Jeana Reno, slavného francouzského herce, jehož čeští diváci znají nejčastěji z filmů Leon, Drž hubu! či Návštěvníci, není třeba více představovat. Roli autora však na sebe vzal úplně poprvé. Po Davidu Duchovnym či Tomu Hanksovi se tak zařadil mezi herce, kteří se rozhodli svou filmovou kariéru obohatit o tvorbu literární. Zatímco dva výše jmenovaní vsadili nejprve na kratší příběhy, Reno se rozhodl svou kariéru spisovatele zahájit románem.

Ruce ze zlata

Masérka Emma, titulní postava a tradičně krásná femme fatale poznamenaná traumatem z minulosti, je jedna z nejlepších ve svém oboru a věnuje se převážně VIP klientům. Pak ale dostane nabídku odjet z Francie do Ománu a zaškolit zde masérský tým před otevřením nového luxusního wellness centra pro tu nejvýše postavenou klientelu. A protože Emmu ve Francii nic nedrží, nabídku přijme. K rozhodnutí přispěje i setkání s Tariqem (synem místopředsedy vlády pro Radu ministrů Ománu, který má nad stavbou centra dohled), při němž mezi nimi přeskočí jiskra. Po příjezdu do Ománu se Emma seznamuje s místními zvyklostmi, svým novým týmem, ale i se skupinou Francouzů, kteří v Ománu z různých důvodů žijí. Především se ale postupně rozvíjí vztah mezí ní a Tariqem, vášnivý a samozřejmě tajný.

Milostný příběh je asi v polovině knihy postupně doplněn o špionážní zápletku. Tu předznamenávají jen kryptické zprávy ve formě utajené komunikace francouzské ambasády. Emma je naverbována do služeb francouzského státu a je jí přidělena mise velmi úzce související právě s Tariqem. Musí se tedy rychle rozhodnout mezi svou vlastí a milostnou aférou, která je kvůli Tariqovu plánovanému dohodnutému sňatku odsouzená k zániku. Z Emmy se pak v průběhu několika stran stává i díky jejím masérským schopnostem mistryně v boji na blízko. Její „fluidum“ (popisované jí samou jako horko a magická síla, které jí při masáži proudí do rukou) dokáže totiž s lehkostí uzdravit zraněné dítě či zneškodnit cvičené zabijáky.

Zápletka, na kterou čtenář tak dlouho čeká, se tedy rozvine poměrně pozdě. Shrnout ji však můžeme jednou větou: „Takže pokud tomu dobře rozumím, vy tvrdíte, že Ománci začali stavět atomovou bombu a muž, s nímž jsem se jednou vyspala, to všechno řídí?“ (s. 148) Ani její napětí či sofistikovanost tedy bohužel toto čekání nevynahradí. Román naštěstí není dlouhý, a tak čtenář vlastně ani nemá šanci začít se nudit. Knize se nedá upřít ani fakt, že se s postupujícím dějem zlepšuje, posledních sto stran nabírá rychlejší tempo a místy houstne i atmosféra.

Postava Emmy sice dostává hodně prostoru, ale i přes potenciálně zajímavou minulost působí trochu prvoplánově a nikdy se nevymaní z jakési klišovitosti. Svou vlastní situaci navíc často komentuje poznámkami typu „Do háje, Emmo, působíš jako stará panna!“ či „Nazdárek, ano, to jsem já, ta zmatená blondýnka!“ (s. 36 a 54), které mohou připomenout sérii o Bridget Jonesové či seriál Emily v Paříži (a opravdu se zde vyskytne situace, kdy o sobě Emma přemýšlí jako o „Emmě v Ománu“). Emocionální dopad spojený s činy, které musí Emma provést, se nedostaví. Zakončení v sobě namísto toho nese náznak pokračování. Románu tak chybí už jen ono bondovské „Emma se vrátí“ na poslední straně. A opravdu by nebylo překvapením, kdyby Reno ohlásil druhý díl, nebo kdyby se rozhodl příběh zpracovat jako film.

O ostatních postavách toho víme ještě podstatně méně než o hlavní hrdince, působí tedy povětšinou poněkud šablonovitě. Nejcitelněji na tom tratí postava Tariqa, jehož motivace by si jistě zasloužila rozvinout.

Ve víru vášní a žánrů

Kniha je rozkročena mezi několika žánry. Na špionážní thriller je zde ale málo špionáže i napětí (celá Emmina akce je příliš jednoduchá a příliš rychle u konce). Na erotický román s nádechem červené knihovny je zde málo erotiky, ta navíc nepůsobí uvěřitelně, ale spíše trapně, například když Emma popisuje, jak myslí na Tariqův „tmavý úd“, nebo říká, že jí z pohledu na něj málem v klíně „vybuchla sopka“. Nepomáhají ani podivná přirovnání: „On jí pohled oplácí a mrkne na ni jako mlsný kocour.“ (s. 135) I přesto má Reno poměrně čtivý styl, který vyniká především schopností živě popsat prostředí. Jeho síla nespočívá v dialozích a milostných scénách, ale spíše v akčních sekvencích, můžeme tedy jen doufat, že se ve své další knize namísto milostného dobrodružství zaměří primárně na thrillerové prvky.

Prostředí, ve kterém se celý příběh odehrává, bychom jistě mohli označit za jeden ze zajímavějších aspektů knihy. Pohled na něj je ale příliš „západní“ a podporující opozici „my“ a „oni“. Není ho tak plně využito, a čtenář se dozvídá jen střípky informací o ománských tržištích, zvyklostech a velbloudích závodech, které působí trochu jako z turistické brožury.

I když finanční úspěch pramenící z bleskového přeložení románu do mnoha světových jazyků a jeho následného vydání v nespočtu zemí je jistě značný, zpracování je spíše průměrné. Jedním z mála důvodů, proč si knihu přečíst, je tak nakonec bohužel právě Jean Reno. Jinak se jedná o tuctový thriller, jehož autor jako by se nemohl rozhodnout, zda píše erotický román, průvodce po Ománu či špionážní thriller. Emma, na rozdíl od mnoha rolí francouzské filmové legendy, bude nejspíše po prvotním úspěchu zapomenuta. Ve čtenáři po dočtení knihy zůstává jen myšlenka na to, jaká je škoda, že Reno, který v divákovi svým hereckým projevem dokáže vzbudit silné emoce, není toho samého schopen docílit svým psaním.