Přemysl Krejčík

Přemysl Krejčík

Studoval literaturu, na doktorském stupni historii. Odborně se zabývá českou sci-fi, převážně dystopií a utopií. Napsal několik knih (poezii, prózu, odbornou monografii), za román Malej NY (Host 2019) byl nominován na cenu Jiřího Ortena. V letech 2015–2019 byl šéfredaktorem časopisu Partonyma. Píše recenze pro iLiteratura.cz a také pro Tvar a naposlech.cz, příležitostně i pro další periodika.

Toby Obed se probouzí a zjišťuje, že mu chybí většina končetin. Právě prožil skutečné peklo, které však bylo jedním z mnoha v jeho životě. Touto scénou nezačíná hororový román, ale reportážní kniha, zachycující pouhý zlomek z mnoha osudů zničených ve jménu importu křesťanské morálky v Kanadě.

Desatero více či méně hororových povídek podepsaných autory, jejichž jména jsou na poli české prózy doposud neznámá. A přestože se jejich texty obvykle drží v žánrových konvencích, výsledek je překvapivě čtivý.

Kniha polské spisovatelky a reportérky Margo Rejmer nabízí tíživý soubor výpovědí pamětníků jednoho z nejkrutějších evropských totalitních režimů, albánského budování komunismu pod vládou diktátora Envera Hodži. Nakolik je tuto (byť výborně napsanou) knihu nepříjemné číst, natolik je to důležité.

Finský horor o dávném esenciálním zlu je variace na klasický motiv strašidelného domu. Tím je v tomto případě dům bytový, což Marku Hautalovi poskytuje lepší manévrovací prostor a také možnost nově pojmout atmosféru cizosti, z níž pramení děs a hrůza. Přestože se autor nezdráhá sahat po žánrových klišé, výsledek je překvapivě dobrý.

Výbor z povídek několika žánrovými cenami ověnčené americké autorky je úzkým průřezem z dvou dekád její povídkové tvorby. Ač jsou hlavními tématy sex a násilí (ideálně v kombinaci), výsledkem je často překvapivě pojatá a nijak prvoplánová próza.

Dukajův Led je dílo alternativní historie, které sice obsahuje množství literární fantastiky, avšak mnohem více se tato próza pohybuje na pomezí románu a filozofického traktátu. Autorův oceňovaný opus tak mimo jiné připomíná, že i literární fantastika může hrdě stát po boku velikánů „vážné literatury“. V neděli získal cenu Magnesia Litera.

Napadlo vás někdy, zda chod světových dějin nemohl ovlivnit někdo v pozadí? A co takhle někdo, kdo je tak neviditelný, že si na něho ani konspirační teoretikové nevzpomenou? Kdo? Kuchař. Witold Szabłowski přináší pozoruhodnou reportážní knihu nejen o tom, že kdyby diktátor dostal v rozhodující den přesolený oběd, všechno mohlo být jinak.

Novelu a dvě povídky v knize Utrpení těla spojuje explicitní sexuální násilí, snaha šokovat a zhnusit. Chybí však přesah a výsledek zůstává jen prvoplánovým brakem, v němž je nakonec i ta největší brutalita předvídatelná a sterilně popsaná.

Bezmála třicet let starý čínský román Padlá metropol vychází v češtině jako první autorova kniha. Ač je prezentována coby „první čínský erotický román“, ve skutečnosti daleko překračuje žánrové hranice a jako společenský román si zaslouží místo mezi velkými uměleckými díly dvacátého století.

Druhý román Timura Vermese vypráví o uprchlících a především o práci médií. Nezúčastněně a s odstupem a poukazuje na komplexnost problému, nesnaží se nabízet řešení a při vyprávění nikam nespěchá. Co se může jevit jako samoúčelná, rozvleklá nuda, je však ve skutečnosti dobře promyšlený koncept, kterému nechybí ani symbolické významy.

První česky vydaný román amerického klasika Morta Castlea děsí propojenou sítí psychopatů, žijících na první pohled normální a spořádané životy. Zaujme vyváženou kombinací naturalistické brutality a věčné otázky, čeho všeho jsou lidé v našem bezprostředním okolí schopni.

Případ Franza je krátký fragment románového cyklu, jejž se rakouská spisovatelka Ingeborg Bachmannová rozhodla nikdy nedokončit. Český překlad vyšel po více než půlstoletí a dotváří domácí kontext díla této výjimečné autorky.

Osmý román s detektivem Joonou Linnou přináší zhruba to, co od něj čtenář série očekává. Vše, čím autorská dvojice píšící pod jménem Lars Kepler vybočuje z běžné produkce kriminální literatury, ale i všechny žánrové neduhy a logické nedotaženosti. Autoři nicméně opět dokazují, proč na poli zábavného čtení patří k těm úspěšnějším.

Téměř století starý román švýcarského autora Roberta Walsera je jako rozvodněná řeka či divoké lesní houští a svými postupy si v mnohém nezadá ani s postmodernou, v současnosti stále doznívající. Pod nánosy komického cynismu, filozofického glosování společnosti, experimentální hry a teoretizujícího analyzování literárního textu se ovšem ukrývá příběh citlivého a svou dobou odmítaného spisovatele.

Stephen Chbosky vydává dvacet let po svém debutu druhý román. Rozsáhlý horor, nepřehlédnutelně inspirovaný Stephenem Kingem. Má čím oslovit čtenáře, nebo se autor jen dopouští prázdného epigonství?

Šest dnů v životě drogového dealera zachycuje úspěšný polský román Oslněni světlem, předloni převedený i do seriálové podoby. Kromě drogového podsvětí a špíny noční Varšavy ovšem znovu otevírá témata stará bezmála jako literatura sama a pod povrchem drogové gangsterky netají umělecké ambice.

Forenzní fonetik, dvojitá vražda, postřelený právník a přinejmenším dva zdánlivě různé zločiny, jejichž nitky se pochopitelně linou stejným směrem. Čím jsou však Mazáčova Nezbytná opatření odlišná od jiných žánrových románů? A mohou v záplavě stále nových a nových detektivek, krimi a thrillerů zaujmout?

Polský thriller z on-line prostředí nabízí už poněkud ohranou estetiku severských detektivek, svět hackerů, sociálních sítí a vydírání. Dokázal přesto Szamałek svým románem, zasazeným částečně do reálného a částečně do kybernetického světa, překonat žánrové hranice?

Svět zasáhlo pandemické onemocnění chřipkového typu. Velká města se izolovala, obchody zavřely a ulice ovládá strach – podání ruky se stalo nebezpečnější zbraní než puška. Toto není perex novinového článku o koronaviru, ale stručný popis fikčního světa nejnovějšího a vysoce aktuálního románu Petera Maye.

Třetí román Pavla Bareše Meta představuje svět obývaný vedle „normálních“ lidí také těmi se superschopnostmi. Za sci-fi motivem se ovšem ukrývají mnohem zásadnější témata jako třeba násilí na ženách. Jak se je autorovi – oblíbenci instagramové generace – podařilo zachytit?

Úsporná próza světoznámého anglického spisovatele polského původu Josepha Conrada Souboj vyšla poprvé roku 1908, ale českého překladu se dočkala až v roce 2017. Přestože je komorní příběh o šestnáct let dlouhém sporu dvou důstojníků Napoleonovy armády více než století starý, jeho téma i pojetí lze bez skrupulí označit za nadčasové.

Varšava, rok 1937. Doba vyhrocených politických bojů a sílících antisemitistických nálad – a vedle toho svět židovských gangsterů, hýření a nevázaného života. Twardoch v románu Král mistrně propojuje lákavá témata a klade filozofické otázky na pozadí akčních scén, které se mísí s meditativními zamyšleními. Jeho třicátá léta ukazují a zároveň demaskují romantizovaný život na hraně.

Univerzita Cambridge, jeden zločin a tajné bratrstvo složené z privilegovaných studentů a boxerů. Německý sirotek povolaný vyšetřit záhadu, aniž by tušil, co a proč má vlastně hledat. Klub Takise Würgera představuje svébytný příspěvek k věčné otázce viny a trestu, přičemž nahlíží do hlubin elitářského prostředí a příjemně čtivým způsobem upozorňuje na nepříjemná témata.

Čtveřice románů na motivy kultovního komediálního sci-fi seriálu Červený trpaslík vychází poprvé v jednom svazku. Scenáristům v roli romanopisců se přitom podařilo vytvořit díla, která mohou oslovit jak fanoušky seriálu, tak ty, kteří se s jeho hrdiny setkají poprvé.