Posledním dílem nejznámějšího peruánského romanopisce 20. století je tentokrát milostný román Travesuras de la niña mala (Rošťárny zlobivé holky), v němž Vargas Llosa vypráví příběh překladatele Ricarda pocházejícího z vyšší limské společnosti. Jeho životní osudy zásadně ovlivní setkání se záhadnou dívkou z chudých poměrů, kterou po celý život pronásleduje a která mu neustále uniká. Na pozadí tragických milostných peripetií hrdinů vypravěč v další rovině čtenáři představuje atmosféru Limy padesátých, Paříže šedesátých a Londýna sedmdesátých let. V osmdesátých letech se postavy ocitnou dokonce v Tokiu a nakonec v Madridu. Autor se tak pokusil o jakousi mozaiku společenských a politických změn ve druhé polovině dvacátého století. Nepracuje však s historickými prameny, ale čerpá především z vlastní životní zkušenosti. Autobiografické prvky lze vystopovat i v postavě hlavního hrdiny.

Přestože se Llosův text snaží odpoutat od literárního dědictví 19. století, jeho románový melodram překvapivě nevybočuje z tradičního vyprávění. Hrdinové dokonce přímo odkazují na Flaubertovu Citovou výchovu. Autorovou ambicí je ve své totalitě obsáhnout tragickou situaci člověka v daném historickém okamžiku, avšak na rozdíl od jeho složitě strukturovaných knih z 60. let nynější román charakterizuje prostý vyprávěcí styl a nechybí zde humor.