Claudine Desmarteau: Gustíkovy patálie
Desmarteau, Claudine: Gustíkovy patálie

Claudine Desmarteau: Gustíkovy patálie

Máme doma jeden počítač. To je docela dobrý, protože třeba u Aymerika mají tři televize, ale žádnej počítač. Ale přece jen, JEDEN počítač pro celou rodinu nestačí. Já ho používám inteligentně, hraju na něm svou super strategickou hru, o který jsem vám už říkal.

Máme doma jeden počítač. To je docela dobrý, protože třeba u Aymerika mají tři televize, ale žádnej počítač. Ale přece jen, JEDEN počítač pro celou rodinu nestačí. Já ho používám inteligentně, hraju na něm svou super strategickou hru, o který jsem vám už říkal: ta, ve který velím, protože jsem pán a vládce, a kde řídím celou armádu, co mě poslouchá a říká mi: „Ano, pane“, „Rozkaz, pane!“ a tak. Je to fakt úžasná hra a já jsem v boji silnej. Můj útok je zdrcující, a kdyby byl bejk Ryan na monitoru, za vteřinu bych ho zničil (na dvoře je to složitější, protože tam nemám laserovej meč).

Prostě vždycky v rozhodující chvíli, když zrovna vítězím nad celou hordou nepřátelskejch skřetů, se objeví Romain a musí něco nutně vyhledat na internetu. Šílím. Tak hlavně je to neslušný. Když někdo mluví, neskáčeme mu do řeči. A tohle je stejný: když je někdo uprostřed akce, právě kosí nepřátele, nevyhodíme ho od klávesnice jako smradlavýho psa. To se nedělá. Navíc na mě jde někdy vážně násilím. Dobře, ne hned, to je pravda: nejdřív mi řekne: „Sorry, Gustíku, musíš mě pustit ke kompu.“ Já mu fakt nemůžu odpovědět, protože bych se přestal soustředit právě ve chvíli, kdy musím zasadit konečnou ránu mečem. Romain teda nasadí hlubokej hlas, jako by byl skutečnej chlap (podle mě se skutečnej chlap nepodobá žábě ve slimkách), a řekne: „No tak, teletabísku, jdi si hrát s legem,“ a protože mu pořád nestíhám odpovědět, rozčílí se a začne mě urážet: „Vypadni, ty zatracenej skrčku,“ „Vysmahni, ty srágoro,“ a tahá mě za uši a to bolí. Pak mě chytne za ruce, abych se už nemohl dotknout klávesnice, a ukončí hru bez uložení; to je hnusný, a tak protestuju a křičím, ale on mě dovleče po zemi až ke dveřím a někdy mě dokonce kopne do zadku. Když je Romain takovej, tak ho nenávidím, řvu na něj, že je nula, že bude zase opakovat druhák, protože má blbý známky, a utíkám, protože mi jednou zkroutil ruku a řekl mi, že jestli ještě ceknu o jeho blbých známkách, budu mít ruku jenom jednu.

Celý text ukázky s ilustracemi ve formátu pdf

Druhá ukázka ve formátu pdf

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Ukázka

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Anna a Erik Lukavští, Mladá fronta, Praha, 2014, 150 s.

Zařazení článku:

dětská

Jazyk:

Země:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse