuje jednadvacet biblických žen, jejichž příběhy ukazuje v nejrůznějších interpretacích napříč tisíciletou historií.
Janu Fingerlandovi se podařil obdivuhodný kousek – shrnout do jedné knihy poznatky, k jejichž nabytí by jinak bylo zapotřebí tisíců stran náboženských i odborných textů a každodenního kontaktu s biblickými tématy v pestrém spektru kontextů. Těžko bychom ale pro tento úkol hledali autora povolanějšího – studium filozofie, religionistiky a politologie v Praze, Yorku, Stockholmu a Jeruzalémě, práce v zahraniční redakci České televize a současné působení v Českém rozhlasu Plus vypovídá o jeho umění informace nejen vstřebávat, ale také předávat. Od roku 2021 rovněž ve spolupráci s Jewish Community Center Prague tvoří podcast Předvařená bible, ve kterém Starý zákon vykládá „nenáboženským způsobem“. A v podobném duchu se nese i Fingerlandův knižní debut.
„Není to dílo vědecké ani věroučné. Mnohem spíš jde o pokus číst biblické příběhy prizmatem kulturní historie, literární teorie, antropologie, psychologie nebo politologie,“ avizuje autor v předmluvě. Pro větší klid potenciálního čtenáře snad jen chybí dodat, že i přes velké množství nových a nečekaných informací z nejrůznějších oborů kniha nepůsobí jako encyklopedie, ale jako sbírka zajímavých životních příběhů obohacených o paranormální prvky. Texty nejsou hutné, ale naopak velmi čtivé až chytlavé. Každé ženě patří jedna kapitola, v níž je její osud nejprve nastíněn tak, jak vešel do mainstreamového povědomí. Poté nás však autor vyzývá ke čtení mezi řádky a upozorňuje na rádoby nenápadné detaily, které mohou nabídnout zcela neotřelý pohled na prastarý příběh i jeho protagonist(k)y.
Neustálé otevírání nových a nových dveří do nečekaných komnat textům dodává jistou dávku napínavosti, díky níž je kniha nejen zajímavá, ale i poutavá. Autor hledá pravý význam slov v hebrejském a řeckém originále, věnuje pozornost gestům svých postav, zamýšlí se nad významem jejich atributů a způsobem, jakým jsou zobrazovány v dílech malířů, rytců, filmových tvůrců, teologů, rabínů a religionistů. V čem tkví dvojznačnost Evina „hříchu“? Proč vlastně zkameněla Lotova žena? A jak se stalo, že korán ve srovnání s biblí věnuje Panně Marii mnohem větší pozornost? Kniha je plná nečekaných otázek a ještě nečekanějších odpovědí. Zaujme i neotřelým přístupem autora k hlavním hrdinkám – nebojí se jejich nedotknutelnosti, ale snaží se jejich činům „lidsky“ porozumět. I když občas pracuje s feministicky ožehavými tématy, nepřiživuje jimi aktivismus v negativním smyslu slova. Místy svou analýzu rovněž odlehčuje vtipem či nadsázkou, avšak aniž by bibli bulvarizoval.
Stejně jako příběhy biblických žen nabízejí téměř bezbřehé možnosti interpretací, lze očekávat, že i kniha Hebrejky bude mít pro každého čtenáře odlišný význam a smysl. Může pomoci lépe poznat opomíjené biblické protagonistky, vzbudit zájem o náboženská témata v převážně ateistické společnosti, najít paralely k některým současným společenským či individuálním pocitům anebo motivovat k podpoře rovných příležitostí. V neposlední řadě všech jednadvacet příběhů ukazuje, jak důležité je znovu a znovu pokládat otázky, na které zdánlivě již dlouho existují jasné odpovědi.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.
Diskuse
Vložit nový příspěvek do diskuse
Honza B.,
Poěrně dostupnou knihou na stejné téma je Ženský pól bytí aneb Tečka za Adamovým žebrem od Annick de Souzenelle, v češtině vydal Malvern.
jestli by nebylo lepší,
prostě si připustit, že je bible misogynní, než za každou cenu s lupou hledat něco "mezi řádky"
Benjamin Roll,
V českém prostředí se biblickými ženami zabýval už například teolog a religionista Milan Balabán
v knize "Jímavé portréty biblických žen – Milovnice, trpitelky, bojovnice i kněžky noci."
Otázka,
Co prosím má čtenář rozumět pod tím aktivismem v negativním smyslu slova?