Přední představitel čínského neorealismu
Liou, Čen-jün

Přední představitel čínského neorealismu

Liou Čen-jün patří mezi nejúspěšnější a nejbohatší čínské autory současnosti. Obdivuje klasická literární díla, naopak nesnáší literaturu bez fantazie – zejména populární romány s tematikou bojových umění kung-fu.

Liou Čen-jün (Liu Zhenyun) se narodil v květnu 1958 v Jen-ťinu (Yanjin) v čínské provincii Che-nan (Henan). V patnácti letech vstoupil do armády a následujících pět let života strávil ve vojenské službě v severní Číně v oblasti pouště Gobi, krátce působil i jako středoškolský učitel. Roku 1978 úspěšně složil přijímací zkoušky (po vzoru mnoha dávných čínských literátů byl nejúspěšnějším uchazečem z celé provincie Che-nan) a vystudoval čínský jazyk a literaturu na prestižní Pekingské univerzitě. Po absolutoriu (1982) začal pracovat jako novinář v Rolnickém deníku (Nung-min ž’-pao/Nongmin ribao), vydávaném v Pekingu, a zároveň si doplňoval vzdělání studiem v Lu Sünově literárním institutu.

Literární tvorbě se začal věnovat už od poloviny 80. let během univerzitních studií, kdy své texty publikoval ve studentských časopisech. První román, kterému se dostalo velké pozornosti čtenářů, byl bildungsroman Tcha-pchu/Tapu (Krámek v pagodě, někdy též uváděný pod názvem Okres Tcha-pchu, 1987), situovaný do míst, kde Liou působil jako učitel. Název autorova dalšího díla I-ti ťi-mao/Yidi jimao (Kuřecí peří všude kolem, 1992) se stal výrazem pro nudu, rezignaci a únavnou každodennost v životě mnohých Číňanů, zejména těch z nižších společenských vrstev. Románu Šou-ťi/Shouji (Mobil, 2002), reflektujícího vliv mobilních telefonů na mezilidské a především partnerské vztahy, se jen během prvního měsíce prodalo 220 000 výtisků. Zanedlouho se stal i předlohou celovečerního filmu a televizního seriálu. Liou Čen-jün je také úspěšný scenárista, za všechny jmenujme jeho scénář k filmu Wen-ku/Wengu 1942 (Vzpomínky na rok 1942, 2012), jehož tématem je válečný hladomor v Liouově domovině.

Hrdinou knihy z roku 2007 Wo ťiao Liou Jüe-ťin/Wo jiao Liu Yuejin (Jmenuji se Liou Jüe-ťin) je námezdní dělník, jehož veškerý majetek je uložen v tašce, kterou mu v Pekingu ukradnou. Román vydaný o rok později I ťü ting i wan ťü/Yi ju ding yi wan ju (Vlídné slovo nad zlato, 2008), pojednávající o osamělosti a nedostatku mezilidské komunikace, je považován za důležitý předěl v Liouově literární tvorbě a vynesl mu významnou Mao Tunovu (Mao Dun) literární cenu. Doposud poslední autorovo dílo Manžela jsem nezabila o ženě, která tvrdošíjně bojuje za svá práva, (Wo pu š´ Pchan Ťin-lien/Wo bu shi Pan Jinlian, 2014) je prvním titulem přeloženým do češtiny.

Liou Čen-jün je považován za významného představitele čínského neorealismu. Zároveň patří mezi nejúspěšnější a nejbohatší čínské autory současnosti. Jak sám uvádí v rozhovoru pro anglicky psaný deník China Daily (11/2007), obdivuje klasická literární díla, například texty připisované taoistickému filozofu Mistru Čuangovi (Zhuangzi), naopak nesnáší literaturu bez fantazie – zejména některé populární romány s tematikou bojových umění kung-fu. Mezi jeho blízké přátele patří nositel Nobelovy ceny Mo Jen (Mo Yan).

 

Portrét

Spisovatel:

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

Zuzana,

Poslední věta o přátelství s Mo Jenem mi připomněla ještě další zajímavá propojení: za zmínku stojí Liou Čen-jünova manželka - významná a i na západě známá advokátka Kuo Ťien-mej (Guo Jianmei), která léta hájí zájmy a práva utlačovaných žen. Kdo ví, jestli případ Lotos nevychází z reálného případu jeho ženy. (Musíme se ho na to zeptat, až bude příležitost.)