Novoroční projev po norsku

Novoroční projev po norsku

Máme za sebou pěknou řádku domácích novoročních projevů. Letos byla nadílka mimořádně bohatá a některé z nich budou ještě nějakou dobu vířit vody, minimálně na sociálních sítích. Témata se však držela očekávaných kolejí: politika domácí i světová, zdraví, soudržnost společnosti.

Na kulturu v českých novoročních projevech obvykle prostor nezbývá – vždyť je tolik naléhavějších věcí: války, ekonomická krize, dezinformace. Proč tedy zabírat drahocenné minuty kulturou?

Norský premiér Jonas Gahr Støre to vidí jinak. Podle něj kultura přispívá k pocitu sounáležitosti a k uvědomění si toho, kým jsme – jako jednotlivci i jako národ. Ve své novoroční řeči proto poděkoval nejen fotbalovému trenérovi Ståle Solbakkenovi a norským házenkářkám, které těsně před koncem roku přivezly domů mistrovský titul, ale připomněl i řadu kulturních osobností a počinů.

Zmínil například už třiadvacátou sezónu úspěšného televizního dokumentárního cyklu Der ingen skulle tru at nokon kunne bu (Nikdo by nevěřil, že se tu dá žít), který sleduje lidi žijící na odlehlých místech Norska. Každodenní život tam přináší řadu obtíží, odměnou je však panenská příroda, klid a ticho. Nezapomněl ani na oblíbený seriál Pørni, jehož hrdinka ve středních letech s humorem čelí všem možných rodinným výzvám a jenž mohou sledovat i čeští diváci – na Netflixu či v archivu České televize. Poděkování směřovalo také k pořadatelům hudebních akcí a festivalů, mezi nimiž zaznělo jméno Riddu Riđđu Festivàla, ten se už třicet let věnuje sámské kultuře. Zvláštní uznání patřilo norským spisovatelkám a spisovatelům; premiér přitom citoval loni zesnulého Roye Jacobsena.

Novoroční projevy obvykle rychle mizí v propadlišti dějin. Jejich patos je očekávatelný a obsah málokdy vymahatelný. Přesto o zemi, v níž zazní, vypovídají mnohé. Stačí už samotný fakt, že vysoký politický představitel zná přední autory své literatury a možná si i uvědomuje, že Roy Jacobsen, jenž svými poetickými romány nahlédl do života severonorských rybářů, má po světě pravděpodobně víc fanoušků než on sám.

Národní hodnoty a jedinečnost, kterou si chceme uchovat a o niž se tolik obáváme, lze bránit různými způsoby. Třeba i tím, že budeme systematicky podporovat kulturu a ty, kdo ji vytvářejí a šíří – doma i v zahraničí. Jak připomněl norský premiér, právě kultura může být tím, co národní hodnoty skutečně chrání.

iLiteratura vás potřebuje

O literatuře a o knihách máme přehled – chcete ho mít taky? Podpořte nás.

Radíme vám, co číst. Hodnotíme knižní novinky. Povídáme si s těmi, kdo je píší. Pomáháme dobrým knihám, aby se dostaly do rukou dobrých čtenářů a čtenářek.

Přispět v Kč:

Zabezpečeno darujme.cz

Nechci přispět

Chcete nám k článku něco sdělit? Máte k textu připomínku nebo zajímavý postřeh? Napište nám na redakce@iLiteratura.cz.