Rejmer, Małgorzata

Rejmer, Małgorzata

portrét beletrie zahraniční

Małgorzata Rejmer je polská spisovatelka, reportérka a kulturoložka. Její reportážní knihy o Rumunsku a Albánii získaly řadu nominací a ocenění.

Małgorzata Rejmer

Narodila se v roce 1985 ve Varšavě, kde později vystudovala kulturní studia. Lásku ke knihám a poezii jí vštípili rodiče, poprvé publikovala básně v literárním časopise v pouhých třinácti letech. Díky blogu, na kterém sdílela své práce na pomezí poezie a prózy, si jí všiml Paweł Dunin-Wąsowicz z nakladatelství Lampa i Iskra Boża, které vydávalo knihy mimo jiné i Doroty Masłowské. Rejmerové povídka Poczekalnia (Čekárna) se objevila v antologii 20 lat pod lampą (20 let pod lampou, 2011). Na napsání knižního debutu dal nakladatel mladé autorce jen pár měsíců.

Škaredá tvorba
Román Toksymia (Toximie, 2009) vznikal během sedmi týdnů o prázdninách mezi magisterským a doktorským studiem. Debut byl nominován na literární cenu Gdyně a podle kritiků se už dlouho v polské literatuře neobjevila taková koncentrace hrůzy a ošklivosti. V Toksymii ale nechybí ani humor, díky čemuž se celý román mění v zábavnou grotesku. Příběh, jak plyne z názvu, vypráví o toxických vztazích několika lidí z horších čtvrtí Varšavy, kterou Rejmer zachytila s ironií jako město plné groteskních existencí. Hlavní roli zde hraje ošklivost, mnohdy dokonce prezentovaná vědomým antiestetismem (či lépe řečeno jeho specifickou polskou formou – turpismem). Zájem o lidi odsunuté na okraj společnosti, stejně jako stylizovaný jazyk, částečně spojují Rejmerové tvorbu se zmíněnou Dorotou Masłowskou.

Popsat trauma
Ve svém následujícím díle z roku 2013 autorka Polsko opouští, ale čtenáře nenechá odpočinout od násilí i děsivé atmosféry. Fascinace rumunským filmem a také rozličné pobyty v této zemi přivedly Rejmer k sepsání reportážní knihy o Rumunsku. Nejde však o knižní reportáž v klasickém slva smyslu. Bukareszt. Kurz i krew (česky Bukurešť. Prach a krev, 2015) vyniká bohatou žánrovou rozmanitostí. V knize narazíme na historickou esej, publicistické texty, cestopisně laděné pasáže, část složenou pouze z výpovědí rumunských taxikářů a také pasáž věnovanou antropologickému zkoumání dosti drastických národních pohádek. Rejmer přistupuje k těmto pro Rumuny důležitým uměleckým dílům jako k nástrojům, které jí umožňují poznat povahu společnosti. Traumatickou historii státu porovnává se současným obrazem, z čehož pramení otázka, jestli se země opravdu mentálně proměnila. Bukurešť dostala cenu Teresy Torańské časopisu Newsweek pro nejlepší literární reportáž.

Aby napsala svou třetí knihu, Błoto, słodsze niż miód. Głosy komunistycznej Albanii (Bláto sladší než med. Hlasy komunistické Albánie, 2018), přestěhovala se spisovatelka do Albánie, kde se několik let snažila poznat zdejší jazyk a kulturu. Sbírání materiálu dopadlo úspěšně, ale začátek práce pro Rejmerovou vůbec nevypadal slibně: „Nikdo neviděl důvod – a teď tomu rozumím –, proč by měl vyprávět o bolestivých záležitostech někomu zvenčí, kdo si přivlastní jeho příběh a zmizí“ – říkala autorka v rozhovoru pro Gazetu Wyborczou.

V knize se Rejmer opět soustředí na nepříjemné zkušenosti obyvatel s bývalým režimem, na vzpomínky na hrozivé období komunismu, který se v Albánii transformoval v jednu ze svých nejhorších podob. Autorka nepopisuje celé historické pozadí, ale dává slovo běžným Albáncům.

Za Bláto sladší než med spisovatelka získala prestižní cenu Paszport Polityki. V současnosti žije Rejmer žije v hlavním městě Albánie Tiraně.

 

© Lucie Zakopalová
dne 22. 11. 2021 článek aktualizovala Aleksandra Kozyra

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 4384x

Inzerce