Tu spočinul na Jiftáchovi duch Hospodinův a on táhl Gileádem a Manasesem do Mispy gileádské a z Mispy gileádské proti Amónovcům. Jiftách složil Hospodinu slib: „Vydáš-li mi Amónovce opravdu do rukou, ten, kdo mi vyjde naproti z vrat mého domu, až se budu vracet v pokoji od Amónovců, bude patřit Hospodinu a toho obětuji v zápalnou oběť.“ Nato táhl Jiftách do boje proti Amónovcům a Hospodin mu je vydal do rukou (Soudců 11,29–32).

Když přicházel Jiftách z Mispy ke svému domu, hle, přichází mu naproti s bubínky a tancem jeho dcera (Soudců 11,34).

Naomi Ragen, spisovatelka a publicistka, jejíž knihy byly přeloženy do řady jazyků, svým čtenářům otevírá dveře do mnohým neznámého světa ortodoxních židovských žen a osvětluje jejich životní situaci poukazem na konkrétní problém – a už jde o podezření z nevěry (Sotah/A Woman Under Suspition), znásilnění (Akedat Tamar/The Sacrifice Of Tamar), snahu být někým jiným, než jsou (Ešet jom šabat/The Saturday Wife), hledání vlastnich kořenů (Be-jado afkid ruchi/The Ghost Of Hannah Mendez), podporu blízkých a únik z nesnesitelné situace (Ha-šír ha-ašírí/The Tenth Song) či touhu splnit si sny a jít vlastní cestou bez ohledu na těžkosti (Kmiha le-Eden/Yearning For Eden). Výjimkou není ani román Bat Jiftach (Jephte's Daughter).

Když se řekne „Jiftáchova dcera“, znalci Bible si jistě okamžitě vybaví příběh o Jiftáchovi z knihy Soudců, který jako čestný muž musel splnit svůj slib Hospodinu a obětovat mu coby zápalnou oběť toho člena rodiny, který mu první vyjde naproti při návratu z úspěšného boje. Tím byla právě jeho milovaná dcera. Prvotina izraelsko-americké autorky Naomi Ragen však své čtenáře zavádí do Los Angeles, Jeruzaléma a Londýna devadesátých let dvacátého století. Hlavní hrdinkou příběhu je Batsheva Ha-Levi, dcera bohatého chasidského obchodníka z Los Angeles.

Zdá se, že krásnou a talentovanou Batshevu čeká zářná budoucnost úspěšné umělecké fotografky. Nebrání se však ani manželství a rodičovství v rámci ortodoxní židovské komunity, v níž byla vychována. Nicméně Batsheviny plány na dlouhou dobu rozmetá v prach den, kdy do Spojených států dorazí její nastávající manžel, student ješivy a budoucí reb (uctivé oslovení učitele) Jicchak Harshen z Jeruzaléma. Inteligentní a vzdělané Batshevě se hned od počátku příliš nezamlouvá ani Jicchak, ani jeho duševní obzory, zúžené na svět ješivy v ultraortodoxní jeruzalémské čtvrti. Podobně smýšlí i Batshevina matka Fruma, ale obě se nechají přesvědčit, ze Jichcak je ten pravý.

Po svatbě se mladý pár usadí v Jeruzalémě. Batsheva plánuje realizovat své sny, ale naráží na tuhý odpor manžela i jeho rodiny, který postupně přeroste až ve fyzické násilí. Batsheva se chce rozvést, jenže ve chvíli, kdy své přání oznámí rodičům, její otec Abraham Ha-Levi je postižen srdeční slabostí. V nemocnici Batshevě oznámí, že rozvod není možný, a odhalí jí své tajemství. Abraham Ha-Levi byl synem známého polského rabína a učence Jerachmiela Ha-Leviho. Sám měl veškeré předpoklady pokračovat v otcových šlépějích a stát se též rabínem a talmudickým učencem. Druhá světová válka však zmařila mnohem víc než jeho životní sny a touhy. Celou jeho rodinu smetlo nacistické šílenství a pouze mladému Abrahamovi se podařilo uniknout do Ameriky. Těsně před tím, než se navždy rozloučil se svou matkou, jí dal slib, že bude pokračovat v rodinné tradici, a pokud se sám nestane rabínem, udělá vše pro to, aby v této tradici pokračoval jeho potomek.

Abraham Ha-Levi možnost stát se rabínem neměl, ale zdálo se, že jeho syn Jerachmiel je na dobré cestě. Nadaný chlapec se však již v dětském věku stal obětí nehody. Štafetu tudíž převzala Batsheva – a protože je žena, nemůže pokračovat v rodinné tradici sama a splnit slib, který Abraham Ha-Levi dal své matce, a proto je její povinností přivést na svět syna, jenž bude jednou kráčet ve stopách předků. Nešťastná Batsheva přijme fakt, že ji otec, podobně jako gileádský Jiftách, obětoval, a že z manželství s mužem, s nímž nemá nic společného a jehož násilnické sklony se stupňují, pro ni není cesta ven.

Jedinou světlou stránkou neutěšeného svazku je narození syna Akivy, čímž mladá žena splní svou povinnost dát rodině pokračovatele řady rabínů z rodu Ha-Levi. Batshevinu ochotu vyhovět otci a pomoci mu splnit daný slib ukončí den, kdy Akiva oslaví třetí narozeniny a je slavnostně přijat do stejné ješivy, kde studoval i Jicchak. Batsheva si velmi dobře pamatuje varování své jeruzalémské přítelkyně Gitty: v ješivě, kam se Jicchak rozhodl poslat malého Akivu, dosud vládne středověký dril, který Jicchaka zformoval v netolerantního a násilnického člověka.

Jiftách gileádský a Abraham Ha-Levi s odstupem několika tisíc let obětovali dcery svým slibům. Jiftáchova dcera i Batsheva, dcera Abrahamova, byly ochotné obětovat oněm slibům své štěstí i život. Ale Batsheva v žádném případě nehodlá obětovat svého syna a rozhodne se pro radikální řešení.

Příběh Batshevy Ha-Levi je nepochybně unikátní sondou do světa ultraortodoxniho judaismu, kde jsou soukromým přáním a životním touhám jednotlivce dosud nadřazovány hodnoty jako pověst rodiny, odvěký úkol ženy založit rodinu a vychovat děti, ale i absolutní neměnnost stoletých tradic. Zároveň poukazuje na morální dilemata, kterým jsou nuceni čelit hlavní protagonisté, a nutí čtenáře položit si tyto a další otázky: Měl Abraham Ha-Levi dávat slib, o kterém si nebyl jistý, zda ho bude schopen dodržet? Měl právo udělat ze své dcery pouhý nástroj k dodržení onoho slibu? A když zoufalá Batsheva prosila o pomoc, čí slyšel hlas? Své dcery, nebo své matky?

Jednání Batshevy Ha-Levi-Harshen je prvotřídní ukázkou ženské síly a odvahy. Podobně jako Debora Luriová z knihy Acts of Faith od Ericha Segala prokázala vzácnou odvahu tím, že se nakonec vzepřela obětovat Akivu stínům minulosti a rozhodla se začít nový život daleko od strnulého světa ultraortodoxie. Svým jednáním se nesporně stává vzorem a inspiraci pro jiné ženy uvězněné v podobné životní situaci.