Barokní cyklus
Stephenson, Neal: Quicksilver

Barokní cyklus

Nový román klasika americké sci-fi Neila Stephesona Quicksilver má více než 900 stran.

Americký spisovatel vědeckofantastických knih představil na konci září tohoto roku první díl své rozsáhlé trilogie Barokní cyklus (The Baroque Cycle), v němž provádí čtenáře alternativní historií 17. století.

Kniha se okamžitě zařadila mezi bestsellery, stejně jako poslední trojice Stephensonových románů. Z této úspěšné trojice se český čtenář mohl zatím seznámit se svižně napsaným hackerským příběhem Sníh (Snow Crash, 1992, č. 2000) a nanotechnologickou fantazy ságou Diamantový věk (The Diamond Age, 1995, č. 2001). Kromě toho zde vyšel i jeho raný satirický román z 80. let nazvaný Velké U (The Big U, č. 2003), který bychom mohli označit jako svébytnou kafkovskou sci-fi. Škoda naopak je, že román Cryptonomicon (1999), dosud nejvýznamnější Stephensonovo dílo, se ještě českého překladu nedočkal. Přitom jde o knihu, jež se ve světě těšila neobyčejnému komerčnímu úspěchu, i když kritika autorovi leccos vytkla.

Nejprve tedy pár slov k této devítisetstránkové knize. Cryptonomicon, po němž se Stephenson na čtyři roky odmlčel, je „počítačovým románem“ z alternativní historie, jehož děj se odehrává částečně v průběhu 2. světové války, v období, kdy se Britové snaží rozluštit šifrovací systém Enigma, jehož nacisté využívají ke komunikaci se svými ponorkami, a částečně na konci 20. století. Hlavním tématem je svět kryptografie a čtenář se zde vedle hlavních fiktivních postav setkává i se skutečnými historickými osobnostmi, jako je např. matematik Alan Turing či německý admirál Karl Dönitz. Jejich osudy si ovšem spisovatel přizpůsobil svým vypravěčským záměrům. První rovina příběhu začíná před válkou, kdy se setkávají tři přátelé, Angličan Alan Turing, Američan Lawrence Pritchard Waterhouse a Němec Rudolf von Hacklheber. Tato trojice matematických géniů začne uvažovat o tom, zda by bylo možné vytvořit jakýsi univerzální počítací stroj, který by se dal nakonfigurovat tak, aby se z něj stal stroj provádějící jakékoli specifické výpočty. Brzy se však rozcházejí. Zatímco Turing a Waterhouse stojí v průběhu války na straně Spojenců, von Hacklheber pracuje pro nacistické Německo. V dějové rovině, jež se odehrává v současnosti, vystupuje Waterhouseův vnuk Randy, který se stal špičkovým hackerem a plní náročný úkol spojený s převody elektronických peněz...

Cryptonomicon je zároveň titul fiktivní knihy ze 17. stoleté, jež je jakýmsi kompendiem šifrovacího umění posbíraného za několik staletí. Zajímavým prvkem Stephensonova románu je nový šifrovací systém, jehož autorem je Bruce Schneier. Tento systém je založený na karetní hře pasiáns (angl. Solitaire, v románu přejmenován na Pontifex). S jeho pomocí si může každý čtenář Cryptonomiconu šifrovat a rozšifrovávat libovolné zprávy pomocí obyčejného balíčku karet či počítačové obdoby této hry. Bruce Schneier je navíc autorem zasvěceného doslovu „The Solitaire Encryption Algorithm“, v němž objasňuje všechny podrobnosti o svém důmyslném kryptosystému. K této dimenzi knihy se vztahuje zajímavá skutečnost. Šifrovací program, který je otištěn v románu v podobě jednoduchého skriptu, je natolik účinný, že podléhá americkým zákonům o vývozu kryptografických technologií. Z tohoto důvodu je ilegální text Cryptonomiconu distribuovat mimo Spojené státy v elektronické podobě. Že jde o nesmyslné opatření, je nabíledni, ale američtí úředníci si to nenechali vymluvit.

I ve svém novém díle, neobyčejně rozsáhlém třísvazkovém Barokním cyklu, se Neal Stephenson uchýlil k žánru alternativní historie. Samotný první díl, který ve Spojených státech vyšel koncem září, je dotvrzením Stephensonovy záliby v silných, širokodechých knihách. Román s názvem Quicksilver má totiž opět více než 900 stran. Navzdory tomu autor prohlásil, že následující dvě části se objeví vždy v půlročním intervalu. Trilogie Barokní cyklus, která bude mít dohromady asi 3 tisíce stran, je velkolepě pojatým dílem, v němž spisovatel tentokrát zavádí čtenáře do vzdálenější minulosti, do období druhé poloviny 17. století, kdy se v Anglii zrodil věk vědy. Přesto v určitém smyslu navazuje autor i na svou předchozí knihu.

Stephenson v Quicksilveru zachycuje na osudech rozdílných postav atmosféru zrodu „věku rozumu“ v různých koutech světa, od londýnského Toweru, dvora francouzského krále Ludvíka XIV. až po arabské země a formující se „třetí svět“ evropských kolonií. Hlavní protagonistou románu je fiktivní britský vědec Daniel Waterhouse, prapředek Lawrence a Randyho Waterhousových z románu Cryptonomicon. Daniel Waterhouse, přítel Isaaka Newtona, Gottfrieda W. LiebnizeRoberta Hooka, je prototypem brilantní mysli své doby, která hledá efektivní systém výkladu světa, založený na matematickém základě. Jeho ambicí je uspořádat veškeré lidské poznatky do utříděného systému. Kvůli tomu vyvine metodu očíslovaných karet, které označí čísly. Kombinace jednotlivých čísel uvádí jednotlivé vědecké poznatky a teorie do pozoruhodných vztahů. Na základě tohoto systému se Waterhousovi svět jeví jako gigantické výpočetní zařízení. (Paradigma vesmíru coby kosmického computeru se ve skutečnosti objevuje na přelomu 20. a 21. století, např. v teoriích amerického fyzika Setha Loyda).

Stephensonův román ale není v žádném případě pouhým popisem alternativního světa, v němž se informační věk rodí již v 17. století, nýbrž především napínavým příběhem. Jde v něm o výměnu informací, jakousi obdobu hackerského úsilí přenesenou do minulosti. Vedle filozofa Daniela Waterhousea se v něm seznamujeme s Jackem Shaftoem, ubohým londýnským bezdomovcem, jenž náhodně učiní podivuhodný objev. K dalším postavám patří dívka Elizou. Ta je zavlečena do islámského prostředí, jež se výrazně odlišuje od vývoje západního světa. Kromě těchto fiktivních postav, stejně jako v Cryptonomiconu, vystupují v dějově neobyčejně bohatém příběhu i skutečné historické osobnosti. Jde tedy o Thomase Pynchona kombinovaného s Angelikou? Možná bychom přesnější příměr sotva hledali. A to možná vysvětluje i nevšední komerční úspěch tohoto silného svazku, který je pouhou první třetinou ambiciózního Barokního cyklu.

Poznámka:
Vydání Quicksilvera doprovází webová stránka (http://www.baroquecycle.com), na které mimo jiné autor před vydáním knihy vyzval čtenáře k rozluštění zašifrované zprávy. Pokud se do řešení tohoto úkolu pustíte, můžete svůj výsledek porovnat s řešením, které na speciální stránce zveřejnil Todd Garrison (Craking the Code: The Baroque Cycle Mystery: http://www.substream.com).

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

William Morrowimprint of HarperCollins, New York, 2003, 944 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

Sartori,

A Seth Lloyd, ne Seth Loyd... ne, to už je hnidopišství, článek v pohodě, na knihu od Stephensona se těším.

Jan Vaněk jr.,

Dovolil bych si upozornit, že admirál Dönitz se v našem světě i v románu jmenoval křestním jménem Karl, nikoli Denis, a příjmení spoluzakladatele matematické analýzy se píše Leibniz, ne Liebnitz.

Kromě toho p. Kapoun užívá spojení alternativní historie v poněkud odlišném smyslu, než je běžné (Cryptonomicon je spíš tzv. skrytá - hidden - historie, pokud nepřistoupíme na argumenty, jež ho z žánru SF vyřazují úplně); ani nemluvě o tom, že je patrně jediný, kdo pokládá Diamantový věk za fantasy (a pokud vím druhý, kdo ji píše "fantazy").