Jak správně vybírat knihy
Jak správně kupovat knihy

Jak správně vybírat knihy

Ať už hledáte knihu jako dárek, anebo si ji chcete koupit sobě pro radost, vyplatí se nespoléhat jen na hezkou obálku. Co všechno stojí za to vědět? Co se dá na knížce zkoumat?

Při výběru potravin běžně posuzujeme jejich kvalitu. Srovnáváme, jak kvalitní výrobky za danou cenu dostaneme u nás a jaké v Německu. Při nákupu oblečení mluvíme o slow-fashion a o ekologických aspektech nadprodukce textilních řetězců. U knih se ale nad kvalitou často ani nezamýšlíme. Samotné slovo kniha totiž vyvolává dojem, že jde o kulturní artefakt, a nikoli o věc běžné spotřeby. Proto se můžeme mylně domnívat, že se nesluší o její hodnotě pochybovat. Přitom i kniha je produkt, který kupujeme. Navíc není zadarmo. Nicméně každý čtenář se dříve či později spálí. A důvodem nemusí být, že ho nezaujme příběh. Zklamání může způsobit i to, že se svazek už při prvním otevření rozpadá. Občas můžeme mít dokonce pochyby, jestli je román dobře přeložen, anebo nás zarazí, kolik je v textu překlepů. Proto je dobré nezapomínat, že i kniha je zboží. Máme právo při nákupu vyžadovat kvalitu zpracování stejně jako u párku nebo vlněného svetru.

Připravili jsme pro vás několik jednoduchých tipů, které vám umožní včas poznat, zda držíte v rukou kvalitní knihu. Znamená to nenechat se zlákat jen atraktivní obálkou, ale zaměřit se na i zdánlivé detaily.

Doporučení celebrit nahraďte kvalitní recenzí
Kritérií, podle nichž lze na bohatě zásobeném českém knižním trhu vybírat knihu, je mnoho. Kolikrát stačí, padne-li vám do oka obálka, a titul si odnášíte v tašce domů. Na čtenáře neodbytně útočí knižní plakáty doplněné o citáty slavných osobností, jejichž názor má být zárukou kvality.
Jak se nenachytat: Rozlišujte mezi recenzí a reklamou. Za recenzí stojí konkrétní autor, jeho článek obsahuje objektivní názor na knihu a její hodnocení. Pochvala od celebrity takovou váhu nemá. Knihu propaguje účelově stejně jako v případě reklamy na auto, pojištění nebo hygienické potřeby. Posláním reklamy je prodat produkt za každou cenu, tedy pouze vychvalovat. Nezapomínejte, že i anotace na obálce knihy nebo v e-shopu je reklamní text.

Správný nakladatel pěstuje knihy se stejnou láskou a péčí jako farmář zeleninu
Nakladatelská značka by měla být zárukou toho, jaká péče byla knize věnována. Od knihy můžeme chtít cokoliv – prožít elektrizující napětí nad stránkami thrilleru, rozšířit si obzory ve společnosti populárně naučné publikace nebo se nechat opájet silou slov a obrazotvorností nadčasového románu. Jedno je ale vždy společné: stejně jako by nás rušilo, kdyby v knize chyběly stránky nebo obsahovala nekvalitní fotografie, nechceme být ani rušeni pravopisnými či jinými chybami a neobratnými formulacemi.
Zajímá vás, kdo se o kvalitu knihy stará od začátku až do konce? Příprava titulu k vydání má svá pravidla a skládá se z různých fází, v každé z nich se o text stará jiný odborník:

Nakladatel: vybírá tituly, má jasný ediční plán a profil (ví, co vydává a proč, na co se specializuje). Nakladatelství mají mezi zaměstnanci vzdělané a zkušené osobnosti, které věnují budování programu a sestavení edičního plánu hodně času. Pokud jste pravidelný čtenář, postupně si najdete „své“ nakladatele, na které se můžete spolehnout jak ve výběru titulů, tak v kvalitě jejich zpracování.

Překladatel: Jeho práce není vidět, a přesto je důležitá: čím pečlivěji a lépe je kniha přeložená, tím méně si uvědomujete, že původně nebyla napsaná česky. Jméno překladatele je pro pravidelného čtenáře dalším signálem kvality knihy, překladatel je nejenom garantem dobrého překladu, ale často právě i výběru zajímavých titulů.

Redaktor: Má odpovědnost za knihu po její formální i obsahové stránce. V případě původního díla dohlíží na to, aby příběh dával smysl, kontroluje, zda autor neudělal logickou chybu a zda má text jasnou strukturu. U překladových knih redaktor porovnává překlad s originálem větu po větě. Dohlíží na správnou češtinu, plynulost jazyka a vhodnou stylistiku. Měl by dohlédnout i na to, zda autor a případně překladatel ověřili veškeré reálie, aby čtenář nedostal produkt s věcnými chybami a omyly.

Korektor: Dohlíží na pravopis a na to, aby v knize nebyl žádný překlep. Redaktor i korektor dokáží text pohlídat a vylepšit k naprosté dokonalosti – i jejich jména se proto vyplatí znát a sledovat.

Grafická úprava a sazba dá knize tvář. Ke knižní sazbě patří vhodně zvolené písmo, jeho typ a velikost, řádkování a rozložení všech prvků (textu, ilustrací a volného prostoru) na stránce. Ačkoli si to málokdy uvědomujeme, to všechno také rozhoduje o tom, zda se nám kniha bude číst příjemně. Sazba je součástí knižní grafiky, která je výtvarným dílem a vyučuje se na uměleckých školách. Prvním znamením toho, jaká pozornost byla podobě knihy věnována, je koncept obálky a vazby: to, co vidíme, jakmile si knihy všimneme, a to, jak ji vnímáme, když ji vezmeme do ruky.
Na vydání knihy se podílí celá řada odborníků, jejichž práce je zdánlivě neviditelná. Neodvedou-li však svůj úkol dobře, bývá to vidět velmi jasně.

Jak poznáte, že kniha nebyla kvalitně zpracována
Překlepy – v knize je mnoho překlepů, které vás ruší. Místo abyste sledovali, jak to všechno dopadne, zaráží vás, proč místo slova „protože“ čtete „prtože“. V průběhu textu se nečekaně změní jméno postavy, název ulice, kde bydlí, má tři různé varianty. Někde chybí uvozovky, jinde se zapomnělo na velké písmeno… Takhle ale dobrá kniha nevypadá.
Text drhne – může se to stát i u knihy českého autora, častěji však tento problém nastává u překladů: nemusíte být jazykovědec ani znát cizí jazyky, přesto máte pocit, že se to „nedá číst“. Postavy pronášejí podivné hlášky, některé formulace znějí nelogicky. Občas se zdá, že text překládal počítač. Jindy se zase v textu špatně orientujete: tápete, o které postavě se právě mluví, nedochází vám, co přesně dělá. Možná se vám už stalo, že podle návodu v kuchařce nešlo vařit, protože postup nebyl jasně popsaný. V knihkupectví se překlepy a kvalita překladu posuzují špatně, vodítkem však může být nakladatel, překladatel či redaktor, kterému důvěřujete. Pokud se u některého zakoupeného titulu spálíte, dejte si příště na knihy stejného nakladatelství pozor.

Nesuďte knihu jen podle obálky, nalistuje si tiráž
Tak jako na kelímku od jogurtu hledáme, kdo ho vyrobil a z čeho, ke stejnému účelu slouží i tiráž knihy. Tiráž je povinně zařazena v závěru svazku a správně by kromě jména autora a názvu díla měla obsahovat i další informace: jméno překladatele, jméno odpovědného redaktora, jméno autora grafické úpravy a sazby. A ještě další technické údaje jako název nakladatele, pořadí vydání knihy (zda první, nebo opakované), rok vydání, ISBN. U překladu se vyplatí ověřit si i údaj o původním jazyku díla: důležité není jenom to, kdo knihu přeložil, ale také z jakého jazyka. Pokud vaše kniha vznikla z překladové verze – může to být třeba román tureckého autora převedený z anglického překladu – hrozí, že se v textu (nechtěně) ztratilo či pozměnilo mnohem víc, než kdyby se překlad pořizoval z originálu.

Předvánoční čas nahrává knihám. Doufáme, že u vás pod stromečkem najdou své místo ty, které si to zaslouží. Mimo jiné tak podpoříte nakladatelství, která knihám věnují dostatek poctivé práce.

Aktualita

Zařazení článku:

kultura

Jazyk:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

Anna,

To Eliška. Taky ty různé rady nemám ráda, ale nemusíte se tím řídit. My překladatelé víme, jak často se lidi napálí, když si neověří jméno překladatele, jak často obálka neodpovídá obsahu díla, jak čtenáři neznají nekalé praktiky některých nakladatelů, že když kniha nemá redaktora, je na tom něco špatně... atd. atd. Rady shrnuté v článku jsou určeny právě čtenářům, kteří se v tom orientovat neumějí. Pokud mezi ně nepatříte, tak se řiďte sama sebou. Vždyť vám to nikdo nevnucuje. Ale divila byste, kolik lidí se orientovat v knižním průmyslu neumí. Já ten článek uvítala.

Eliška,

... lidem někdo radí. Co jíst, abychom neztloustli, v kolik chodit spát a v kolik vstávat, kolik chodit a jak rychle běhat, jak se bránit demenci... Neuvěřitelné. A teď ještě tohle.

Eliška,

Už opravdu nevím. Každá kniha je originál a stejně tak jako každý čtenář. Nechápu, proč mi někdo radí, jak mám knihy kupovat. Jsem dostatečně vzdělaná na to, abych to dobrodružství, které pro mě výběr knih představuje, zvládla sama. Dám na doporučení knihkupců, známých, kolegů, recenzentů... Neustále jsme obklopeni rádci, jak vařit, co jíst, abychom neztloustli, v kolik chodit spát, kdy vstávat... A teď ještě tohle. Neuvěřitelné.

Sequoy,

A děsně se mi líbí slovní spojení "klasický výrobní proces". To někdy zní jako návrat ke kořenům, skoro jako tesání klínopisu do kamene :)

Sequoy,

(->Redakce)
I amatér si může vydat knížku, když na to má a umí psát. Tzv. zavedená nakladatelství mají ale svůj business plán, který amatér, jak vy říkáte, nedokáže naplnit (řeknou jen, že jeho text není kvalitní – to ti upřímnější; ostatní jen, že se nevejde do edičního plánu). Ve skutečnosti, NIKDO amatérovi nepomůže – pomoz si sám, zaplať si redaktora, jazykovou úpravu, stylistiku, a vydej si to sám, pokud na to máš. Protože se tlačíš někam, kde tě nikdo nechce! A bez reklamy neprodáš téměř nic! Jsou samozřejmě výjimky, šťastné kolo Osudu, neviditelná ruka trhu, zlaté dítě, soutěž o iridiový brk, atp.
Zárukou kvality nejsou ani knihy od zavedených nakladatelství, protože kvalita není chápaná jen jako jednorozměrná veličina. Bohužel, tu ale objektivně umí posoudit jen málokdo, většinou se za objektivní zhodnocení považují subjektivní recenze na různých webech, které vyznívají spíš jako skrytě vedené (a zaplacené) reklamy, dílo buď vyzdvihující anebo hanobící.
Ve svém příspěvku [ijcro] vlastně popsal běžný způsob vydávání e-knih.
Je lež, když píšete, že je minimálně nebezpečné kupovat takové knihy (záruka kvality tu není)! Vždycky si můžete stěžovat, že v knize chybí listy, že je papírový nosič poškozený, nebo že v e-knize vypadla kapitola. Nakladatel či prodejce dozajista vyjde kupujícímu vstříc a když už knihu/nosič fyzicky nevymění, alespoň vrátí peníze.
Ale ukažte mi někoho, kdo si stěžoval, že to autor blbě napsal, že v knížce byl blbej, nevýstižnej obrázek, debilní příběh, neztotožnitelní hrdinové nebo čeština přeložená Googlem?
Myslíte si, že vám nakladatel vydá verzi 2 a ta už bude dostatečně čtivá, líbivá a s vytříbenou češtinou? Kulový! Maximálně vám nějaký „odborník“ chytrácky vysvětlí, že jste si neměli takovou knížku vůbec kupovat! A jak ji poznat? No snadno, vydal ji neznámý amatér u nezavedeného nakladatele (nedej bože vlastním nákladem), o kterém Google či Instagram nic neví!
Když se taková bota stane u zavedeného nakladatele, a neprodá se dost kousků, tak takovou knížku nakladatel stáhne pěkně potichoučku z prodeje (což dneska asi není problém, při tak nízkých nákladech knih) a celou záležitost hodí do autu. Hlavně aby si toho nikdo nevšimnul. Pokud je to neznámý autor, tak je ticho po pěšině. Pokud se to stane u nějakého renomovaného (hlavně překladového) autora, navíc s bombastickou reklamní kampaní, pak to na světlo bóží vyleze časem samo.

redakce,

To ijcro: popisujete situaci amatérských a podobných publikací (na vlastní náklady autora, případně i svépomocí) - právě proto, že takový text neprojde žádnou redakcí ani rukama zkušeného grafika, na jeho kvalitě to bývá znát. Kupovat takovou publikaci za cenu srovnatelnou s knihou vyrobenou klasickým výrobním postupem je pak minimálně nebezpečné: záruka kvality tu není, ať už z hlediska grafiky a sazby, nebo (zejména) pravopisu či obecněji jazyka, stylu, koncepce vyprávění atp. Netvrdíme, že nejsou výjimky, ale obecně je lepší si takové knihy pořizovat obezřetně, a to jsme chtěli našim článkem naznačit.

ijcro,

Napsané to máte pěkně, ale...
U některých typů původních, nepřekladových knih, vycházejících pouze jako e-knihy, některé vámi načrtnuté profese ani nejsou. Autor dodá nakladateli text i s obrázkem. Nakladatel/editor text zformátuje a vytvoří několik typů e-publikací (mob, pdf,…). Z procesu zpracování vypadne redaktor, korektor, grafik a náklady se hned sníží a e-kniha může jít do komisního prodeje na obchodní portály (alza, kosmas…). To, že její cena není zase tak nízká, jak by se na první pohled mohlo zdát, je prostě jen dáno rozpouštěním jiných nákladů nakladatele, který se díky tomu může věnovat těm "svým", oblíbeným (papírovým) knihám a věnovat jim péči včetně redaktora i korektora.
Ale třeba má někdo jinou zkušenost...