Autor se rozhodně nesnaží o chladnou objektivitu – pokud něco takového v hojně diskutované otázce pojídání zvířat existuje. Naopak: v zájmu věci, kterou pokládá za morálně správnou, do boje zapojuje své nemalé verbální umění. Jeho naléhavost, senzuální konkrétnost a osobní nasazení by někdo možná označil až za lehkou formu citového vydírání.

Jak je zřejmé z prvních vět jeho českého vydání v překladu Richarda Podaného (BB/art 2005), nejde v žádném případě jen o další z románů americké masové literární produkce. Už na první pohled se Naprosto osvětleno od ostatních děl liší, ať již neuvěřitelně svěží a vtipnou jazykovou stránkou, či prostě a jednoduše osobou autora Jonathana Safrana Foera.

Když se to stalo, byla jsem v pokoji pro hosty. Dívala jsem se na televizi a pletla jsem ti bílou šálu. V televizi běžely zprávy. Čas ubíhal jak ruka mávající z vlaku, v němž jsem chtěla být...