Nejnovější román Michaela Cunninghama s názvem Sněhová královna je brilantní výpověď o úskalích tvůrčí činnosti a pomíjivosti lidského života, která jde ruku v ruce s neutuchajícími ambicemi prožít nebo dokázat něco výjimečného.
MC
Michael Cunningham
Když uznávaná recenzentka amerického deníku The New York Times Michiko Kakutani dostala na jaře 1995 do rukou třetí román prozaika Michaela Cunninghama Tělo a krev, nemohla tušit, že tentýž autor, jehož kvality byly dle jejího vyjádření více než sporné, se o necelé tři roky později stane jednou z nejuznávanějších literárních celebrit a náklady všech jeho románů půjdou do statisíců.
Minervina sova vylétá za soumraku… Slavná Hegelova věta z úvodu do Filozofie práva o osudovém zpožďování filozofie či moudrosti, které přicházejí vždy po činu, až ve chvíli, kdy je takříkajíc po všem a nic se nedá změnit, anebo v době, která se dekadentně hroutí do sebe, by se směle dala vetknout do záhlaví posledního románu Michaela Cunninghama Za soumraku.
Omyl se chystá na delší návštěvu. „Zlobíš se kvůli Mílovi?“ zeptá se Rebecca. „Samozřejmě že ne,“ odpoví Peter.
Americký spisovatel, nositel Pulitzerovy ceny za slavný román Hodiny, Michael Cunningham, přijel na počátku listopadu do Prahy, aby seznámil české čtenáře se svou novou knihou By Nightfall. Vystoupil v Americkém kulturním centru i v divadle Viola.
Ve svém novém románu se Cunningham vrátil zpět k tradičnímu příběhu, v němž figuruje jediný, anonymní vypravěč. I tady jsme stejně jako ve Vzorových dnech v New Yorku, tentokrát ovšem v současnosti.
Románem Specimen Days se Michael Cunningham zařadil po bok současným autorům vyjadřujícím se k ožehavým problémům počátku 21. století.
Než se americký spisovatel Michael Cunningham (1952) proslavil svým mistrovským čtvrtým románem Hodiny (The Hours) z roku 1998 (č. 2002), výrazně na sebe upozornil již v roce 1990 vydáním svého druhého románu Domov na konci světa (A Home at the End of the World).
Celých sedm let od vydání Hodin veřejnost čekala, než Cunningham dokončí Specimen Days (Příkladné dny), v němž zpracuje odkaz Walta Whitmana.
Americký prozaik Michael Cunningham se proslavil svou poctou Virginii Woolfové v podobě románu Hodiny, za nějž získal mnoho literárních cen a který byl s nemenším úspěchem zfilmován. Uznání si však získal už svým předchozím dílem Domov na konci světa.
Román Domov na konci světa začíná jako typický příběh dospívání, iniciace do světa zkušenosti – dvou naprosto rozdílných hochů, kteří jsou spojeni nejen poutem takřka bratrským, ale i milostným.
Dosud největší úspěch autorovi přinesl román Hodiny (The Hours), který se na americkém trhu objevil v listopadu 1998. V roce 2005 vyšel překlad Cunninghamova románu Domov na konci světa.
Titul Hodiny byl pracovním názvem pro jedno z nejslavnějších děl Virginie Woolfové, kterému se nakonec dostalo pojmenování mnohem obyčejnějšího: Paní Dallowayová. Popisuje se v něm jeden den v životě Clarissy Dallowayové, který obyčejně začíná a neobyčejně končí. Autor Hodin si ale nevypůjčil od Woolfové jenom název.
Detailně popsanou sebevraždou nervově labilní autorky začíná i neobyčejně zajímavý román Michaela Cunninghama, který ve skvostném překladu Miroslava Jindry a s vyčerpávajícím doslovem Hany Ulmanové teď vychází i česky.
Co tedy vlastně „provedl“ Michael Cunningham s nesmrtelným odkazem Virginie Woolfové?
