DM

Daniel Mukner

Místo do Singapuru na sever Německa, z kouzelníkovy bedny přes rozvod do náruče chovatele vepřů. Druhý román oceňované německé povídkářky Judith Hermannové se vyznačuje strohým vypravěčským stylem a pomalým, melancholicky laděným příběhem. Přesto je próza v mnoha ohledech nabitá – emocemi bublajícími pod povrchem, drobnými dějovými epizodami i interpretačními možnostmi.

Když napíše nositel Nobelovy ceny autobiografii, mohli bychom čekat vytříbený popis formativních zážitků, hledání souvislostí mezi životem a dílem, cestu k literární slávě a obšírná pojednání o inspiracích, z nichž literát vycházel. Patrick Modiano, zatím poslední nobelista z Francie, se rozhodl pro trochu jiný přístup.

Dvě tematicky propojené novely nabízí kniha jednoho z nejdůležitějších slovenských spisovatelů posledních dekád Pavla Vilikovského. Stylisticky bravurní vyprávění se točí kolem praktik tajné policie či kolem fascinace Josephem Goebbelsem. Titulní zlo je však ve dvou příbězích zapleteno do sítě témat a otázek.

Chtělo by se říct, že dystopické romány v posledních letech přibývají jako houby po dešti. Možná však tento bonmot působí trochu nepatřičně vzhledem k tomu, že jedním z kruciálních témat, jež stojí za kolabujícími fikčními světy těchto knih, je klimatická krize. Té se dotýká i románový debut Američanky Diane Cook.

Jedním z rozpoznávacích znaků spisovatele Vratislava Maňáka je jazyková okázalost, která jde ruku v ruce s okouzlením dávnými časy, s nostalgií, jež jeho texty prostupuje. Jak to dopadne, když se tento autor rozhodne reflektovat témata, která sužují současnou společnost?

Jiří Pehe propůjčil protagonistovi svého nového románu mnoho položek z vlastní autobiografie. Spisovatel a politický komentátor Adam Drechsler nastupuje na začátku vypravování do letadla, které jej má dopravit od New Yorku. Je to jeho poslední cesta, protože mu kvůli nemoci ze života mnoho nezbývá. Když si vedle něj přisedne mladá doktorandka Natálie, která se zabývá jeho dílem, má náhle stárnoucí intelektuál mnoho prostoru k bilancování a vzpomínání…

Trojicí detektivních novel, v jejichž centru stojí osobitý vyšetřovatel Oliver Pech, se čtenářům představuje debutující spisovatelka Klára Aycox. Kdo by od začínající autorky čekal nějaké opatrné ohledávání toho, co vše si může na stránkách knihy dovolit, bude dost možná překvapen. Klára Aycox se do psaní takříkajíc vrhla po hlavě tak, jako se Oliver Pech vrhá do vyšetřování.

Šimon poslouchá black metal, žije na maloměstě a je ve věku, kdy se dětství mění v dospívání a kdy člověk často moc neví, co se sebou. Protagonista nového románu Ivy Hadj Moussy to zkrátka nemá lehké – na rozdíl od čtenářů. Pokud jste naladěni na podobnou notu, tímto románem proletíte za dva večery.

Koho si představíte pod jménem Michel Houellebecq? Prorockého romanopisce? Nevybíravého provokatéra? Rozvláčně hovořícího člověka, který si zapaluje jednu od druhé? Ať je odpověď jakákoliv, díky biografii Denise Demonpiona je možné si obrázek o slavném spisovateli poněkud rozšířit.

Posmrtně vydaný svazek Campo Santo z díla německého spisovatele W. G. Sebalda v lecčems navazuje na jeho jiné, českému čtenáři již známé knihy. Elegicky laděné, motivicky koncentrované a žánrově rozličné texty se skládají v soudržný, pozoruhodný celek, v němž kultovní spisovatel mimo jiné reflektuje tvorbu druhých i svou vlastní.

Alsasanka Mathilda se provdá za marockého vojáka Amina a odjíždí do Maroka splnit si sen o životě v exotické zemi. Jenomže ne vše probíhá tak, jak si to představovala. Úspěšná spisovatelka Leïla Slimani ve svém novém románu zavádí čtenáře do poválečného Maroka a tematizuje kulturní bariéry, s nimiž se Mathilda musí vyrovnávat.

V jednom Městě teče Řeka a stojí v něm dům, v němž se odehrává nebo odehrálo množství pozoruhodných příběhů. Ty jsou základem druhé prozaické knihy spisovatelky a novinářky Martiny Leierové. Zpočátku je próza trochu nevýrazná, s přibývajícími stranami však její atraktivita roste a roste.

Po Tapetáři přichází Ema Labudová s druhou prózou. Její první novela byla jazykově výživná. To o autorčině druhotině platí taky. Jen ten gastronomický příměr není zrovna na místě. Román Lada u ledu totiž mimo jiné přibližuje protagonistčin zápas s poruchou příjmu potravy.

Poutavá sonda do zákulisí brazilského narkobyznysu ukazuje nejen to, jak se z obyčejného člověka stane obávaný narkobaron, ale pokládá si také otázku, zda může být svému okolí něčím skutečně prospěšný.

Oblíbený autor knih pro děti Lukáš Csicsely publikoval druhou knihu určenou dospělým čtenářům. Román, jejž vypráví dandy a fintil Jan Hugo, však svého autora nezapře. Nejkrásnější pohřeb Jana Huga stejně jako Csicselyovy dětské knihy srší nápady, a představuje tak typ literatury, který je na poli české prózy v posledních letech vzácný.

Několik důležitých otázek, které se dotýkají našich základních hodnot, nastoluje útlá kniha Město světla španělského spisovatele Andrése Barby. Točí se kolem případu dvaatřiceti zemřelých dětí a popisuje zvláštní střet světa dětí a dospělých.

Román Růže z Jericha je rozkročen mezi jazyky, zeměmi, kulturními tradicemi, ale částečně i mezi žánry. Druhá próza mladé spisovatelky Michaely Štěchové zaujme čtenáře nejen dynamickým vztahem mladého Egypťana s o tři roky starší Češkou.

Debutová novela mladého autora zachycuje příběh party čtrnáctiletých kamarádů, kteří se scházejí v klubovně na stromě, kouří a pijí pivo. Počáteční idyla se však brzy začne rozpadat a za kulisami bezstarostného poflakování se rozezní temné tóny.

Čeští čtenáři se mohou seznámit s dalším z řady děl Roberta Bolaña, jednoho z nejslavnějších světových prozaiků posledních desetiletí. Tentokrát se nám do rukou dostává útlá novela, kterou ocení především ti, kdo už mají tohoto chilského autora alespoň částečně načteného.

Ve svém debutovém románu sází scenáristka Kristina Májová na svébytnou protagonistku. Alice, která začne v dětství sama od sebe mluvit švédsky, však není jediným lákadlem knihy. Ačkoliv jsou například popisy pubescentní neohrabanosti trefné, zůstal román tak trochu na půli cesty.

Praskliny jsou debut, o němž se bude patrně hodně mluvit. Autorka tohoto románu Klára Vlasáková je poučenou vypravěčkou a v knize otevírá témata, která aktuálně ve společnosti rezonují. Jak se jí podařilo spojit vědeckofantastický motiv s problematikou mechanizace práce a sílící lidské závislosti na všelijakých medikamentech?