Norská moderní klasika očima české výtvarnice
Vesaas, Tarjei: Ledový zámek

Norská moderní klasika očima české výtvarnice

Nové zpracování lyrického příběhu o přátelství kombinuje komiksová okénka, celostránkové ilustrace, bubliny a prozaické vsuvky. Výtvarné pojetí Martiny Špinkové zpřístupňuje norskou klasiku i dnešním mladším čtenářům a zachovává přitom duch původního díla.

V Severském literárním salónu předestřela spoluautorka knihy, výtvarnice Martina Špinková záměr vydání novely Ledový zámek norského moderního klasika Tarjeie Vesaase (1897–1970) takto: „Chtěli jsme text přiblížit čtenářům na pomezí dětství a dospělosti a první české, přes čtyřicet let staré vydání z roku 1975 je po výtvarné stránce dnes už víceméně nepoužitelné, proto vzniklo toto nové, částečně komiksové zpracování.“ Proč si nakladatelství Cesta domů zvolilo právě toto dílo, není těžké uhodnout. Příběh tematizuje smrt a otázku, jak se s ní vyrovnat, a přeložila ho legendární osobnost české nordistiky Helena Kadečková, jejíž odkaz právě nadace Cesta domů spravuje. Je chvályhodné, že se nakladatelství rozhodlo nechat překlad citlivě zredigovat Jarkou Vrbovou a vydat jako dvousvazkový komplet: komiksovou adaptaci s pevnou vazbou a prostý text v broži.

Vesaasova novela
Je zima. Jedenáctiletá Siss jde přes les poprvé navštívit svou stejně starou spolužačku Unn, které zemřela maminka, a tak bydlí u své tety. Unn se chce se Siss spřátelit a chystá se jí prozradit tajemství, kvůli němuž se ve škole straní ostatních a asi se nedostane do nebe, jak sama říká. Siss se ale tajemství najednou zalekne a spěšně odchází. Ráno se jí předchozí večer rozleží v hlavě a na kamarádku se velmi těší, ve škole na ni ale čeká marně. Unn se po předchozím dni cítí trapně, a tak se místo do školy vydá k zamrzlému vodopádu, připomínajícímu ledový zámek. Když se večer nevrátí domů, ostatní po ní začnou pátrat a obávají se přitom nejhoršího. Siss si to ale odmítá připustit a učiní slib, že nebude myslet na nic jiného než na Unn, čímž se odcizí svým rodičům i spolužákům.

Hlavní osu příběhu tvoří vztah dvou dívek, které na začátku knihy představují přímý protiklad – Siss je ve třídě oblíbená, ostatní děti k ní vzhlížejí a následují ji, mají ji rády, zatímco Unn je v sousedství nová, chová se plaše a trochu podivínsky. Sotva dívky stihnou navázat křehké přátelství, stane se tragédie. Vesaas mistrně vykresluje psychiku postav, které na jednu stranu působí až nadpozemsky vzdáleně, na stranu druhou jsou ale nuceny řešit reálné problémy (nejen) dospívání. Zejména v případě Unn se však čtenář dozvídá jen náznaky a velký prostor je ponechán jeho fantazii. Podobně symbolicky autor pracuje i s přírodními motivy. Nejvýraznější z nich je vedle temného lesa a zasněžené krajiny titulní ledový zámek, který pro Unn představuje úkryt před světem, svou zrádnou krásou ji láká čím dál hlouběji, zároveň ale odráží také Sissino duševní rozpoložení po ztrátě spřízněné duše a proces „roztávání“ smutku. Přírodní popisy skýtají řadu příležitostí k uplatnění lyrizované prózy až básnického jazyka, pro autora typického.

Komiksová adaptace
Martina Špinková je zkušená autorka a ilustrátorka knih pro děti, dlouhodobě kreslí i komiksové stripy, na komiksové knize ale dosud nikdy nepracovala. Když odhlédneme od toho, že Ledový zámek by bylo na místě označit spíše za polokomiks – okénka s bublinami a celostránkové ilustrace totiž střídají kratší či delší prozaické předěly –, jedná se o fascinující debut. Coby výtvarnou techniku si autorka zvolila akvarel na bavlněném papíře, čímž vznikají jemné, „rozpité“ ilustrace, které se k Vesaasově textu výborně hodí. Dojem snové zimní krajiny podtrhuje také barevné ladění, jemuž dominují odstíny zelené, modré a šedé, sem tam se ale mihnou i veselejší barvy, například Unniny blonďaté a Sissiny zrzavé vlasy. Celou paletu barev pak zrcadlí ledový zámek, v jehož komnatách se podivuhodně láme světlo.

Kromě výtvarné stránky autorka odvedla obrovský kus práce při vymýšlení struktury knihy a výběru konkrétních vět či odstavců, které do komiksu zařadí. Struktura respektuje tři hlavní oddíly novely, ty se dále dělí na kapitoly s odlišným barevným pozadím, které okamžitě navozuje atmosféru dané části a pomáhá orientovat se v příběhu. Je znát, že autorka předlohu zná skrz naskrz, podle vlastních slov ji ostatně přečetla nesčetněkrát, protože ji zcela okouzlila. Nepochybně i díky tomu se jí repliky do bublin i popisné pasáže podařilo vybrat s velkým citem. Slovem a obrazem plně respektuje autorovy náznaky a nedořečenost, a ponechává nás tak ve stejné nejistotě jako Vesaas sám. Krajina na jejích ilustracích je norská a současně neurčitá, neukotvená a nadčasová jako celý příběh. Bylo by jistě zajímavé zjistit, co by si o jejím pojetí díla, které se v Norsku těší vcelku výsadnímu postavení, mysleli tamní čtenáři.

Nové vydání Ledového zámku nesporně patří k výjimečným počinům. Česká výtvarnice zprostředkovává domácím čtenářům dílo norského klasika, a to v podobě vhodné i pro mladší čtenáře. Pokud vás (polo)komiksové zpracování neláká, můžete sáhnout po druhém svazku kompletu, jenž obsahuje pouze nekrácený text. Pořizovací cena tohoto velkorysého vydání není vpravdě zanedbatelná, k této knize se však nejspíš budete stále vracet.

Kupte si knihu:

podpoříte provoz našich stránek

Recenze

Spisovatelé:

Kniha:

Tarjei Vesaas, Martina Špinková: Ledový zámek. Přel. Helena Kadečková. Cesta domů, 2021, 264 s.

Zařazení článku:

komiks

Jazyk:

Země:

Diskuze

Vložit nový příspěvek do diskuse