U nás je to možná (zatím) okrajové téma, ale v multikulturních společnostech celkem žhavý problém: jak zacházet s označením „negro“, nebo dokonce „nigger“ v klasických dílech americké literatury, jejichž původní překlady už zastaraly, a tak se v posledních letech překládají znovu? Nářky na politicky korektní redaktory ke mně dolehly už dřív od nizozemských překladatelů, ale na stejné téma proběhla i diskuse na loňském frankfurtském veletrhu. Moderátor, překladatel z angličtiny Ingo Herzke, za sebe předeslal, že se přiklání k zachování dobové terminologie. Tak se na to ryze teoreticky dívám i já. A trochu ve mně hrklo, když Miriam Mandelkow, německá překladatelka Jamese Baldwina, zahájila svůj proslov tím, že s ohledem na spoluobčany tmavé pleti nebude vyslovovat inkriminované slovo naplno, nýbrž se omezí na označení „N-word“. Nicméně z jejího dalšího výkladu vyplynulo, že při práci se neřídí politickou korektností, ale starým známým překladatelským hlediskem: hlas a kontext. V šedesátých letech dvacátého století se v USA označení „negro“ používalo neutrálně, označovali se tak i sami černoši (vyskytuje se nejen u Baldwina, ale třeba i v proslulém proslovu M. L. Kinga „I have a dream“). Německé slovo však podle ní není rovnocenný ekvivalent amerického výrazu, protože se jím v německém kontextu vždy označovali „ti druzí“. Navíc to slovo v průběhu šedesátých let získávalo postupně i v USA pejorativní přídech, což nakonec vedlo k označení „African American“. Podle překladatelky používá Baldwin bez zvláštního významového odstínu „negro“ i „black“. Na základě úvahy, že překlad by měl působit na čtenáře tak jako originál v době vzniku, se v novém německém překladu rozhodla v obou případech pro slovo „Schwarze“, aby tím předešla současnému citlivému vnímání německého slova „Neger“.

Stejné východisko vedlo Andrease Nohla, autora nového německého překladu Dobrodružství Huckleberryho Finna od Marka Twaina, k opačnému rozhodnutí. Kniha vzbudila už při prvním vydání rozruch pro „hrubý“ hovorový jazyk. To byl pro Nohla důvod zachovat i v němčině původní terminologii (přičemž u Twaina jde skutečně o dnes tabuizované slovo „nigger“). V ediční poznámce vysvětlil současným dětským čtenářům, jaký byl úzus v době, kdy Twain knihu psal. Šokoval originál, šokuje i nový překlad. Ano, tak by to mělo být.

Jak to vlastně vypadá v češtině? Z knihovny jsem vylovila český překlad Huckleberryho Finna z roku 1954. František Gel bez velkých cavyků používá všude slovo černoch. A musím přiznat, že když jsem si představila místo toho slovo „negr“ (celkem se v knize vyskytuje údajně více než dvěstěkrát), překladatelská zásadovost mě opustila: při čtení by mi to vadilo. Ale je vůbec „černoch“ tak neutrální označení? K tříčlenné řadě se sestupnou pejorativní hodnotou „nigger – negro – black“ (která existuje i v němčině nebo nizozemštině) máme v češtině jen dvojici „negr – černoch“. Nebo ne? Slovo černoch se přece někdy používá i ve významu „vykonavatel bezduché práce, sluha“. Snad proto se na přelomu padesátých a šedesátých let začalo i dospělým lidem tmavé pleti říkat „černoušci“. Mysleli jsme to určitě dobře…