Život po životě
Fikční svět románu 0 1 2 vystavěl rakouský spisovatel a hudebník Daniel Wisser na sci-fi zápletce: Lékaři odoperují mužské tělo naložené třicet let v tekutém dusíku a pacient po rozmrazení ožije. Poměrně rychle se zotaví a snaží se zorientovat ve světě, který prošel radikálními změnami – politickými, společenskými i technologickými.
Psal se rok 1991, když finančně zajištěný úspěšný hardwarový vývojář Erik Montelius, který onemocněl u mužů tak vzácnou rakovinou prsu, podstoupil po své smrti kryokonzervaci. Vždycky se choval výstředně, uštěpačnými poznámkami nešetřil nikoho ve svém okolí, maloměšťácké manýry ani politické přešlapy nedokázal přejít bez kritických komentářů, přitom sám měl chování asociálního nerda: V trenkách vysedával do pozdních nočních hodin před monitorem a s lahví piva u ruky hrál počítačové hry; když ho virtuální dění natolik pohltilo, že mu bylo zatěžko vstát od stolu, do prázdné lahve klidně i močil. Žil písněmi Beatles, zajímal se o reinkarnaci a hinduismus, podrobně sledoval dění za války v Perském zálivu, zpaměti převáděl čísla z trojkové soustavy do desítkové, vyvinul prototyp ternárního počítače – lze se divit, že jeho žena a syn se tak ocitli na periferii jeho vnímání?
Čtenáři románu s nezvyklým číselným názvem 0 1 2, který vyšel v nakladatelství Prostor v pečlivém a do detailu prokomponovaném překladu Magdaleny Štulcové, poznávají vypravěče a protagonistu Erika v retrospektivních epizodách. Děj plynoucí vpřed začíná okamžikem, kdy se uprostřed covidové pandemie probudí po třicetiletém „spánku“ na nemocničním lůžku – a ničemu nerozumí: všichni nosí chirurgické roušky, hladí donkey-konga (rozuměj: používají dotykový smartphone) a jsou šokováni prvním klinickým případem člověka, který se vrátil do života po své smrti. Zatímco vedení ruské firmy KrioTek chce celý případ utajit, pro psycholožku Lillemor představuje Erik novou kariérní šanci, ghostwriterka Soraya vidí v popularizaci jeho příběhu potenciál komerčního úspěchu a pro rodinu je Erikův návrat do života nečekaně tvrdý oříšek: zodpovědnost převezme Erikova bývalá žena Kris, která ale na rozdíl od exmanžela o třicet let zestárla a žije se svým druhým mužem, někdejším Erikovým obchodním partnerem. Erik je zcela bezprizorní, nemá šaty, nemá kde bydlet, nemá žádnou úřední identitu, nerozumí světu kolem sebe. Komentuje život v novém tisíciletí z perspektivy své životní zkušenosti, která však končí bezprostředně po politickém převratu na začátku devadesátých let dvacátého století.
Daniel Wisser s břitkým situačním i jazykovým humorem líčí řadu absurdních tragikomických scén, z nichž mezi ty nejlepší bezesporu patří Štědrý večer vylepšený litry alkoholu a výjezdem dobrovolných hasičů nebo nečekané shledání s lékařem, který měl vědomě dopustit Erikovu smrt.
Kromě této dějové linie je románové vyprávění rozšířené o příběh Erikova otce, jenž se odehrál během válečných a poválečných roků rakouských dějin. Nechybí v něm narukování k wehrmachtu, ukrývání se na venkově v posledních měsících války a překvapivé odhalení ve sklepě jednoho rakouského statku. Chronologicky podané epizody z otcova života po částech prostupují Erikovo rozpomínání na jeho první život a postupně se začnou vyjevovat paralely mezi oběma příběhy – zejména tedy s ohledem na vynalézavost a vůli k životu, kterou oba antihrdinové projevují při protloukání se na vlastní pěst ve společnosti, která s jejich existencí vlastně už nepočítá. Wisser se tu hlásí k velké literární tradici pikareskního románu, jehož nejvýraznějšími představiteli jsou Cervantesův Don Quijote, Grimmelshausenův Simplicius Simplicissimus či baron Prášil. Dovoluje mu to cíleně pracovat s nadsázkou a nesvazovat se konvencemi. Také Erik Montelius pozoruje svět s naivní zvědavostí a komentuje svým suchým humorem pokrok, který lidé zaměňují za štěstí. Na velkorysé ploše asi čtyř set stran tak Wisser rozehrává detaily a humornými narážkami nabitý příběh svérázného muže, který se vyrovnává s darem žít dva životy. Do obou patří láska, děti, politika a peníze. Román 0 1 2 nabízí originální, nespoutané a mimořádně chytré čtení a zamyšlení nad naší současností.
Koho Wisserův osobitý vypravěčský styl zaujme natolik, že se nebude chtít s autorem rozloučit, může sáhnout po dřívějším románu Královna hor, který k tématu smrti přistupuje z pohledu mladého muže s roztroušenou sklerózou, bažícího po asistované sebevraždě. Tento knižní titul po obdržení Rakouské knižní ceny zaznamenal širší mezinárodní úspěch, byl přeložený do šesti jazyků včetně češtiny (Archa, 2021), dočkal se několika jevištních zpracování a připravuje se také jeho filmová adaptace. A kdo čte německy, tomu lze doporučit vedle povídek či břitkých politických glos prakticky kterýkoli z autorových sedmi románů – nejnovější se jmenuje Smart City a vykresluje iluzi dokonalého města bez násilí, hluku či chudoby, na jaro příštího roku je ohlášený Der Weltraum interessiert mich nicht o povážlivé ctižádosti dělat všechno jen a pouze správně.
iLiteratura vás potřebuje
O literatuře a o knihách máme přehled – chcete ho mít taky? Podpořte nás.
Radíme vám, co číst. Hodnotíme knižní novinky. Povídáme si s těmi, kdo je píší. Pomáháme dobrým knihám, aby se dostaly do rukou dobrých čtenářů a čtenářek.
Zabezpečeno darujme.cz
Chcete nám k článku něco sdělit? Máte k textu připomínku nebo zajímavý postřeh? Napište nám na redakce@iLiteratura.cz.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.