Vztahové trable a temný bod z minulosti
Jislová, Štěpánka: Srdcovka

Vztahové trable a temný bod z minulosti

Jedna z nejpracovitějších domácích komiksových kreslířek vydala poměrně rozsáhlé autorské (a autobiografické) dílo. Je o vztazích, o sexu – a opatrně také o lásce.

Štěpánka Jislová (nar. 1992) patří k nejpracovitějším a nejvytíženějším českým komiksovým kreslířkám. Má za sebou práce na komiksových albech o české historii Češi 1938: Jak Beneš ustoupil Hitlerovi (s Pavlem Kosatíkem, 2015) či Milada Horáková (2020, se Zdeňkem Ležákem), loni vydala komiksový román Hon na Macbetha, kde byla spolu s Lukášem Komárkem a Lukášem Pokorným také spoluautorkou scénáře, scénář si napsala k vlastnímu albu Klášter Nejsvětějšího srdce (2017) a také k originálnímu českému superhrdinskému komiksu Supro (2023), kde ovšem kresbu obstaral Viktor Svoboda. Kromě toho napsala a nakreslila několik povídek, tvoří obálky a ilustrace, přijímá jednorázové komerční i charitativní zakázky. Největší úspěch měl komiksový román Bez vlasů (2020), který vytvořila podle autobiografického scénáře Terezy Drahoňovské. Autorky za něj získaly cenu Muriel za nejlepší komiks roku a dočkaly se i překladů (mj. do francouzštiny ve velkém nakladatelství Glénat).

Právě na Bez vlasů tematicky i formálně navazuje letošní komiksový román nazvaný Srdcovka. Jislová v něm také tematizuje trable dospívání a rané dospělosti, jakkoliv nejsou tak nápadné jako alopecie Terezy Drahoňovské. Jde tu totiž o partnerské vztahy, které jsou v životě mladé kreslířky dlouhodobě problematické. I proto, jak se však dozvíme až v pozdějších kapitolách komiksu, že si z mládí nese trauma sexuálního zneužití na letním táboře. Je přitom sympatické, že svá vztahová selhání nesvádí pouze na něj (byť patří mezi důležité příčiny), ale sleduje další okolnosti a souvislosti, přičemž některé se snaží vykládat i s pomocí odborné literatury, jejíž seznam najdeme na konci knihy. Důvody, proč své zprvu vysněné partnery sama brzy opouští poté, co opětují její zamilovanost, hledá prostřednictvím teorie citové vazby ve vlastním dětství i ve vztazích k rodičům, kteří se rozvedli a na dceru přenášeli své úzkosti.

Osou komiksu je ovšem vztah se spolužákem z výtvarné vysoké školy Michalem, započatý jen jako jednorázová rychlovka, již si tou dobou sexuálně vyprahlá hrdinka chtěla dopřát na večírku, aby i v tomto ohledu měla takzvaně splněno. Následují další letmá setkání a sex, nicméně Michal dává od začátku najevo, že mu o nic víc nejde, a hrdinka to akceptuje, protože v posteli je to dobré. Ale čím dál intenzivněji si uvědomuje, že volný vztah už pro ni není, a začíná být skutečně zamilovaná; navzdory tomu, že Michal o ničem vážnějším nechce moc slyšet, opakovaně ji opouští a navazuje vztahy s jinými. Překvapivé a cenné přitom je, že jednu kapitolu příběhu, který jinak vypráví výhradně z vlastní perspektivy, věnuje Jislová právě Michalovi a jeho dětství a dospívání, kde nachází možné příčiny jeho citové vyprahlosti a neochoty se vázat.

S komiksem Bez vlasů pojí Srdcovku také zvolená kresba. Jislová se dlouhodobě prezentuje dvěma rozdílnými styly. Přinejmenším dříve častěji volila realističtější přístup, byť šlo o poněkud pokřivený realismus ve stylu kreseb Egona Schieleho se všelijak kostnatými nebo bachratými postavami. Nic proti němu, Jislová jej ovládá skvěle, ale možná jej lépe využije v ilustracích či na obálkách, v komiksu občas působí příliš nepřehledně. Zato jednoduchá, redukovaná kresba, kterou autorka použila jak v Srdcovce, tak v Bez vlasů či v „komiksovém průvodci příslovími“ Přeřekadla (2021), komiksovému médiu svědčí – umožňuje například větší variabilitu ve skládání oken na stránku či různé formální experimenty, a to zejména ve „vzdělávacích“ pasážích. Tento styl se blíží karikatuře, aniž by rezignoval na věrnost a přesnost. Jislová přitom žádnou ze svých postav moc nešetří (Michal je pohublý a ubývají mu vlasy), nejméně pak sebe sama: kreslí se jako pihatá holka s orlím nosem, v intimních situacích sexuálních hrátek si kromě tlustých nohou neváhá nakreslit také špíčky na břiše. Vystačí si s odstíny šedé a červené na bílém podkladu, aniž by však komiks byl obrazově nudný. Na mnoha stránkách naopak nacházíme více či méně nápadné hříčky a kreslířské i kompoziční nápady.

Srdcovce není moc co vytknout, snad jen v prostřední části jako by děj trochu ztrácel tempo, jako by se obdobné situace zbytečně zmnožovaly. Pak ovšem přijde výše zmíněné drsné odhalení z minulosti a v tu chvíli můžeme všechno doposud odvyprávěné brát i jako způsob, jak marginálními odbočkami a detaily odkládat nepříjemné, bolavé sdělení. Srdcovka je po loňském komiksovém deníku Lucie Lomové Každý den je nový další velmi osobní komiks, ještě o dost intimnější a sebedrásavější. A jako takový by mohl brzy následovat Bez vlasů na výpravě do ciziny.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Paseka, Praha, 2023, 240 s.

Zařazení článku:

komiks

Jazyk:

Hodnocení knihy:

70%

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

;