Podivínsko
Benni, Stefano: Podivínsko

Podivínsko

Na ostrově Podivínsku je jediný domorodec, Osvald. Jednotkou prostorové míry je proto osvald. Osvald je vysoký jeden osvald, strom je vysoký tři osvaldy, moře je hluboké přibližně deset osvaldů. A tak je tomu i se vším ostatním...

OSVALD
Na ostrově Podivínsku je jediný domorodec, Osvald. Jednotkou prostorové míry je proto osvald. Osvald je vysoký jeden osvald, strom je vysoký tři osvaldy, moře je hluboké přibližně deset osvaldů. A tak je tomu i se vším ostatním:
Váha: “Chytil jsem rybu, která měla nejmíň dva osvaldy!”
Teplota: “Včera bylo nejmíň dvacet osvaldů ve stínu.”
Rychlost: “Nejrychlejší zvíře z celého Podivínska je létající prase, které může dosáhnout rychlosti šedesáti osvaldů za hodinu.”
Jelikož na ostrově nejsou žádné jiné osoby, používá se “osvald” i jako označení pro “lidi”: (Panečku, to bylo dnes ráno na pláži nějakého osvalda!).
Další ukázky z podivínského jazyka:
osvald = přítel
nesvald = nepřítel
kdosvald = podezřelé individuum.
Později se o Osvaldovi dozvíme ještě mnohé jiné věci.

 

ŠPEHOUŠ
Špehus paparazzus

Špehouše není vidět, ale je zde. Číhá za křovím, stromy, či knihou, kterou čtete; naslouchá a dívá se. Dívá se, a pak to zlomyslně poví dalšímu špehoušovi, ten to zas poví jinému špehoušovi, a tak pořád dále v tom řetězci špehoušského klepu. Fotí krávy, jak si sundávají podprsenku, špehuje racčí zásnuby na pláži, dívá se do ledniček, otvírá poštu, hrabe se v odpadcích, nakukuje klíčovou dírkou, posílá anonymní dopisy, zavolá a zavěsí, píše po zdech: “slon je paroháč”.
Všimnete-li si, že vás nějaký špehouš špehuje a chcete-li ho uvést do rozpaků, zeptejte se ho na něco osobního; nebude si vědět rady s odpovědí. Je tak zaneprázdněný špehováním druhých, že o vlastním životě vám nedokáže říct nic.

 

LÉTAJÍCÍ PRASÁTKO
Prasátkus ponožkus

Uslyšíte-li v podivínském vzduchu silné bzučení, není to čmelák, ale létající prasátko. Vypasené jako pokladnička, růžovoučké a tlusťoučké, je vybavené dvěma kolibřími křidélky a při létání si počíná překvapivě obratně.
Toto sympatické zvíře, zrovna jako včely a čmeláci, zbožňuje vůně. Ale poněvadž je prasátko, nevyhledává květy, nýbrž ponožky, jejichž poněkud zaleželý pach bláznivě miluje.
Případy, kdy Kunbertus při sbírání suchých ponožek z prádlové šňůry objevil v některé z nich zachycené zamotané prasátko, nebývaly žádnou výjimkou. (Prasátka dělají rovněž med, takzvaný ponožkový, který má lahodnou chuť plísňového sýra.)

 

OSVALDOVY KOKTEJLY
Aby za teplých podivínských dní zahnal Osvald žízeň, vymyslel si nejrůznější nápoje s alkoholem i bez. Kunbertovi se podařilo získat od Osvalda tyto recepty:
BANANA BOAT (výživný koktejl): 10 litrů sladké vody; čtyřicet vyzrálých, oloupaných banánů; litr čistého alkoholu; jedna teniska. Necháme vše vylouhovat přes noc a pijeme s velkým množstvím ledu.
ANANAS FANTASY (zahání žízeň): 1/4 ananasové šťávy;1/4 ananasové šťávy; 2/4 ananasové šťávy; jedna ananasová slupka a několik kapek ananasové šťávy. Přizdobíme ananasovými listy a podáváme začerstva v rozpůleném ananasu.
ZTROSKOTÁNÍ (nápoj, získaný z pozůstatků ztoskotaných lodí, vyvržených mořem u břehů Podivínska): 1/4 rumu ročník 1856 ze zásob dvoustěžňové plachetnice “Bonito”; 1/4 kořalky ze zásob barové skříňky piráta Morgana; 1/4 trpkého pomerančového nápoje “chinotto” ročník 1786 ze zásob piráta Jeana Narvala Badoita řečeného abstinent; 1/4 flakónku parfému “Fialka ze San Rema” z kabelky dcery Černého korzára. Vlijeme vše do láhve, protřepeme, uzavřeme a hodíme do moře.
TIRAMISU neboli OsvAldův Šleh (životodárný budič): 1/3 180% banánového rumu; 1/3 tekuté lávy ze sopky Hruškoděd; 1/3 šťávy z obří feferonky. Přidáme dva lístky koky, podle chuti poprášíme tabákem a opepříme. (Vypijeme, zapálíme si dýmku a vyrazíme rychlostí dvě stě kilometrů za hodinu, až nám budou šlehat ze zadku plameny).
MOŘE A ZEMĚ neboli You and me (koktejl, který si Osvald vymyslel, aby jej mohl nabídnout své snoubence, siréně Marii Delfínce): 1/2 slané mořské vody; 1/4 čerstvého sépiového inkoustu; 1/4 vodky. Přizdobíme větvičkou korálu.
SUCHÉ MARTINI (Dry Martini): 2 kila písku; 1 zátka od Martini. (Osvaldova poznámka: sušší už nelze).

 

PÉRÁK
Maxipérus meteoropaticus

Zvíře s dlouhatánským krkem (až 50 osvaldů !), obývající útesy Hlemýžďova mysu. Poněvadž žije prakticky s hlavou v oblacích, je velmi meteoropatický, čili citlivý na veškeré změny počasí. Chtějí-li tedy na ostrově vědět, jak bude, zkoumají chování péráků. V této souvislosti vznikla celá řada přísloví. Například:

Dež se Pérák ocoloje
ož to kolem probleskoje.
(Když se pérák tváří hezky, ženou se sem hromy blesky.)
Pérák prstem v nose šťórá
v mrako se ož dělá ďóra.
(Když se pérák dloube v nose, vyjasní se záhy zase.)
Pérák klobók nasazoje
ať je hezke nebo chčije.
(Když má klobouk na hlavě, krásně je či ošklivě.)
Čibi bogo Pérák
jistě bode slévák.
(Pérák pláče – průtrž mračen.)
Pérák piše pohlede
z lita nám nic nezbode.
(Pérák pohlednice píše, k podzimu jsme o krok blíže.) Toto přísloví vzniklo na základě skutečnosti, že se péráci vždy na podzim stěhují a upozorňují tudíž svoji původní rodinu, že už jsou na cestě.
Bez televize v baráko
neřiké nigdá péráko.
(Neříkej pérák, dokud nemáš televizi.) Rčení, které znamená víceméně toto: klidně si hádej počasí podle péráků, ale uděláš přeci jen líp, když se na předpověď podíváš v televizi.

 

KOČKOPOUŠEK
Cocočíčus technicoloris

Velmi půvabné zvíře, hýřící oslnivými barvami; připomíná tak trochu papouška a trochu kočku. Je velmi společenský a je možno ho mít doma na bidélku (ale bez řetězu !). Na rozdíl od papouška, který mechanicky opakuje, co slyší, říká si kočkopoušek (poněvadž je i kočkou, a tudíž zvířetem volným a nezávislým), co se mu zamane. Ukázka konverzace mezi Maramitem – kočkopouškem, kterého měl Kunbertus tři roky u sebe doma, a profesorem:
Kunbertus: Dobré jitro, Maramito.
Maramito: Maramito právě odešel.
Kunbertus: Náš malý Maramito si spapá pražené dýňové semínko.
Maramito: Semínko si spapejte sám.
Kunbertus: Náš malý Maramito, náš fešáček.
Maramito: Maramitovi je padesát a pelichá.
Kunbertus: Maramito chce vodičku.
Maramito: Maramito by radši pivisko.
Kunbertus: Ko kokó ko kokó ko Maramito kokó.
Maramito: Prosím?
Kunbertus: Kokó kokó, Maramitovi se dnes daří.
Maramito: Maramitovi se moc nedaří s pánem, který pořád mluví jako hlupák.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Ukázka

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Jana Sovová, Periplum, Olomouc, 2004, 120 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

Lucia J,

Zdravím Vás p. Sovová,
som čerstvá absolventka prekladateľstva a tlmočníctva na Filologickej fakulte UMB, špecializácia nemecký a taliansky jazyk a knihu od Stefana Benniho Stranalandia sme čítavali na jazykových cvičeniach z taliančiny na fakulte. Je to fantastická kniha a teraz sa dostávam aj k Vášmu prekladu a veľmi sa naň teším.
Prajem Vám všetko dobré,
s pozdravom Mgr. Lucia J., ZH

Juan Manuel Grijalvo,

http://www.grijalvo.com

Tomas Matras,

Jano, gratuluji - excelentni jako vzdy!!! Takhle jsem se dlouho nepobavil. Ten preklad musel stat za to! Jen tak dal, drzim Ti palce na dalsi preklady.