Nadace Wisławy Szymborské, která byla po smrti polské nositelky Nobelovy ceny (r. 1996) založena, vyhlásila v letošním roce první ročník literární soutěže. O cenu Wisławy Szymborské se ucházejí básnické sbírky, které byly vydány v předcházejícím roce, ať už polské, či do polštiny přeložené.

Letos byla cena udělena dvěma autorům: Krystyně Dąbrowské (nar. 1979) za sbírku Bílé židle (Białe krzesła, vyd. WBPiCAK, Poznaň) a Łukaszovi Jaroszovi (nar. 1978) za Čistou krev (Pełna krew, vyd. Znak, Krakov). Nominována byla rovněž Justyna Bargielska (nar. 1977) a starší, „zasloužilejší“ autoři jako Jan Polkowski (nar. 1953) a Krzysztof Karasek (nar. 1937).

Bílé židle od Krystyny Dąbrowské jsou teprve druhou sbírkou varšavské výtvarnice a překladatelky anglofonních básníků. Ve sbírce rezignuje na sondáž společnosti s jejími aktuálními problémy. Citlivá lyrika Dąbrowské je angažována výhradně ve světě vlastním, pro nějž je určující domov a druzí. Ten sdružuje (zdánlivě „začátečnicky“) formálně pestré, a přitom osobité básně, které nespoléhají na drama osobních tragédií. Byly nominovány i na prestižní Cenu Kościelských.

Rovněž Łukasz Jarosz sdílí drama vnitřní, oproštěné o společenské vykřičníky, které se v polské literatuře často objevují. Opatrným, nenápadným, a přece působivým a jedinečným jazykem bez citové křeče střeží to, čeho si v životě váží nejvíc: Čistá krev je plná vzpomínek, venkova, „bratrství“ a pokory, dávaje tak vzpomenout na české básníky Pavla Kolmačku či Miloše Doležala.

Cena Wisławy Szymborské je spojena s odměnou ve výši 200 tisíc zlotých.