Od konce roku 2025 probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury, jehož největší událostí bude české hostování na Frankfurtském knižním veletrhu od 7. do 11. října 2026. Česko si prošlo „generálkou“ na Frankfurt již v březnu, a to na Lipském knižním veletrhu. Podrobnosti o organizaci a propagaci nejen těchto dvou událostí nám svěřil Mathias Voigt, ředitel agentury Literaturtest, specializující se na knižní PR a marketing. Tato agentura úzce spolupracuje s Českým literárním centrem a Moravskou zemskou knihovnou na projektu Česko 2026.

iLiteratura: Proč jste se rozhodl podnikat v oblasti literatury a knižního trhu? Není to nevděčné a nejisté?
Mathias Voigt: Je to nejlepší odvětví, které si umím představit. Agenturu Literaturtest jsem spoluzaložil před pětadvaceti lety, předtím jsem pracoval v jednom berlínském nakladatelství. Vždy jsem se chtěl věnovat literatuře a má vášeň se nakonec stala mou profesí.

iLiteratura: Jak moc náročné je propagovat určité tituly na tak velkém knižním trhu, jako je ten německý?
Mathias Voigt: Německojazyčný trh je opravdu široký. V současné době se ročně vydá asi šedesát tisíc nových knih. Před pár lety to bylo dokonce ještě více, sedmdesát osmdesát tisíc knih ročně. Takže když se pak zaměříte na jednu knihu a zamyslíte se nad tím, jak ji zpropagujete, je to výzva. Pokud se však jedná například o titul z oblasti non fiction pojednávající o neotřelém tématu, ať už jde o politiku, historii, nebo cokoli jiného, co si dokážete představit, je to zajímavá práce. Dostane se vám totiž do ruky něco nového, a to je pak zajímavé jak pro čtenáře, tak pro PR agenturu, novináře, blogery, influencery.

iLiteratura: Když jste zmínil politiku – lze prezentaci literatury pojímat politicky? A zasahuje současná geopolitická situace ve světě vaši práci? Vyhýbáte se teď určitým tématům?
Mathias Voigt: Jako agentura propagujeme široké spektrum knih. Například vědecké publikace – takové knihy nikdy nepřestanou být zajímavé a nepřestanou přinášet něco nového. Dále máme v portfoliu non fiction, ale i to je rozmanitá skupina, může se jednat třeba o knihy o zahradnictví. Takže nejde vždy jen o těžká historická nebo politická témata. Řekl bych, že z hlediska PR je složitější práce s beletrií. Beletrie totiž vychází opravdu hodně a má velké rozpětí – od sbírek poezie, které míří na užší publikum, po bestsellery světoznámých autorů. Snažíme se své autory prosadit i v televizních pořadech, ale když je celosvětovým tématem číslo jedna například válka na Ukrajině nebo konflikt v Íránu, ostatní témata zůstávají ve stínu. Zkrátka v takových obdobích není v médiích moc prostoru pro jiné věci.

iLiteratura: Jakou pozici zaujímá česká literatura a kultura v celém vašem portfoliu?
Mathias Voigt: Díky českému hostování na Frankfurtském knižním veletrhu je v letošním roce česká literatura naším největším projektem. Letos nemáme jiný projekt, který by se s tímto mohl měřit. Je to podpořeno i tím, že rok 2026 je Rokem české kultury v německy mluvících zemích. Aktivity s tím spojené běží už od ledna, respektive lze říct, že začaly už na loňském veletrhu ve Frankfurtu, tedy v říjnu 2025. Nedávno proběhl Lipský knižní veletrh, kde jsme zorganizovali čtení z české literatury, rozhovory s českými autory a představení jejich knih. I to pro nás ostatně byla důležitá kampaň.

iLiteratura: Přišla česká strana, tedy České literární centrum, s určitou vizí propagace, kterou jste následně korigovali, nebo prezentaci českého hostování ve Frankfurtu stavíte sami a máte volnou ruku?
Mathias Voigt: Už v minulosti jsme pracovali na podobných kampaních – v roce 2023 jsme tutéž práci dělali pro Slovinsko, předtím v roce 2019 pro Norsko, které bylo minulý rok hostem také v Lipsku. Myslím, že projekt Česka 2026 byl skvěle připraven, ještě než se k nám dostal. Například slogan – „Česko: země na pobřeží“ je zajímavý nápad, protože v Česku, jak známo, pobřeží nemáte, ovšem Shakespeare nějakým nedopatřením umístil české země na pobřeží, a my s tím teď můžeme pracovat. Soustředíme se především na PR v německy mluvících zemích, to je naše doména, a tím pádem samozřejmě víme, co by mohlo být zajímavé zejména pro německé novináře.

iLiteratura: Která témata z české současné literatury mohou podle vás zaujmout nejen německy mluvící čtenáře, ale také knihkupce, nakladatele a novináře?
Mathias Voigt: Snažíme se volit spíše univerzální přístup. Vezměme si například knihu o mladém člověku hledajícím svou sexuální nebo genderovou identitu. To je univerzální téma, které osloví i německy mluvící publikum, ale zajímavý pro ně může být právě i pohled českého autora na toto téma. Rozhodně nechceme propagovat nějaký český „folklor“. Spíše nám jde o hlasy s mezinárodním přesahem. A také je to samozřejmě otázka nové literární produkce. Nedovedu si představit, jak bychom propagovali starší českou literaturu, například Hrabala.

iLiteratura: V této kampani tedy není nutné připomínat starší či mladší české klasiky jako Čapka, Haška, Kunderu nebo zmíněného Hrabala? Stavíte ji výlučně na současných autorech?
Mathias Voigt: Existují jistí čeští autoři, ke kterým německy mluvící publikum už nějaký vztah má, k nim patří Čapek, Hrabal, možná Lenka Reinerová či jiní, kteří představují obrovské dědictví. Dále tu máme německy mluvící či píšící autory, jako byl Franz Kafka nebo Reiner Maria Rilke, který je v Německu považován za velmi významného autora na rozdíl od Česka, jak jsem vyrozuměl. Jisté vazby tu tedy jsou. Ovšem teď v Lipsku jsme se soustředili výhradně na současnou produkci. Přijel Michal Ajvaz, jehož kniha Pasáže byla letos přeložena do němčiny [Veronikou Siskou – pozn. red.]. Měl opravdu velké publikum a přišli i novináři, o jeho tvorbu se velmi zajímali. V Lipsku však byli i autoři mladší generace jako Vratislav Maňák nebo Marek Torčík, o kterém vyjde řada článků. Velkou událostí v Lipsku byla Queer Central Europe, jíž se kromě zmíněných autorů zúčastnili také Iryna Zahladko, Antonín Zhořec a Marita Kelbl. Na překladech z češtiny do němčiny se pracuje vlastně už od roku 2024 a do podzimu roku 2026 by jich mělo vyjít více než sto.

iLiteratura: Má vzhledem k vašim zkušenostem se zmíněným Norskem či Slovinskem účast ve Frankfurtu pro čestného hosta dlouhodobější význam přesahující rámec veletrhu? Má potenciál udělat z českých autorů například bestselleristy?
Mathias Voigt: To není tak jednoduché stanovit, protože například Norsko v tomto směru pracuje dlouhodobě a má zvláštní organizace na propagaci své literatury v zahraničí. Například u Norů vedlo hostování ve Frankfurtu k hostování v Lipsku, naopak Česko bylo hostem v Lipsku v roce 2019 a myslím si, že to vedlo k letošnímu hostování ve Frankfurtu. Jde o kontinuální práci. Propagace nebo export kultury napomáhá i růstu literatury. Na Česku je ještě zvláštní to, že s propagací začalo opravdu brzy a zároveň běží Rok české kultury, což ostatní hosté Frankfurtu tak úplně nedělají. Máme tu tedy obrovskou jednorázovou akci, jako je hostování ve Frankfurtu, která ale vlastně začala už před lety, a Česko se samozřejmě snaží ji využít k další kontinuální práci v budoucnu.

iLiteratura: Jaké další akce spojené s českou literaturou v roce 2026 proběhnou kromě veletrhu ve Frankfurtu?
Mathias Voigt: Plánujeme dvě cesty do Česka spolu s novináři, blogery a youtubery; jedna proběhne v dubnu a druhá v červnu. Snažíme se přitáhnout k české literatuře pozornost celostátních médií, televize, novin, rozhlasu. Zároveň je chceme upozornit i na české regiony, protože každý Němec, který může cestovat, už v Praze pravděpodobně byl. Pojedeme tedy i na Moravu, koneckonců kampaň Česko 2026 vede Moravská zemská knihovna [zřizovatel Českého literárního centra – pozn. red.]. V průběhu celého roku pak budou probíhat různá online setkání cílená nejen na novináře, knihkupce, blogery, ale také širokou veřejnost. Řada knihkupců se o to velmi zajímá, protože se jim snažíme nabídnout zajímavé tituly, nové české knihy, které by neměly ujít jejich pozornosti. A také mohu pozvat na velkou výstavu věnovanou samizdatu [bude zahájena 19. srpna – pozn. red.] ve frankfurtském Muzeu komunikace.