Za jeden den se toho dá prožít spoustu, a pokud jsou vám pouze čtyři roky, může se zdát, že velkých zážitků se za dvacet čtyři hodin odehraje ještě mnohem víc. Už takové ranní vstávání dá zabrat, a to nemluvíme o obouvání neposlušných bot, otravném čištění zubů, přecházení přes cestu do školky nebo stříhání nehtů! Na většinu těchto nelehkých činností, se kterými se musíme popasovat, nebývají děti samy, ale pomáhají jim jejich „dospěláci“ – rodiče nebo učitelé. Kdo však pomůže jim?

Dvacet čtyři hodin

Splnění tohoto nelehkého cíle, tedy jak usnadnit a zpříjemnit plnění denních povinností oběma zúčastněným stranám, si vytyčil básník Šimon Peták (nar. 1990) v říkankovém leporelu Jeden den – pro kluky a holky (nejen) do lesní školky (2026). Inspirací mu byla lesní školka v Bílovicích nad Svitavou, kterou navštěvuje jeho syn a jejíž přátelský, soudržný a respektující přístup oceňuje. Úsměvné, zhruba desetiřádkové říkanky se dají rozdělit do dvou skupin – první, řekněme komentující, vtipně reagují na situace z běžného dětského života a ukazují dítěti, že se to prostě stává. Nejlepším řešením bývá se přes problém přenést nebo se mu zasmát. Například v básničce o boulích nastává po pádu čas „boulení“: „Brada, loket, pata, zraju do kulata. Ještě nejsem celá, rostu vprostřed čela.“ Humornou stránku veršovaných komentářů podtrhují ilustrace Patrika Antczaka (nar. 1986) hýřící jasnými, sytými barvami (nebojí se fialových nebo červených obličejů), které neslouží pouhému vyobrazení situace, ale podněcují představivost a nabízejí možnost téma dále rozvíjet.

Druhá skupina rýmů obsahuje básničky, během jejichž odříkávání nemilá činnost či překonávání nutných zel uběhnou rychleji. Recitování pomocné „mantry“ má funkci nejen zábavnou, ale především motivační. Když rozlijeme pití, musíme se rychle chopit hadru a vytírat. Přitom nás mohou povzbudit verše: „Kdepak máme žízniváka? Tady je! Každý suchý hadr se rád napije.“

Oživení a rituály

Básník (sbírka haiku Devadesát sedm okamžiků, Malvern, 2021), písničkář (Homo habitus) a divadelní dramaturg Peták vytvořil užitečný set básniček určených pro předškoláky s jasným obsahem, využitím absolutních rýmů a bez složitějších metafor. Čtenáře si získá nejen slovními hříčkami, ale i praktičností při řešení každodenních problémů. U obdobných publikací se však vtírá otázka, do jaké míry jsou dospělí s dětmi schopni text během reálné situace skutečně použít, neboť v běžném shonu na něco takového zbývá čas jen málokdy. Pracující rodič se pak raději uchýlí k zajetým postupům a kniha zůstává ležet ladem.

V mateřských školách na druhou stranu může být leporelo vynikajícím pomocníkem a obohacujícím průvodcem rutinními úkony. Říkadla z knihy Jeden den zaženou nudu a podnítí spolupráci dítěte – a koneckonců i těch dospělých, kterým zpestření přijde vhod.