O židovském obrození
Toledo, Camille de; Pavlenko, Alexander: Herzl

O židovském obrození

Komiksový román Herzl je pokusem dramaticky vylíčit počátky sionistického hnutí koncem devatenáctého století. Sugestivní vyprávění ale bohužel míří do ztracena.

Osudy židovského národa v minulých dvou stoletích patří k významným tematickým zdrojům literatury i filmu a od vydání přelomového Mause také komiksu. Francouzský spisovatel a esejista Camille de Toledo (nar. 1976) se ve svém prvním komiksu vrátil k situaci židovských komunit v devatenáctém století a především k osudům vizionáře Teodora Herzla (1860–1904), který jako jeden z prvních přišel s myšlenkou židovského národního státu. Právě ten mohl podle jeho názoru vyřešit tíživou situaci evropských Židů pronásledovaných opakovanými antisemitskými výpady v západní a krutými pogromy ve východní Evropě. Herzl své myšlenky zformuloval v roce 1896 v knižní eseji Židovský stát a stál u založení prvních sionistických organizací a kongresů. Svou vizi židovského státu (nejlépe v Palestině) se snažil prosadit i diplomaticky, vyjednáváním s tehdejšími mocnostmi, především s Velkou Británií, Ruskem a Tureckem, přičemž byl ochoten přistoupit na případné kompromisy (například že by onen stát zprvu vznikl na území východní Afriky). Zemřel v roce 1904 v pouhých 44 letech, aniž by se dočkal nějakého významnějšího úspěchu, dnes je však považován za duchovního otce izraelského státu.

Camille de Toledo se při líčení jeho osudů rozhodl nespoléhat jen na dokumentaristický přístup, ale pokouší se fabulovat. Příběh nechává s odstupem třiceti let vyprávět londýnského ateliérového fotografa Ilju Brodského, fiktivní postavu, která si prošla peklem pogromu na západě ruské carské říše a absolvovala strastiplnou cestu přes Vídeň do Londýna. Jako malý chlapec Ilja nemluví, přičemž on ani jeho starší sestra – jediná členka rodiny, která mu zůstala – neví proč. Poprvé promluví až ve vlaku do Londýna, když se jeho sestra učí anglicky. Pak už se rozmluví, ale prvek nalezené řeči v jeho dalším osudu nehraje žádnou výraznější roli. Zato se usilovně zabývá existenciálními otázkami, trápí ho, že matka zemřela při jeho porodu, že jej dospělá sestra nechala v Londýně (již také dospělého) a odjela za lepší šancí do Ameriky. Trápí se tím, že jí neodepisoval na dopisy, trápí se osudem židovského národa, zejména těch nejchudších na východě Evropy, pro které by Herzlovy vize představovaly největší záchranu. A trápí se i osudem Herzla samotného – jak jej dlouho nechápali židovští boháči ani západoevropská střední třída, jak se židovské hnutí hned na prvních kongresech štěpilo a škorpilo a jak Herzl zanedbával vlastní rodinu.

Podobně je i Herzl vylíčený jako věčně utrápený člověk: začíná to jen zdánlivě veselým studentským životem, kdy – podle scenáristy – mladík ze zámožné vídeňské rodiny hýřením hlavně zakrývá smutek v duši, pokračuje bolestným a neurotickým promýšlením ideje židovského státu za působení v Paříži a vrcholí vyčerpávajícím diplomatickým snažením, při němž Herzl přepíná své síly a nakonec i na následky vyčerpání předčasně umírá. Na euforii, či alespoň radost v tomto komiksu není místo, vše se děje v nejistotě, obavách a výčitkách, kterými se hrdinové příběhu sužují i sami i v případě, že poblíž není žádný vnější kritik.

Pochmurnou atmosféru posiluje kresba Alexandra Pavlenka. Je černobílá, respektive černožlutá, čímž kreslíř jistě odkazuje k barvě židovské hvězdy. Žlutá barva nicméně nabízí odstíny, s nimiž Pavlenko docela dobře pracuje, stejně jako se stínováním a šrafováním. Jemnější linky střídá s robustnějšími, okna občas řadí trochu atypicky a je nutné je číst ne lineárně, ale po směru hodinových ručiček. Většina vyprávění je bohužel dosti nekomiksová: vlastně tu teče text, který je ilustrován obrázky, promluvové bubliny jsou ve výrazné menšině. A k tomu de Toledo občas neváhá zaplnit téměř celou stránku textem. Je pravda, že u životopisných komiksů takový přístup není nijak výjimečný a pomáhá zrychlit děj, aniž by musel vynechávat, ale u Herzla se to děje až příliš často.

Především však čtenář marně pátrá, jaký smysl má onen fiktivní příběh, který osudy Teodora Herzla rámuje a z odstupu komentuje. Pokud má být jeho poselstvím poukázání na bezvýchodnou situaci Židů v Evropě v devatenáctém a první polovině dvacátého století, tak snad, nicméně zrovna meziválečné období, v němž se odehrává přítomná část děje, bylo pro Židy spíše tím příznivějším; než se dostal k moci Hitler. De Toledo přitom nevyužívá situace a obrazy, jak by se na komiks slušelo, ale hlavně úvahy a reflexe. Bohužel je znát, že jde o jeho první komiksový scénář a že je původní profesí spisovatel.

Osudy Teodora Herzla zachycené v komiksovém románu nejsou nezajímavé a občas v nich probleskne zajímavý paradox (Herzl třeba miloval opery Richarda Wagnera, které si později přivlastňovala nacistická propaganda). Ale jejich zpracování je těžkopádné a místy vyloženě bolestínské.

 

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Camille de Toledo, Alexander Pavlenko: Herzl. Evropský příběh. Přel. Richard Podaný, Argo, Praha, 2020, 352 s.

Zařazení článku:

komiks

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

60%

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse