Kolumbijský spisovatel, představitel latinskoamerického „boomu“, autor románu Sto roků samoty a mnoha dalších, laurelát Nobelovy ceny za literaturu (1982) se 31. května vrátil po dlouhých 24 letech do své rodné obce Arakataky. Jak jeho příjezd, tak reakce jeho obdivovatelů neměly daleko od magického realismu, díky kterému se stal známým po celém světě.

Zdá se, že příležitostným otevřením problému macondismu bylo nadhozeno základní téma naší a budoucí doby: vztah mezi technicky pokročilejším globálním „Severem“ a kulturně starším „Jihem“...

Před rokem se už celý hispánský svět chvěl nedočkavostí. Každým okamžikem měl vyjít první díl pamětí patrně nejslavnějšího hispanoamerického spisovatele všech dob, kolumbijského nositele Nobelovy ceny za literaturu Gabriela Garcíi Márqueze.