DN

Daniel Nemrava

Co stojí za nečekaným úspěchem této donedávna světu neznámé argentinské autorky? Není „fenomén Schweblin“ jen dočasný trend? Podobné otázky nemění nic na tom, že román – v němž autorka sugestivně popisuje odevzdanost svých postav v soužití s všudypřítomným nebezpečím, jejich duševní vyprázdněnost, apatii, to zvláštní tísnivé ticho a mlčení, jež opanuje celý prostor kolem nich – se čte jedním dechem.

V poslední době se českému čtenáři představuje kubánská literatura poněkud v temnějším světle. Po ponuře laděných Studených povídkách od Virgilia Piñery přichází novela totálního outsidera Guillerma Rosalese (1946-1993).

Rafael Azcona (1926) je ve Španělsku známý především jako úspěšný filmový scénárista. Málo se však dosud vědělo o jeho prozaické tvorbě, která je v posledních letech editory a kritikou znovu objevována. Jeho román Los europeos (Evropané) vychází téměř po padesáti letech v necenzurované a upravené reedici.

Posledním dílem nejznámějšího peruánského romanopisce 20. století je tentokrát milostný román, v němž Vargas Llosa vypráví příběh překladatele Ricarda pocházejícího z vyšší limské společnosti. Jeho životní osudy zásadně ovlivní setkání se záhadnou dívkou z chudých poměrů, kterou po celý život pronásleduje a která mu neustále uniká.

Českému čtenáři se opět dostává do rukou svazek z povídkářské dílny uruguayského klasika Maria Benedettiho souhrnně nazvaný Psaní do schránky času. Celá sbírka je jakousi směsicí anekdotických črt, slovních erotických předeher či milostných scén, existenciálních monologů, tragických či nostalgických reminiscencí.

Stěžejní část Pinillovy tvorby je věnována rodnému kraji. Stejně jako v předchozích povídkách a románech je i v trilogii Zelená údolí, Rudé výšiny, za jejíž třetí díl Las cenizas del hierro (Železný popel) autor nedávno získal Cenu kritiky, děj zasazen do mytizované vesnice Getxo.,

Héctor Tizón (nar. 1929) je u nás zatím neznámým autorem, ale ve španělské jazykové oblasti si v poslední době získal značné renomé a v literárně bohaté Argentině se dnes počítá mezi nejuznávanější spisovatele působící mimo buenosaireské centrum.

Pozornosti médií se tradičně těší literární ceny velkých španělských nakladatelství, jakými jsou například Planeta nebo Anagrama (Premio Herralde). Loňskou cenu nakladatelství Planeta pro Latinskou Ameriku (Premio Planeta de América Latina), udělovanou tradičně v Buenos Aires, získal Argentinec Martín Caparrós (1957) za román Valfierno.

Román Hledání Klingsora (En busca de Klingsor ), za který Jorge Volpi (1968) v roce 1999 získal španělskou prestižní cenu Biblioteca Breve, potvrzuje zájem mladší generace latinskoamerických spisovatelů o témata, která nijak nesouvisí Latinskou Amerikou. Volpi patří do hnutí mladých mexických autorů, které si říká Crack.