De profundis clamavi
Čavić, Jadranka: Vybrané sny a jiné povídky

De profundis clamavi

Sny, realita, fantazie i jiná skutečnost jsou náplní krátkých povídek Jadranky Čavić, srbské autorky žijící v Praze, které vyšly v dvojjazyčném vydání.

Otec i matka se jednoho dne trochu vášnivěji políbili a počali v postýlce, do které vletěla kometa. To světlonosné klubko se přerodilo do světlookého chlapečka, který téhož dne započne svůj dlouhotrvající růst na šňůře bolu. Za ten pak budou jeho rodiče, kvůli vzájemné nelásce, často tahat a vnášet stesk do jeho dětství a neklid do jeho vnímání světa.

Vše trvalo velmi dlouho, jakoby navždy, tak, jak to není třeba, ale bylo to třeba! Pořádek je přísně dodržován, podporován matčiným chladným a tupým mlčením a otcovou nemohoucností a běsem. Vše mělo svůj pár, kromě chlapečka.

Jako dítě musel plakat a pak, když promluvil, musel prosit. Vše ostatní bylo, alespoň tehdy, nemyslitelné. Nemohl přestat, tak zůstal jediným důkazem krátké a nesnesitelné manželské blízkosti rodičů.

Chlapec se vlichocoval rodičům, aby ze sebe smyl křivdu. Jedl všechno, co neměl rád a cítil jen to, co se v domě manželů smělo. Zalíbily se mu, nakonec, i ty bublinky z mýdla… Ale, myslel dvojitě, pro sebe a nahlas, což mělo dva zcela odlišné výsledky, dva domy, dvě zahrady i dva plodonosné stromy. Jednou, ale jen jednou, ten vnitřní strom, který se obvykle hlavně díval na slunce nebo kreslil, pustil větev chlapcovým uchem a ten uprostřed nedělního oběda vyzvracel tuto výzvu na bílý ubrus. Rodiče ovládl odpor a zděšení. Sklenice na stole se rozbila napadrť. Rodiče se společně snažili urychleně ukrýt stopy této události, ale ona se vepsala do vzduchu, aby se od té doby každodenně usazovala v domácím prachu a pak na všem v domě. Porušil se sterilní klid rodiny a chlapec pak jako trest utíral během mnoha následujících let jednou týdně prach a byl pokárán v případě, že po odvedené práci zůstala na matčině ukazováčku šedá stopa.

Událost už si dál žila vlastním životem a v tichosti tloustla. Nicméně nejsilněji působila právě tehdy, když rodiče chtěli přesný opak. Když se snažili vymanit z jejího sevření, představovali ji jako již uzavřené téma a, považte, chlapcovu chybu, tak nabízeli jídlo za tím stejným stolem přátelům a příbuzným, stejně jako těm, které měl spolknout jejich domácí pořádek.

Ale – byla to houževnatá událost!

 

Ukázka

Spisovatel:

Kniha:

Jadranka Čavić: Vybrané sny a jiné povídky. Odbrana snova i druge priče. Přel. Jaroslav Otčenášek, Nová tiskárna Pelhřimov, Pelhřimov, 2018, 138 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuze

Vložit nový příspěvek do diskuse