Nobelova cena za literaturu za rok 2026
Nobelova cena za literaturu za rok 2026

Nobelova cena za literaturu za rok 2026

Letošní Nobelova cena za literaturu byla udělena kanadské spisovatelce Anne Carsonové „za její odvážné a nápadité dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytváří nové formy současné literatury“.

Švédská akademie oznámila, že letošní Nobelova cena za literaturu byla udělena kanadské spisovatelce Anne Carsonové „za její odvážné a nápadité dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytváří nové formy současné literatury“. Anne Carsonová se již delší dobu objevovala mezi tipy na případné laureáty a její jméno tedy není úplným překvapením. Sama autorka, jež se o udělení ceny dozvěděla jenom malou chvíli před veřejností a jež žije na Islandu, prý ale byla překvapena i potěšena.

Anne Carsonová (nar. 1950) celou svou kariéru propojuje psaní poezie s překladatelskou činností a výukou na různých univerzitách. Její literární tvorbu charakterizuje až posedlost slovy a touha po nových významech. Sama autorka označila etymologii slov za výchozí bod celé své tvorby.

Coby klasická filoložka Carsonová ve své tvorbě hojně čerpá z tradice starořecké a latinské literatury, jíž ve svém díle propůjčuje moderní háv nebo na ni naráží. Dalším výrazným znakem autorčina básnického rukopisu je mísení žánrů. Její texty se pohybují na pomezí poezie, prózy a eseje (viz např. báseň Glass Essay o návštěvě matky), nebo dramatu.

Česky autorce dosud vyšla pouze jedna kniha. Autobiografie rudé (Autobiography of Red, 1998, česky 2025), za jejímž překladem stojí Tomáš Gabriel, je volnou lyricko-epickou adaptací starořeckého mýtu o Geryonovi – okřídleném rudém netvorovi, kterého Héraklés zabije v rámci svých bájných skutků. Carsonová vychází z torza dochované básně řeckého básníka Stésichora, ale svou verzi tohoto dávného příběhu zasadila do současného světa: v jejím podání je Geryon dospívající chlapec s fotografickým zápalem, vysoce senzitivní introvert, který se zamiluje do charismatického a citově neukotveného Hérakla. Tato moderní mytologie je tak současně filosofující básní v próze, queer milostným příběhem, bildungsromanem a tragédií o zranitelnosti a nevyrovnaných vztazích.

Další významnou publikaci Carsonové představuje Men in the Off Hours (2000), sbírka kratších básní, poetických esejí a dalších prozaických textů, včetně překladů klasických děl. Zahrnuje mimo jiné i dvě básně věnované autorčiným rodičům – Father’s Old Blue Cardigan zachycuje duševní chátrání autorčina otce, který byl postižen Alzheimerovou chorobou. V textu Appendix to Ordinary Time pak Carsonová na základě útržků z rukopisů a deníků Virginie Woolfové vytvořila epitaf své matce. Podobnou formu jako Men in the Off Hours má také „poeticko-esejisticko-operní“ sbírka Decreation (2005).

V novém tisíciletí se Carsonová kromě částečného ústupu od dlouhých básní (je zde ovšem román ve verších The Beauty of a Husband. A Fictional Essay in 29 Tangos) rovněž začala rozsáhleji věnovat překladům z řečtiny. Přeložila do angličtiny celkem deset tragédií od Aischyla, Sofokla a Euripida. Oceňovaná sbírka If Not, Winter. Fragments of Sappho představuje její překlad všech dochovaných básní řecké básnířky Sapfó. Obecně jsou překlady Carsonové vyzdvihovány pro její schopnost zkombinovat věrnost originálu a zároveň mu propůjčit moderní výraz.

Anne Carsonová se po Saulovi Bellowovi, který byl oceněn v roce 1976 a většinu života strávil v USA, a Alice Munroové (2013) stala třetí kanadskou nositelkou Nobelovy ceny za literaturu.

Chcete nám k článku něco sdělit? Máte k textu připomínku nebo zajímavý postřeh? Napište nám na redakce@iLiteratura.cz.