Ostalgie po teploušsku
Witkowski, Michał: Lubiewo

Ostalgie po teploušsku

Kniha Lubiewo wrocławského prozaika, kritika, publicisty a také doktoranda polonistiky Michała Witkowského (1975) je bezesporu jednou z hlavních událostí literární sezony v Polsku.

Autor, debutující v roce 2001 knihou povídek Copyright, byl dosud znám především díky své spolupráci s krakovským časopisem Ha!art (je spoluautorem antologie Tekstylia (Ha!art, 2002), představující mladou generaci literátů – ročníků sedmdesátých).

Jeho čerstvá kniha Lubiewo okamžitě vzbudila vlnu zájmu, horečnatá diskuze se vede na stranách všech velkých periodik, v televizi i na internetu. Dvoutisícový náklad byl téměř okamžitě vyprodán. Proč? Především díky tématu, které Witkowski zvolil: zaniklý svět nočních parků 70. a 80. let, ruských kasáren, špinavých nádraží a páchnoucích veřejných záchodků, portréty zženštilých, „vykroucených“ homosexuálů, žijících sexem a pro sex. Mizející „vyšší sféry dna“, viděné očima dvou starých břichatých „tetek“, oslovujících se ženskými jmény, Patricie a Lukrécie. Jejich nostalgické vzpomínky na doby socialismu, kdy „každý měl co jíst a kde spát“, jejich ztracenost v dnešním světě, kterému nerozumějí.

Kniha, přirovnávaná tu k dílu Jeana Geneta, tu Charlese Bukowského či Witolda Gombrowicze, vzbuzuje nadšení u literárních kritiků, kteří oceňují neobyčejnou schopnost autora „vyprávět, portrétovat, vytvářet osobité kouzlo, napínat, ošklivit, bavit, i dojímat“ (Piotr Śliwiński, Polityka), ovšem budí také rozpaky konzervativní většiny a v neposlední řadě odpor z řad „slušných“ gayů, kteří jí vyčítají podněcování homofobních nálad.
Lubiewo se svou tematikou „dvojnásobné menšiny“ (tedy subkultury, která je nepřijatelná nejen pro většinovou společnost, ale i pro „emancipované“ gaye) znamená totiž další rozvíření stojatých vod „pseudoliberálního Polska“ (Sławomir Siekarowski, Gazeta Wyborcza), o které se v poslední době stará Sławomir Shuty se svou kritikou konzumu, nebo Wojciech Kuczok, odhalující nefunkčnost tradiční „patriarchální“ rodiny.

Michał Witkowski není světem stárnoucích „tetek“ okouzlen poprvé: v roce 2002 publikoval v Ha!artu povídku Raport z vyšších sfér dna, o které se nedávno vyjádřil: „Povídka Raport se široce rozvinutá objevila v první části Lubiewa. Nejdříve to měla být právě jen krátká povídka, ale stále jsem měl potřebu něco dopisovat, stále se mi něco nového připomínalo. Tak vznikla celá kniha.“

Tvorba Michała Witkowského je známá a překládaná již v několika evropských zemích, své příznivce má především v Německu a Maďarsku. Český překlad povídky Raport z vyšších sfér dna, jež se stala předlohou k románu Lubiewo, by se mohl objevit knižně ještě v tomto roce.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse