Globální komiksová nabídka je v současnosti neobyčejně pestrá a bohatá a zdá se být skoro zbytečné hledat něco z hluboké minulosti, co by dnešní čtenáře dokázalo oslovit. I mnohá tehdy provokativní a novátorská díla dnes působí docela krotce a překonaně. Přesto existují i čtyřicet let staré komiksy, které mohou potěšit nejen pamětníky, ale uhranout i nové generace fanoušků.

Může k nim patřit také nové vydání slavného komiksového románu Sláine – Rohatý bůh, který vycházel na pokračování v britském komiksovém magazínu 2000 AD od roku 1989 (přičemž první Sláineův příběh se objevil již v roce 1983). Loni jej v restaurovaném, doplněném a zvětšeném formátu vydalo britské, původně videoherní vydavatelství Rebellion a od něj jej převzalo i české nakladatelství Crew, které přitom využilo překlad Jana Kantůrka z prvního českého vydání, publikovaného ve třech svazcích v letech 2003–2005 v nakladatelství Netopejr. Oproti původnímu vydání má to současné podstatně živější barvy, vyšší kontrast a jas – předchozí verze nyní vyhlíží, jako by byla přetažená zašedlým filtrem.  Vynikly díky tomu i detaily kresby Simona Bisleyho, která je samozřejmě hlavním lákadlem.

I proto, že na scénáři se zub času již přece jen trochu podepsal. Samotný fantasy příběh o boji keltského krále Sláinea proti dvěma hordám nepřátel posílených nadpřirozenými bytostmi, má sice stále sílu velkého vyprávění heroické fantasy a funguje i linka s trpaslíkem Ukkem sepisujícím epos o Sláineových hrdinských činech, v příběhu však najdeme příliš mnoho prvků, které možná v původním časopiseckém vydání nijak neurážely, avšak dnešní náročnější komiksový čtenář je bude vnímat kritičtěji. Především jsou to občas velmi zbrklé skoky mezi panely – dost často nenavazují zrovna souvisle. Posloupnost jednotlivých oken zejména ve vypjatých scénách není úplně srozumitelná – je evidentní, že Simon Bisley se soustředil především na jednotlivé výjevy, které jsou i dnes dechberoucí, a už méně na to, aby vyprávění bylo plynulé. Ale jak bylo řečeno, v osmdesátých letech ještě bývala návaznost komiksového vyprávění místy dost chatrná – a nikomu to nevadilo. A je samozřejmě otázka, do jaké míry za to může scenárista Mills: svůj vliv mohly mít prostorové možnosti časopisu i kreslíř.

I dnešní čtenář přitom musí žasnout nad opulentní Bisleyho malbou, která často v těsném sousedství kombinuje různé styly: převažuje základní kresba tuší či fixou doplněná akrylovým kolorováním, přičemž někdy Bisley nanášel barvu tradičně štětcem, jindy namočeným hadříkem a jindy ji na papír rozprašoval, aby dosáhl efektu stříkající krve a jiných tekutin. Zejména akční scény díky tomu získávají neobyčejnou expresivitu a dynamiku a dodnes působí originálně a svěže. Dnes kreslíři k podobným efektům využívají digitální technologie, nicméně Bisleyho kreslířské experimenty s „ručními“ technikami mají stále smysl. Samozřejmě i proto, že kreslíř to byl (respektive stále je, byť ve svých čtyřiašedesáti už nekreslí tolik jako dříve) vždy famózní, zejména jeho osvalené mužské postavy jsou dodnes nepřekonané.

Česky kromě Rohatého boha vyšel ze sláineovské série inspirované keltskými mýty ještě koncem devadesátých let cyklus Zabiják démonů, v roce 2011 původní časopisecké příběhy pod názvem Válečníkův úsvit a dva roky nato cyklus Poklady Británie. Domácí nakladatelství samozřejmě spoléhají na zahraniční omnibusy či podobná exkluzivní vydání, jako je Rohatý bůh. A čtenář namlsaný Rohatým bohem může jen napjatě očekávat, zda dojde i na další česky dosud nepublikované příběhy keltského rváče, válečníka a nakonec krále. Ve zmíněném britském vydavatelství Rebellion loni pod názvem Sláine. The Definitive Editon začaly vycházet sebrané časopisecké příběhy. Jsou černobílé a kresba (zprvu Millsovy manželky Angie, pak Itala Massima Bellardelliho a Brita Mikea McMahona) zdaleka není tak efektní a propracovaná jako ta Bisleyho, některé příběhy už navíc česky vyšly. Ale pro vhled do světa keltského fantasy superhrdiny i pro porozumění některým pasážím či dialogům z Rohatého boha by se souborné chronologické vydání v češtině hodilo.