Martina Šímová

„Utrpení, které vzniká při absenci lásky, se opakuje a vrací napříč generacemi, a to jak z pohledu jedince, tak celých národů, až do chvíle, než dojde k nějaké formě usmíření,“ říká na adresu svého historického románu i současného válečného konfliktu na Ukrajině finská autorka Katja Kallio.

„Při psaní mě především baví hledat spojitosti mezi mnou – Finkou žijící v jedenadvacátém století – a ženami, který žily v jiných obdobích a jiných zeměpisných šířkách,“ říká autorka Mia Kankimäki, která při svém prvním pobytu v Praze uskutečněném v rámci Týdnů finské literatury mluvila nejen o vztahu k cestování, Japonsku či Africe, ale také o silných ženách a finské rovnoprávnosti.

Ambiciózní historický román z pera oceňované autorky Chimamandy Ngozi Adichieové o formování současné Nigérie je zasazen do období nigerijské občanské války v 60. letech minulého století. Drásavá historická fakta se v něm kombinují se silným příběhem a nezapomenutelnými postavami.

Nejnovější sbírka povídek slavné kanadské autorky přináší intimní vhled do tragikomické každodennosti člověka. Alice Munroová v nejlepší formě svým čtenářům předkládá neobyčejně obyčejné lidské osudy, plné strastí i radostí, rozjímání a hlubokých vzpomínek, a s obvyklou spisovatelskou zdatností ukazuje, co je to lidský úděl.

Střet přítomnosti s rozvalinami dob minulých a hluboce důvěrný vhled do nitra lidské duše v podání jednoho z nejosobitějších romanopisců současnosti. Michel Faber ve svých dvou novelách dokazuje, že i kratší prózu zvládá s přehledem a na relativně skromném prostoru dokáže svým čtenářům poskytnout dostatek podnětů k zamyšlení.

Zábavná drsná detektivka z konce 18. století i román o morální zkorumpovanosti západního světa. Román přináší moderní pohled na problematiku otroctví a zdůrazňuje, že se zdaleka neomezovalo na oblast Severní Ameriky. Laura Shepherd-Robinsonová zavádí čtenáře do městečka Deptford, významného centra britského obchodu s otroky, kde je jednoho dne objevena mrtvola umučeného abolicionisty.

Eseje Chimamandy Ngozi Adichieové si kladou za cíl najít definici feminismu hodnou 21. století, která by z něj nedělala strašáka. Spočívá v tom, že by si měl k této problematice každý najít vlastní cestu. Autorka nevnucuje ani neútočí: jednoduše nabízí svůj názor a především osobní zkušenost.

Román Podzemní železnice Colsona Whiteheada sleduje cestu patnáctileté otrokyně Cory za svobodou. Bez servítků popisuje život na americkém Jihu v 19. století a nevyhýbá se ani líčení vztahů mezi otroky na plantáži nebo situace osvobozených otroků, které rovněž čekaly různé formy útlaku. Román loni obdržel Pulitzerovu cenu.

Han Kang dokáže udělat básnický zážitek i z popisu tlející mrtvoly. I z toho důvodu není její kniha o krvavě potlačeném povstání ve městě Kwangdžu typický historický román – v prvé řadě jde o zevrubnou a nepříliš lichotivou analýzou lidské povahy, v níž vystupují protagonisté živí i mrtví a hrdinou je i samotná země, krajina představující jakési kolektivní vědomí.

Ocitáme se v rurální společnosti zamořené radioaktivitou a zmítané náboženským fanatismem, která se z technologických a civilizačních výšin propadla téměř na středověkou úroveň. Ve společnosti, která ze svého středu vytěsňuje všechno „nenormální“, desetiletý David zjišťuje, že dokáže telepaticky komunikovat s dalšími dětmi.

Temný příběh z arktických vod nabízí moderní londonovské dobrodružství plné zločinu, krve a násilí. Prvky dobrodružného románu z života na velrybářské lodi doplňuje detektivní rovina, v níž se pátrá po tajemném vrahovi. Nad tím vším znějí ozvěny Melvillova Moby Dicka a Srdce temnoty Josepha Conrada.

Tragikomická satira z Ruska blízké budoucnosti by v mnohém připomínala orwellovskou dystopii, kdyby nezobrazovala tvrdou realitu, byť možná lehce nadsazenou. Kromě Vladimíra P. se soustřeďuje i na jeho ošetřovatele, „svatého“ Nikolaje Šeremetěva, kter‎‎ý je ryzím poctivcem a funguje jako Putinův protipól.

Kdyby byl autor Zaprodance běloch, čtenářská veřejnost by ho stáhla z kůže. Ve svém satirickém románu na téma rasismus ve Spojených státech se strefuje do všemožných stereotypů a vrchovatou měrou přitom střílí i do vlastních řad. Beattyho Zaprodanec je vítězem loňské Man Booker Prize.

Ve svém románu Usáma nastoluje Tidhar Lavie alternativní realitu, ve které nikdy nedošlo k 11. září a válka proti terorismu se nerozběhla. I přesto zde figuruje jistý Usáma bin Ládin a svět po 11. září je autorovo hlavní téma. V roce 2012 získalo dílo ocenění World Fantasy Award, avšak o typickou sci-fi či fantasy se rozhodně nejedná.

Jak by to vypadalo, kdyby se Hitler nedostal k moci a odstěhoval se do Londýna? Převážně anglicky píšící Izraelec Lavie Tidhar neotřele propojuje přistěhovalecký román s tématem druhé světové války, to vše v efektním hávu noirové brakové literatury, v němž však zůstává prostor pro hlubší zamyšlení nad společenskými a historickými otázkami.

V románu Amerikána nacházíme dva zcela odlišné příklady, jak může vypadat osud imigranta. Ifemelu odjíždí do Filadelfie studovat vysokou školu, zatímco její bývalý přítel Obinze se ocitá jako nelegální imigrant v Londýně. Román zároveň přesahuje klasické líčení dojmů a nesnází čerstvě přišedšího do nové země a přináší i brilantní analýzu současného vnímání rasy a „černošství“.

V románu Han Kang se vegetariánství stává metaforou hrdinčiny vzpoury proti konvencím jihokorejské společnosti, která je dosud silně patriarchální. Oproti Západu tedy toto téma v tamní literatuře zatím není detailněji zpracováno. Román představuje svébytnou ukázku poetiky Dálného východu, autorčin uměřený styl přirozeně přechází mezi snovými pasážemi a až hororovými scénami.

Novela Srdce temnoty vyšla už v roce 1899, ale zájem o nejznámější dílo Poláka, který se vypracoval na jednoho z vrcholných mistrů anglického jazyka, spíše stoupá, než aby upadal. Cesta anglického námořníka do nitra Černého kontinentu totiž obnáší i další typy temnot a dalece přesahuje rámec dobrodružného románu.

Autobiografický román Dorothy Allisonové líčí drsné dospívání „Kosti“ Boatwrightové v nejspodnější bělošské vrstvě jižanské společnosti v Americe 50. let minulého století. V knize navazující na to nejlepší z jižanské literatury zaznívá silný feministický podtón a kritika tehdejšího třídního systému.

Ameriku, v níž na člověka čekají úspěch a bohatství, ve strhující Přípravě na příští život nenajdete. Namísto toho se seznámíte s mnohonárodnostním dnem newyorského potravního řetězce a nevšední milostnou dvojicí: ujgurskou nelegální imigrantkou a veteránem z Iráku, trpícím posttraumatickou stresovou poruchou.

Autor grandiózních postmoderních eposů David Mitchell přichází s útlým hororovým románem, v jehož centru stojí tajuplný dům. I v Domu za zdí však čtenář nalezne typické mitchellovské ingredience: propletenou mozaiku příběhů, několik časových rovin a exotická dějiště.

Jakkoli to zní nepravděpodobně, románový debut Affinity Konarové představuje neotřelé prozaické zpracování tématu holocaustu. Vypráví o dvojčatech Perle a Staše, která se v Osvětimi dostanou do rukou neblaze proslulému doktorovi Josefu Mengelemu. Navzdory úzké provázanosti jsou dívky každá úplně jiná, a to i v úloze vypravěčky, kterou střídavě zastávají. Román je dále výjimečný tím, že realitu koncentračního tábora zprostředkovává skrze nečekaně krásný snový jazyk.

Marilynne Robinsonová patří k nemnoha současným autorům, pro které hrají víra a náboženství zásadní roli. Ve svém nejnovějším díle Lila dokazuje, že „poutavý román o teologických otázkách“ není žádný protimluv.