Nová kniha
Šalamov, Varlam: Nová kniha

Nová kniha

Varlam Šalamov (1907–1982) patří i u nás vedle Alexandra Solženicyna či Jevgenije Ginzburgové k nejznámějším autorům lágrové prózy.

Varlam Šalamov (1907–1982), autor Kolymských povídek (1956–73, český výbor 1995) patří i u nás vedle Alexandra Solženicyna či Jevgenije Ginzburgové k nejznámějším autorům lágrové prózy. Jeho dílo dnes většina ruských kritiků cení výš než tematicky stejně zaměřené texty Solženicynovy. Jednak jsou Šalamovovy texty prosty patosu a nádechu politické publicistiky, jak to známe z děl Solženicyna, jednak si Solženicyn, což je přístup nespravedlivý, nicméně v současné době přítomný, udělal dost nových nepřátel svou konzervativně až nacionalisticky zabarvenou „misí“ po návratu z emigrace a naposledy i kontroverzními dějinami rusko-židovského soužití Dvě stě let spolu, jež v ruském tisku vyvolaly mnoho protichůdných ohlasů (a jejichž oba díly si již mohou přečíst i čeští čtenáři). V každém případě se (především prozaické) dílo Varlama Šalamova dočkalo zaslouženého uznání až v poslední době. Nutno však připomenout, že Šalamov byl také básník. Za života mu vyšlo pět básnických sbírek, poškozených cenzurními a redakčními zásahy: mj. Křesadlo (Ognivo, 1961), Šelest listů (Šelest lisťjev, 1964), Cesta a osud (Doroga i suďba, 1967), Moskevská oblaka (Moskovskije oblaka, 1972).

Nyní v Rusku vychází objemná kniha vzpomínek dopisů a dokumentů spisovatele, který prožil témeř dvacet let v sovětských lágrech. Kniha obsahuje mj. přepisy dokumentů ze tří procesů, které byly proti Šalamovovi vedeny (v letech 1929, 1937 a 1943), včetně donašeckých dopisů a zápisů výpovědí „svědků“. V soukromých zápiscích se Šalamov několikrát velmi ostře až nevybíravě vyrovnává právě s autoritou Alexandra Solženicyna. Mezi mnoha dosud nepublikovanými dokumenty však najdeme také korespondenci autora s Borisem Pasternakem nebo deníkové zápisy s komentáři vlastních textů.
Knihu sestavila specialistka na Šalamovo dílo Irina Sirotinská.

 

Varlam Šalamov: Nová kniha. Vzpomínky. Zápisky. Korespondence. Dokumenty. Ed. I. P. Sirotinská; EKSMO, Moskva, 2004, 1072 s.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

hlavacova@post.sk,

Šalamov mal k Solženicynovi vzťah, ktorý sa vyvíjal od obdivu k rezervovanosti, a pravdaže chcel aby bolo počuť aj jeho hlas na tému táborov a spisovateľského remesla.
Varlam Tichonovič by prvý protestoval proti zjednodušeniu, akého sa dopúšťate vo Vašom článku. Komu je to určené?