Série nekonformních detektivek, které spojuje postava soukromého detektiva Jacksona Brodieho, byla v první dekádě tohoto století nečekanou odbočkou uznávané autorky „vážnější“ literatury Kate Atkinsonové – když se totiž později vrátila k náročnějším textům, sklidila za ně hned dvě ceny Costa Awards: za experimentálnější (Život za životem, 2013) i tradičnější (Bůh v troskách, 2015) historické romány z bouřlivého dvacátého století. Ukazuje se však, že Jackson Brodie a kriminální žánr autorku neomrzel, ba naopak – jednak se k němu po zmíněných výletech do první poloviny dvacátého století vrátila krimi románem Big Sky (2019), jednak jí má letos v září vyjít další detektivka.

České překlady jejích detektivek vycházejí dost opožděně, letos došlo teprve na třetí knihu série nazvanou Kdy už přijdou dobré zprávy? z roku 2008. Autorka v ní opět výrazně klame tělem, možná ještě více než v předchozím thrilleru. Vše začíná nejprve všední scénou letní cesty mladé matky se dvěma dcerami a novorozencem v kočárku. Skupinka jde podél pole a řeší své aktuální trable (rodinu opustil otec), zatímco se k nim přibližuje muž. Ten všechny zničehonic napadne nožem a jeho útok přežije jen mladší dcera, šestiletá Joanna, která se ukryla ve vysokém obilí.

Rychlým střihem se pak dostáváme o čtvrtstoletí později, do současnosti. Na scéně se objevuje Brodie a několik dalších postav, převážně ženských, které se potkávají v Edinburghu. Těmi zásadními jsou kromě dospělé Joanny především šestnáctiletá dívka z chudé čtvrti Reggie, která právě u Joanny a jejího manžela pracuje jako au pair a s paní domu má velmi vřelý vztah, a pak inspektorka místní policie Louise, již už čtenáři znají z předchozího románu (autorka v něm naznačila, že by mohla být ve vztahu s Brodiem). Inspektorka má na starosti případ muže, který na oslavě napadl svou bývalou manželku a děti, ale místo nich zabil dvě jiné ženy a nakonec uprchl. Rodina je pod policejní ochranou, po násilníkovi však není ani stopy. Z vězení po dlouhých letech navíc propustili agresora z úvodní scény. Reggie řeší potíže se svým kriminálnickým starším bratrem, Brodie dost chaoticky cestuje okolním venkovem a nakonec nasedne do špatného vlaku, který namísto do Londýna míří do Edinburghu.

Právě havárie tohoto vlaku dost nečekaně eskaluje do té doby sice napjatý, ale stále relativně poklidný děj a zamíchá osudy postav. Dlouho není jasné, proč autorka využila tohoto až příliš dramatického prvku, účel nehody nám totiž dojde až v samotném závěru – a čtenář má přesto dojem, že si autorka touto nehodou pomohla trochu neférově a že své postavy měla dát dohromady nějakou jinou, přirozenější cestou.

Podobných dojmů se v hlavě čtenáře honí v průběhu druhé části knihy více – než mu dojde, že ho spisovatelka ukolébala dovedně zapleteným dějem a stylem autorů klasické anglické školy; ve skutečnosti má však před sebou trochu přepálený thriller ve stylu Elmora Leonarda a podobných autorů blízkých spíše drsné škole, kteří více pracovali s nadsázkou, se sarkastickým a až černým humorem. Případně filmových tvůrců, kteří s podobnými šarádami často sklízejí značné úspěchy - od bratří Coenů až po Guye Ritchieho. Kromě zmíněných postav se v příběhu pohybují také menší i větší gangsteři, členové apokalyptické náboženské sekty a krachem ohrožení příslušníci vyšší střední třídy. Mnohé postavy tu nejsou, čím se zdají být, jiné na chvíli ztrácí doklady a jsou považovány za někoho jiného, každý tu může překvapit kladně i záporně a v závěru z toho nikdo nevyjde zcela čistý, snad jen srdnatá Reggie, která navzdory chlácholení povolanějších nevzdává amatérské pátrání po své zaměstnavatelce a přítelkyni zároveň.

Právě do tohoto pátrání se zapojí Brodie, ale až v poslední třetině knihy a moc toho vlastně nevypátrá, jeho hlavním výkonem v celém případu je paradoxně profesionálně zahladit stopy. V závěrečných kapitolách má na čtenáře autorka připraveno ještě několik zvratů (s dobrými i ošklivými vyústěními), z Brodieho udělá hlupáka a připraví ho o velké množství peněz, které ho nechala v předchozích knihách získat.

Na původně tak citlivě a sugestivně vyprávěnou knihu se toho zdá být nakupeno až příliš. Možná však právě tohle Atkinsonovou na kriminálním žánru tak láká – že může své hrdiny postavit do krkolomných a nepřirozených situací, pořádně je v nich vykoupat a pak je celé otřesené pustit dál. A zakončit to happy endem, byť trochu hořkým.