Ač se průzkum Books & Consumers realizovaný agenturou NIQ zaměřil na situaci ve Velké Británii, i tak jsou jeho výsledky poutavé a částečně zobecnitelné. Ukazují, že za posledních deset let průběžně roste zájem objevovat knihy (o tom, kolik z nich respondenti nakonec přečetli, se zpráva nezmiňuje). Sledovány byly různé způsoby hledání inspirace k nákupu knižních titulů – od žebříčků bestsellerů přes sdílení videí a sledování sociálních sítí po tipy ze čtenářských skupin nebo doporučení od přátel a rodiny. Zdá se tedy, že se dnes o knihách více mluví, což v podstatě může být i jedním z důvodu atraktivity čtenářských klubů. A zjistilo se rovněž, že četba je důstojným tématem i pro neformální rozhovory vedené doma nebo mezi přáteli, ať už tedy z očí do očí, či na on-line platformách.

Liší se ovšem pozornost věnovaná jednotlivým žánrům. Na sociálních sítích a video platformách se dnes do popředí dostávají seberozvojové knihy a romance, zatímco dříve tuto pozici držely především detektivky a thrillery. Čtenářské skupiny se zase soustřeďují nejčastěji na beletrii. K závěrům výzkumu patří i obecné zjištění, že všechny sledované způsoby sdílení informací vedly v posledních letech k nárůstu zájmu o beletrii, literaturu faktu a literaturu pro děti a mládež, vzestupný trend se tudíž neomezuje pouze na jednu oblast. Průzkum sledoval i vliv sdílení informací o knižních novinkách na prodeje knih, přičemž se zaměřil na spotřebitele od 13 do 84 let a rozdělil je do několika podskupin.

Važme si čtenářské skupiny 25 až 34 let

Pro nás, kdo se poskytováním informací o knihách zabýváme dlouhodobě a pro koho je kritická reflexe četby denním chlebem, jsou cennější zjištění týkající se účasti respondentů na aktivitách souvisejících s knihami. Nejvíce kupujících v průzkumu uvedlo, že o knihách diskutují osobně: dominují zde lidé ve věku 55+, ale výraznou pozici má i skupina 25–34 let. Právě tato věková kategorie nejčastěji uvádí, že o knihách diskutuje on-line a navštěvuje čtenářské skupiny. Avšak pro věkovou skupinu 13–24 let je sledování videí o knihách důležitější než osobní diskuse. Což není žádná novinka: generace Z a Y se na svět dívá jinak, nemluvě o tom, že používá úplně jiný slovník. Hype je pro ně zkrátka video na TikToku.

Knihy jsou in

Četba jako námět hovoru má tedy úspěch, ať už je cílem jen upřímné doporučení právě dočteného titulu, nebo podpora prodeje knižní novinky, za níž se skrývá dobře koncipovaný marketing nakladatelství. Podoba sdílení poznatků o četbě je velmi rozmanitá: Instagram, TikTok, on-line diskusní fóra, fyzické i virtuální knižní kluby, řada dalších aplikací a webů, rodina, přátelé... Do nabídky se řadí také literární časopisy – ty však daný průzkum nezahrnul.

Pro literární časopisy je otázka, jak ustát širokou konkurenci dalších subjektů přinášejících informace o literatuře a knížkách, dlouhodobě velkou výzvou. Jsme ale přesvědčeni, že tradiční podoba kritické reflexe literární tvorby a knižní produkce má v té rozmanité nabídce pořád své místo. Její forma je specifická, nelze jí upřít výhody i nevýhody – jako ostatně všem výše zmíněným platformám. Záleží na tom, co čtenář nebo spotřebitel právě hledá, jestli rychlou a povrchní informaci, nebo hlubší, poučený článek postavený na jasných argumentech zasazujících konkrétní dílo do širšího kontextu. Problém v podstatě není ani tak ve formě, tedy podobě sdílení informací, nýbrž v tom, jak o obsahu, který sdílíme právě my, dát vědět do světa.

Dobrou zprávou je závěr citovaného průzkumu: ukázalo se, že rostoucí počet možností, jak získat informace o knihách, neoslabuje váhu osobního doporučení od přátel a rodiny. Výzkumníci to shrnuli jasně: „Co může být lepšího než diskutovat o dobré knize s přítelem?“ 

Jak tedy může tradiční literární kritika zůstat in? Povede se jí to zřejmě jen tehdy, když ji publikum přijme do party, bude ji považovat za člena rodiny. Abychom byli své čtenářské obci co nejblíž, budeme ji nejspíš muset vyzvat, aby nás adoptovala.