Veřejnoprávní služba nespočívá jen ve zpravodajství, politických debatách nebo kulturních pořadech, ale také v otevírání obyčejných lidských témat, kolem nichž stále přetrvávají rozpaky a předsudky. Ano, řeč bude o sexu. Především ale o tom, co znamená kvalitní veřejnoprávní žurnalistika.

Severské země dlouhodobě prosazují trend, že by lidské tělo ani sexualita neměly být tabu. Otevřeně a s respektem o těchto tématech píší knihy pro děti, které zdůrazňují naši fyzickou rozmanitost a učí malé čtenáře, že by se nikdo neměl stydět za to, jak vypadá. Dva tipy za všechny – knihy Jak se dělají děti a Koukej na mě.

Novodobá kámasútra

Podobnou filozofii rozvíjí i norská veřejnoprávní televizní a rozhlasová společnost NRK. Ta si nechala zpracovat průzkum, podle něhož veřejnosti chybějí kvalitní a důvěryhodné informace o sexualitě. Nejde přitom o žádný nový směr. Už v roce 1981 odvysílala norská televize vzdělávací seriál pro děti Kroppen (Tělo), který přes počáteční kritiku získal uznání za svou otevřenost i pedagogický přístup. V době, kdy byla nahota v dětském vysílání nemyslitelná, ukazoval lidské tělo bez studu a vysvětloval dětem anatomii, početí, těhotenství či porod.

Na začátku letošních letních prázdnin zveřejnil zpravodajský web http://www.nrk.no fotografického průvodce představujícího šedesát různých sexuálních poloh. Na první pohled může podobný projekt působit provokativně. Ve skutečnosti je však překvapivě střídmý. Černobílé fotografie zobrazují různorodé páry i tělesné typy bez senzacechtivosti či vulgarity. Čtenáři si mohou v horním menu vybírat mezi heterosexuálními, homosexuálními či lesbickými páry nebo filtrovat polohy vhodné například pro těhotné ženy či lidi s bolestmi zad nebo kolen. Zvolit lze také polohy umožňující oční kontakt nebo naopak fyzicky náročnější varianty.

Podstatné nejsou fotografie. Podstatný je novinářský přístup

V úvodu redakce vysvětluje, že chce nabídnout realistický a rozmanitý pohled na sexualitu, který může informovat i inspirovat. „Když už máme psát o sexu, chceme to brát vážně a udělat to pořádně,“ uvádí. Právě v této větě se skrývá podstata veřejnoprávní služby. Kvalitní žurnalistika nevzniká tím, že se některým tématům vyhýbá. Vzniká tím, že i citlivé otázky zpracovává věcně, s respektem a bez laciné senzace. Tam, kde komerční prostor zaplňují stereotypy, reklama nebo pornografie, mohou veřejnoprávní média nabídnout něco jiného: ověřené informace, širší souvislosti a odborný kontext.

Fotografický průvodce je navíc pouze začátkem. NRK na něj naváže rozhovory s odborníky i další publicistikou. Cílem není šokovat, ale pomoci lidem pochopit, že neexistuje jediný správný způsob, jak prožívat sexualitu a že realita nevypadá jako pornofilmy. Právě to může být zvlášť důležité pro mladé lidi, jejichž představy často formuje internet.

Česká debata o veřejnoprávních médiích se zužuje na otázky financování nebo politické nezávislosti. Norský příklad připomíná ještě něco jiného: veřejnoprávní média mají odvahu vstupovat i do oblastí, které jsou společensky citlivé, dokážou je zpracovat profesionálně, s respektem a ve veřejném zájmu.

Všichni zastánci veřejnoprávních médií mohou bez obav kliknout na https://www.nrk.no/spesial/sexguide